Falešný článek s Křetínským ho zlákal na investici a poslal peníze na cizí účet. Zachránil ho detail, který většina přehlédne

Muž naletěl na podvrženou reklamu s tváří Daniela Křetínského, poslal dva tisíce korun na cizí účet, a zastavil ho jediný krok, který zabere dvě minuty.

Zdroj fotografie: Lukáš Altman (Mobify.cz)

Příběh, který zveřejnily Seznam Zprávy, začal nenápadně. Na sociální síti se muži zobrazil článek vypadající jako zpravodajský web, v němž údajně Daniel Křetínský doporučoval investiční platformu. Muž vyplnil formulář se jménem, e-mailem a telefonním číslem. Během několika minut mu zavolal „poradce“ s cizím přízvukem a přesvědčil ho, aby jako vstupní poplatek poslal 2 000 Kč na účet, který mu nadiktoval. Peníze odešly. Pak ale přišel druhý telefonát, který muž nezvedl, a právě chvíle ticha ho přiměla zadat číslo účtu do vyhledávače. Zjistil, že jde o veřejně dohledatelný transparentní účet patřící úplně cizímu člověku. Zavolal bance, podal oznámení na policii a celý podvodný scénář se rozpadl. Ten „detail, který většina přehlédne“, nebyla žádná speciální dovednost. Bylo to prosté ověření čísla účtu, tedy krok, který může odhalit problém ještě před odesláním dalších peněz.

Proč stačí zadat číslo účtu do vyhledávače

Podvodníci potřebují, aby oběť jednu věc neudělala: nezkoumala, kam peníze míří. Česká spořitelna ve svých bezpečnostních doporučeních radí před každou platbou na neznámý účet zadat jeho číslo do internetového vyhledávače, porovnat ho s oficiálním webem firmy a případnou změnu si potvrdit telefonicky přes dříve ověřený kontakt. Muž z příběhu udělal přesně tohle a okamžitě viděl, že účet nemá s žádnou investiční platformou nic společného.

Bezpečnostní expert ČSOB v reportáži iROZHLAS vysvětlil, proč podvodníci v první fázi někdy používají právě transparentní účty. Nemusí jít o jejich konečný cíl. Pro oběť může být důležité, že peníze skutečně někam dorazily a účet působí na první pohled legitimně, což může zvýšit její důvěru a připravit půdu pro další, mnohem vyšší platby. Majitel účtu v tomto konkrétním případě sám tvrdil, že o zneužití nevěděl a situaci řešil s policií.

Dva tisíce jako vstupenka ke statisícové ztrátě

První malý vklad nemusí být skutečnou investicí. Může jít o psychologickou past. Policie ČR v přehledu investičních podvodů popisuje model, při kterém oběť nejprve zaplatí vstupní poplatek kolem 2 000 Kč „na ověření systému“, následně přijde telefonát od „makléře“ s nabídkou osobní online schůzky a poté tlak na vklad kolem 150 000 Kč. Mohou následovat další poplatky za „licence“, „ověření účtu“ nebo „legalizaci prostředků“. Na obrazovce oběti mezitím běží falešná platforma s grafy ukazujícími smyšlené zisky.

V reálných případech policie eviduje škody přesahující 2,2 milionu korun u jediné oběti. Muž z příběhu byl od takového scénáře vzdálený jediný nezvednutý telefon.

Součástí pokročilejší fáze bývá i žádost o instalaci nástrojů vzdáleného přístupu (AnyDesk, TeamViewer nebo podobných aplikací). Pod záminkou „pomoci s nastavením platformy“ mohou podvodníci získat přístup k zařízení včetně internetového bankovnictví. Policie před tímto krokem výslovně varuje.

Proč zrovna Křetínský a jak falešný článek vypadá

Česká národní banka veřejně popsala přesně tento typ podvodu: falešné stránky napodobující zpravodajský web iDNES, zneužití jména EPH Invest a Daniela Křetínského, přesměrování po registraci na neznámou obchodní platformu a následný kontakt od „manažera“ či „analytika“. Skupina EP Group se od podvodu distancovala.

Podvodníci volí osobnosti, které jsou spojované s penězi, investicemi nebo úspěchem. Křetínský, jeden z nejbohatších Čechů s mezinárodním investičním portfoliem, se tak pro podobný podvod hodí jako známé jméno, které má zvýšit důvěryhodnost nabídky. Policie upozorňuje, že totéž se děje s dalšími veřejně známými tvářemi.

Jak poznat falešný článek od skutečného? Vizuálně může být téměř k nerozeznání. Důležité je proto kontrolovat především tyto věci:

• Webová adresa nesedí s doménou skutečného média.
• Po registraci dojde k přesměrování na neznámou platformu.
• Provozovatel není dohledatelný v databázi regulovaných subjektů ČNB (JERRS).
• Článek slibuje vysoké výnosy bez rizika, což je zásadní varovný signál, protože legitimní investice není bez rizika.

Kyberpodvody v Česku: miliardy v ohrožení

Falešné investice patří k nejzávažnějším typům online podvodů v Česku a podvodníci se snaží získat stále vyšší částky. Podle České bankovní asociace se podvodníci v roce 2025 pokusili ukrást přes 14 miliard korun, přičemž banky dokázaly zachránit 12 miliard. V prvním čtvrtletí 2026 šlo o více než 4 miliardy korun, z nichž 3,4 miliardy se podařilo bankám zachránit. Nejnovější data z ČBA NEWS 14/2026 pak ukazují další vysoké objemy pokusů o podvod a potvrzují, že problém zůstává významný.

Banky podle těchto statistik dokážou technickými opatřeními zachránit velkou část ohrožených prostředků. Nejslabším článkem ale zůstává člověk, a právě proto pokračuje preventivní kampaň #nePINdej!, do které se zapojily ČBA, Nekrachni, Mastercard, Policie ČR, NÚKIB a řada dalších institucí. Policie v Královéhradeckém kraji zároveň hlásí meziroční nárůst online podvodů o 55 %.

Co dělat, když jste peníze už poslali

Pokud máte podezření, že jste naletěli, čas hraje proti vám. Okamžitě volejte své bance a požádejte o pokus o blokaci nebo odvolání platby, pokud je to ještě možné. Hned poté podejte oznámení na Policii ČR a předejte všechny dostupné podklady: screenshoty reklamy, URL stránky, číslo účtu, telefonní čísla podvodníků a výpisy plateb.

A pokud jste peníze ještě neposlali? Udělejte ten jeden krok, který muž z příběhu provedl až na druhý pokus: ověřte číslo účtu ve vyhledávači a informace porovnejte s oficiálními zdroji. Dvě minuty navíc mohou včas odhalit podezřelou platbu a ušetřit velké částky.

Nejdražší chyba u těchto podvodů totiž nemusí být až velká investice. Často jí předchází první malé „ano“, například dvoutisícový vklad, který podvodníkovi ukáže, že je oběť ochotná pokračovat. Kdo ten řetězec přeruší hned na začátku, výrazně snižuje riziko dalších ztrát.