Falešné Ministerstvo financí ČR napařilo Čechovi dluh a hrozilo zablokováním bankovního účtu. Nakonec mu ukradlo mu 80 000 Kč
Muži přišla zpráva, že má u „Ministerstva financí ČR“ nezaplacený dluh. Klikl na přiložený odkaz, aby zjistil více informací, a skončil o 80 000 Kč lehčí.

Muži (43) ze Znojemska přišla důvěryhodně vypadající zpráva. Odesílatel „MFČR“ ho upozornil, že eviduje dluh a odkázal na web, kde zjistí více informací. Text působil úředně a nechyběla ani hrozba o zablokování účtu, pokud adresát nezaplatí. Redakce Mobify registruje, že právě na takové zprávy doplácí stále více Čechů. V tomto případě skončil dotyčný o 80 000 Kč lehčí.
Výhružná SMS od MFČR apeluje na splacení dluhu
Útočníci rozesílají zase nový typ SMS, na něž upozorňujeme na webu Mobify často, jako třeba v případě rozesílání pokuty za rychlost. Tentokrát se tváří jako oficiální zprávy od Ministerstva financí ČR. Znění bývá stručné a výhružné, obvykle odesílateli sdělí, že má dluh a přiloží odkaz, kde se dozví víc.
Po kliknutí na odkaz se otevře webová stránka, která vypadá jako skutečný portál ministerstva, tedy nechybí státní logo, má podobnou grafiku i formulář, kde je uvedeno, že pokud „dlužník“ nezaplatí hned, hrozí mu zablokování bankovního účtu. Aby zjistil detaily, je vyzván k přihlášení do svého internetového bankovnictví.
A právě tady začíná problém. Pokud uživatel zadá své údaje, umožní podvodníkům získat vzdálený přístup ke svému účtu. Ti pak během několika minut dokážou převést veškeré peníze pryč, ostatně přesně tak, jak se to stalo ve zmíněném případě výše, kdy oběť přišla o 80 tisíc korun, o jehož případě informovala PČR.
Phishing je nejrozšířenější forma podvodu
Tento typ útoku se nazývá phishing. Při této technice se snaží podvodníci vylákat osobní nebo finanční údaje tím, že se maskují jako důvěryhodný zdroj, například banka, sociální síť nebo státní úřad. Podvodník tak využívá sociální inženýrství, tedy psychologický tlak, který má vyvolat strach, nejistotu nebo pocit viny.
Pamatujte, že skutečné úřady nikdy nekomunikují tímto způsobem. Neposílají SMS s odkazy, nepožadují přihlášení do bankovnictví ani neposílají výzvy k okamžité platbě přes neznámé stránky. Co dělat, pokud podobnou zprávu dostanete:
- Nikdy neklikejte na odkazy v SMS ani e-mailech.
- Ověřte si informaci přímo na oficiálním webu dané instituce.
- Kontaktujte svou banku, pokud jste již zadali údaje.
- Podezřelou zprávu můžete nahlásit Policii ČR nebo na CSIRT.CZ, který se zabývá kybernetickými útoky.
Apelujeme na vás, ať jste ohledně zpráv s jakýmikoli odkazy opatrní. Stačí opravdu jeden neuvážený dotek na displeji a můžete se dostat do velkých finančních problémů.
Zdroje
Autorský komentář Lukáše Altmana
