Češi skáčou na špek falešné ČSSZ, která jim slibuje vrácení peněz. S vidinou zisku, o kterém nikdy nevěděli, přichází o peníze z účtu
Po Česku se šíří podvodné zprávy od ČSSZ. Tvrdí, že má oběť u instituce peníze a odkazuje na falešný web. Vyplněním údajů na něm může dotyčný přijít o vše.

Falešné SMS o vyplacení dávky nebo přeplatku od ČSSZ se šíří napříč Českou republikou. Lidé skáčou na vidinu nečekaného zisku, o němž ani nevěděli, že existuje – protože neexistuje – a přichází často o celé úspory. Redakce Mobify registruje, že útoky nabývají na síle a stále častěji cílí i na lidi, kteří žádné dávky ani nepobírají.
Zpráva láká příslibem čekajících peněz
Podvodníci využívají jméno České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a rozesílají SMS zprávy s lákavým sdělením o vyplacení přeplatku nebo čekající výplatě. Zpráva obsahuje odkaz na falešný web, který se tváří jako oficiální portál instituce. Znění bývá na první pohled nevinné: „ČSSZ: Na vašem účtu je k dispozici výplata“, informuje PČR.
Stačí jediné kliknutí a oběť se ocitne na stránce, kde má „potvrdit“ svoji bankovní identitu. Tím však útočníkům nechtěně předá přístupové údaje do internetového bankovnictví. Končí to často okamžitými převody peněz na zahraniční účty. Policie už eviduje desítky podobných případů.
Podle vyjádření ČSSZ žádné takové SMS nerozesílá. Nikdy po občanech nepožaduje sdílení přihlašovacích ani platebních údajů. Každý, kdo podobnou zprávu obdrží, by ji měl okamžitě smazat a případně nahlásit své bance nebo policii.
Co je to smishing a proč je tak nebezpečný
Tento typ podvodu se označuje jako smishing. Jde o kombinace slov SMS a phishing. Útočníci posílají hromadné SMS, které mají oběť přesvědčit, že jde o komunikaci od důvěryhodné instituce, třeba banky, úřadu či dopravce. Telefonní číslo odesílatele může být nastavené tak, aby připomínalo oficiální linku, jak vysvětluje PČR. Dá poznat podle několika znaků:
- zpráva obsahuje odkazy na podezřelé weby,
- text je často přeložen automaticky a obsahuje chyby,
- vyzývá k rychlé akci („potvrďte ihned“, „klikněte zde“, „jinak platba propadne“).
Pokud si nejste jistí, vždy kontaktujte instituci přímo, buď přes oficiální web, nebo infolinku, ne přes kontakty uvedené ve zprávě. Podle našeho zjištění se tento typ smishingu může opět výrazně rozšířit před koncem roku. Útočníci zneužívají období, kdy lidé očekávají různé dávky či příspěvky. Nenechte se nachytat.
Zdroje
Autorský komentář Lukáše Altmana
