Češi pořád dokola skáčou na ty samé podvody. Analytici jim znovu připomínají, na co si dávat největší pozor
Lukáš Altman
Lukáše psaní naplňovalo už od dětství, že se tím bude živit si uvědomil ještě jako student v roce 2013. V tu dobu už si několika dílčími texty začal přivydělávat. Jeho profesionální kariéra začala o tři roky později, kdy se stal externím redaktorem pro portál Alza.cz. Od té doby spolupracoval s řadou firem různých rozsahů a dokonce založil několik vlastních projektů, včetně Mobify.cz, který časem přešel pod společnost abcMedia Network. Nyní se Lukáš řadí mezi nejvlivnější české redaktory v oblasti elektroniky.
Podvodné e-maily, falešné banky i investice snů? Kyberzločinci v Česku jenom mění obaly, principy však zůstávají stejné. Jenže oběti bohužel také.
Na konci loňského roku bylo Česko zavaleno lavinou on-line podvodů, které cílí na přihlašovací údaje, peníze i důvěru. Přitom dle zjištění redakce Mobify většinou nešlo o nic nového, jen o další varianty už dobře známých triků. Hlavním problémem není technická vyspělost útoků, ale spíše nepozornost lidí a přehlížená varování.
Podvody se jen převlékají do jiných kabátů
Phishing v českém prostředí těží ze zneužívání známých značek. Útočníci se vydávají za dopravce, banky, technologické firmy nebo sociální sítě a spoléhají na to, že příjemce automaticky zareaguje. Většinou tvrdí, že je problém s účtem, zadržují zásilku, či varují ohledně bezpečnosti. Jakmile oběť klikne, ocitá se na věrné kopii přihlašovací stránky dané firmy, kde sama odevzdá své údaje.
Podle analytiků z ESETu se tyto útoky šíří převážně e-mailem, ale čím dál častěji se objevují i v reklamách na sociálních sítích nebo jako QR kódy. Příkladem byl třeba podvodný kód nalepený na parkovacích automatech, o čemž redakce Mobify informovala. Díky němu si podvodníci přišli na slušné peníze.
Podvody na bazarech a falešné investice
Specifickou kapitolou jsou online tržiště. Útočníci se zaměřují spíše na prodávající než na kupující. Pod záminkou „bezpečné platby“ pošlou odkaz na falešnou platební bránu, kde oběť zadá údaje ke kartě nebo bankovnímu účtu. A když mají lidé pocit, že peníze mají přijít jim, méně přemýšlí, proč by vlastně měli nebo neměli cokoli vyplňovat.
Na konci roku se rozjely i investiční podvody, varovala PČR. Scénář bývá podobný – lákavá reklama slibující rychlé výdělky, falešný web a telefonát s „poradcem“. První vklad bývá relativně nízký, třeba 1 000 Kč, ale postupně přichází tlak na další a další peníze, půjčky nebo instalaci vzdáleného přístupu do zařízení. Jakmile se oběť pokusí o výběr, komunikace končí.
Opakující se scénáře a využití AI
Za nás není hlavním problémem ani tak nedostatek informací, těch je všude až až, ale spíše to, že se podvody opakují tak často, až otupují pozornost lidí. Útočníci navíc stále častěji využívají umělou inteligenci, díky které jsou zprávy jazykově přesnější a lépe zaměřené. To snižuje šanci, že si oběť všimne varovných signálů.
Základem je se zastavit a zamyslet. Každá nevyžádaná zpráva, která na člověka tlačí, by měla být varováním. Nikdy neklikat, nevyplňovat údaje a ověřovat informace jinou cestou. Zároveň platí, že seriózní instituce po lidech nechtějí citlivé údaje e-mailem ani po telefonu. Dle náš je také klíčové používat unikátní hesla a dvoufázové ověření.
Zdroje
Autorský komentář Lukáše Altmana, Oficiální stránky ESET