Vaše hlava váží 5 kg, ale mobil ji promění v zátěž. Lékaři varují před SMSkovou šíjí, která trápí miliony Čechů

Při sklonění hlavy nad displej stoupá zátěž krční páteře až na pětinásobek klidové hmotnosti. A smartphone v Česku používá přes 7,5 milionu lidí.

Zdroj fotografie: Pexels

Dospělá lidská hlava váží v neutrální poloze zhruba 4,5 až 5,5 kilogramu. Jenže stačí ji sklonit o 30 stupňů, tedy do polohy, v jaké většina z nás scrolluje sociální sítě, a zatížení krční páteře může podle biomechanického modelu odpovídat přibližně 18 kilogramům. Při 60stupňovém předklonu, kdy se díváte do telefonu v klíně, je to už kolem 27 kilogramů. Telefon sám samozřejmě žádná kila nepřidá. Změní ale páku: hlava se dostane před osu těla a svaly spolu s obratli musí kompenzovat sílu, která s rostoucím předklonem výrazně narůstá. Právě tomuto dlouhodobému přetěžování se říká SMSková šíje (v angličtině „text neck“) a podle biomechanické studie chirurga Kennetha Hansraje může zatížení krční páteře při 30° předklonu dosahovat zhruba čtyřnásobku neutrální polohy. Nejde přitom o skutečnou hmotnost, kterou by krk „nesl“, ale o přepočtenou sílu působící na krční oblast. Podle dat Českého statistického úřadu používá smartphone 85,8 % lidí starších 16 let, tedy asi 7,5 milionu osob. Zároveň bolesti páteře v posledním roce uvedlo 19 % mužů a 25 % žen. Přesný registr diagnózy „SMSková šíje“ v Česku neexistuje, takže z těchto údajů nelze určit, kolik lidí jí skutečně trpí.

Co se děje s vaším krkem, když se díváte do telefonu

Představte si hlavu jako bowlingovou kouli na tyči. Dokud stojí rovně nahoře, tyč ji drží poměrně snadno. Nakloňte ji dopředu a síla potřebná k jejímu udržení roste. Přesně to popisuje Hansrajův model: při 15° předklonu vychází zatížení přibližně na 12 kg, při 45° pak na zhruba 22 kg. Problém není jednorázový pohled na notifikaci. Problémem může být hlavně dlouhé setrvávání v nepřirozené poloze a její opakování. Cleveland Clinic upozorňuje, že dlouhodobé používání telefonu v předklonu může přetěžovat svaly šíje, ramena a horní část zad. Krátkodobě se to může projevit ztuhlostí a bolestí krku nebo hlavy. Dlouhodobé přetěžování může přispívat k bolestem a dalším potížím pohybového aparátu, ale konkrétní degenerativní změny nelze automaticky připsat samotnému používání telefonu.

Český rozměr: nárůst pacientů od covidu

Neurolog Ondřej Pelíšek v rozhovoru pro iDNES popsal, že od roku 2021 zaznamenává zřetelný nárůst pacientů ve věku 20 až 40 let s bolestmi krční páteře spojenými s dlouhým sezením u obrazovek. Covidová léta přesunula část práce i zábavy na displeje a některé z těchto návyků zůstaly. Téma jako aktuální problém připomněla i CNN Prima NEWS, která v červenci 2026 odvysílala reportáž „Komu hrozí SMSková šíje?“.

Metaanalýza sedentárního chování publikovaná v roce 2025 přidává konkrétnější číslo: riziko bolesti krku podle ní souvisí s delší dobou strávenou u obrazovek a s rostoucím časem dále narůstá. Neznamená to ale, že by existovala přesná hranice čtyř hodin, po jejímž překročení se bolest automaticky objeví. Průměrný český uživatel smartphonu tráví na telefonu denně řádově hodiny a k tomu často přidává notebook nebo tablet.

Mobil versus počítač versus kniha

Ne každá obrazovka zatěžuje krk stejně. Srovnávací studie ukazují, že klasický stolní monitor nastavený do výšky očí vychází z hlediska polohy krku nejlépe, protože krk zůstává blízko neutrální polohy. Notebook a tablet vedou k výrazně větší flexi krku, protože displej leží níž. U mobilu bývá předklon ještě výraznější: srovnávací práce z roku 2025 uvádí u přenosných zařízení větší předklon hlavy i vyšší subjektivní bolest a únavu než u stolního monitoru.

Zajímavé je, že kniha položená naplocho na stole může krk zatěžovat podobně jako tablet. Jedna studie dokonce naměřila větší aktivitu horního trapézu při čtení tištěného textu na desce stolu než při práci s obrazovkou. Rozhoduje tedy především poloha materiálu, ne to, zda svítí.

Jak krk chránit a kdy jít k lékaři

Základní pravidla jsou jednoduchá:

• Zvedněte displej. Telefon držte co nejblíž úrovni očí, ne v klíně. Při delším sledování použijte stojánek.
• Měňte polohu. Cleveland Clinic doporučuje pravidelně měnit polohu a dělat přestávky. Dlouhé bloky s telefonem v ruce je vhodné rozdělit na kratší úseky.
• Protahujte a posilujte. Pomalé pohyby hlavou do stran a další cviky mohou pomoci udržet pohyblivost krční páteře. U posilovacích cviků je vhodné řídit se doporučením fyzioterapeuta, zejména pokud už krk bolí.
• Při akutní bolesti může pomoci teplo nebo chlad a jemný pohyb. Krční límec bez doporučení lékaře raději nenasazujte.

K lékaři patří bolest, která přetrvává nebo se zhoršuje, brnění či necitlivost v rukou, slabost končetin, výrazné závratě, dvojité vidění, poruchy chůze nebo problémy s kontrolou močového měchýře. Prvním kontaktem může být praktický lékař, který podle potíží doporučí další postup, například fyzioterapeuta, neurologa nebo ortopeda.

Dobrá zpráva na závěr: většina běžných bolestí krku se podle NHS postupně zlepší během několika týdnů. Pelíšek ale upozorňuje, že pokud se už vyvine výrazná posturální deformita, její úplné odstranění nemusí být možné. Pět kilogramů je přibližná hmotnost hlavy v neutrální poloze. Dvacet sedm kilogramů je pak hodnota odpovídající síle vypočtené v konkrétním biomechanickém modelu při výrazném předklonu, nikoli skutečná hmotnost, kterou byste měli na krku.