63 % lidí věří zdravotním radám influencerů více než lékařům. A jsou ochotni se jimi řídit při léčbě, i když riskují

Žena s rakovinou prsu poslechla rady „onkologa“ ze sociálních sítí. O měsíce později zemřela. Nebyl to lékař.

Zdroj fotografie: Unsplash

Příběh polské pacientky, kterou investigativní redakce Wirtualna Polska identifikovala jako oběť samozvaného naturopata Oskara D., je nejtvrdším důkazem toho, co se stane, když se z lajkovaného obsahu stane náhrada ordinace. Oskar D. přesvědčoval klientky, že jejich nádory nejsou nebezpečné, prodával jim suplementy z vlastního e-shopu a inkasoval miliony za online konzultace. Prokuratura v Zielonej Górze mu nakonec sdělila obvinění z ohrožení života a zdraví. Škoda ale byla nenapravitelná. A jeho případ není anomálie, je jen extrémní bod na křivce, po kterém se pohybují miliony uživatelů sociálních sítí denně.

Čísla, která kolují, a co za nimi skutečně stojí

Na internetu se znovu objevuje údaj, že 63 % lidí důvěřuje zdravotnímu stavu více než lékařům a 82 % je ochotno se jimi řídit. Obě čísla pochází z institucionálního blogu Univerzity Jagellonské z října 2025, který je přebírá ze sekundárního statistického přehledu, z vlastní publikované akademické studie s transparentní metodikou. Jinými slovy: směr ukazují, ale jako tvrdý vědecký fakt je brát nelze.

Metodicky popsanější obraz nabízí Pew Research Center. Podle jeho šetření z roku 2026 bere zdravotní informace od influencerů nebo podcastů 40 % Američanů. Z konzumentů ale vysokou důvěru, tedy „věřím všemu nebo většině“, uvádí jen 10 %. Sociální sítě jako zdroj zdravotních informací považuje za vysoce přesných pouhých 7 % uživatelů. Pro srovnání: zdravotníkům přiznává vysokou přesnost 65 %.

Problém tedy není v tom, že by většina lidí slepě věřila každému postu. Problém je v tom, co se stane u těch, kteří věří, a zároveň stojí před rozhodnutím o léčbě.

Proč feed vyhrává nad čekárnou

Dvě třetiny lidí, kteří konzumují zdravotní obsah influencerů, na něj podle Pew hlavně „narazí“ ve svém zdroji. Nehledají ho. Algoritmus jim ho doručí, protože reagovali na podobný obsah dřív. A 41 % těch, kteří ho sledují záměrně, uvádí jako důvod snahu něco změnit na své zdraví nebo životní styl.

Tady začíná to, co blog Jagellonské univerzity popisuje jako parasociální vztah, tedy jednostranný pocit blízkosti člověka, kterého ve skutečnosti mechanismus nezná. Influencer sdílí příběhy, emoce, každodennost. Nepůsobí jako instituce, ale jako někdo vám podobný. A právě ta iluze přátelství sníží práh kritického posouzení. Lékař v ordinaci má 8 minut a bílý plášť. Influencer má příběh, oční kontakt s kamerou a komentáře plné srdíček.

Výsledek? Podle Pew 54 % konzumentů zdravotního influencera obsahu říká, že jim pomáhá lépe rozumět tomu, jak být zdravý. Ale 26 % zároveň přiznává, že je tento obsah činí více znepokojenými o vlastní zdraví. Pohodlnější neznamená přesnější.

Šíření místa informací

Rozsáhlá analýza publikovaná v JAMA Network Open prozkoumala 982 příspěvků na Instagramu a TikToku o pěti populárních zdravotních testech. Výsledky jsou výmluvné:

• 87,1 % příspěvků zmiňovalo přínosy testů
• 14,7 % snižovalo riziko
• 6,1 % uvedlo problém nadměrné diagnostiky nebo nadměrného testování
• 83,8 % mělo propagační tón
• 50,7 % přímo vybízelo publikum, aby si test pořídilo
• 68 % účtů mělo finanční zájmy spojené s propagovaným obsahem

Nejde tedy o nevinné sdílení zkušeností. Jde o obsah, který systematicky přeceňuje přínosy, zamlčuje rizika av nadpoloviční většině případů funguje jako reklama, ať už vědomě, nebo ne. A právě v tomhle bodě se „inspirace“ mění v reálnou škodu: odložená biopsie, odmítnutá chemoterapie, nákup neindikovaných suplementů, zbytečné testy vedoucí k dalším zbytečným zákrokům.

Co může zasáhnout, a co zatím chybí

Česko nemá doložený případ srovnatelný s Oskarem D. v rozsahu falešné onkologické konzultace se smrtelným následkem. Ale systémová zranitelnost existuje. A instituce na ni začaly reagovat.

Česká lékařská komora přijala v létě 2025 etický kodex pro medicínské influencery, který svým členům zakazuje dávat individuální lékařské rady na sítích, diagnostikovat konkrétní osoby a propagovat nevědecké postupy. SÚKL má pravomoc zasáhnout u reklamy na léčiva, a za reklamu lze považovat „radu“ šířenou třetí osobou, pokud funguje jako pobídka ke spotřebiteli. U stravy platí zákaz léčebných tvrzení: žádný doplněk nesmí být prezentovaný jako něco, co léčí nebo předchází onemocnění.

Čína šla od srpna 2025 dál, vyžaduje ověření lékařského zázemí tvůrců, povinné uvádění a zakazuje reklamu na zdravotnické služby a léčiva v tomto typu obsahu. Jestli je to rozumná ochrana, nebo cenzura, záleží na úhlu pohledu. Faktem zůstává, že většina zemí včetně Česka zatím spoléhá na roztříštěnou kombinaci profesních kodexů, spotřebitelského práva a regulace reklamy.

Jak se bránit: tři kroky, které zabírají

Největší nebezpečí není jedna špatná rada. Je to situace, kdy influencer začne fungovat jako náhradní triáž, diagnóza i léčebný plán zároveň, a vy si toho nevšimnete, protože vám to přišlo do feedu mezi fotky z dovolené.

Varovné znaky: nejasné vzdělání a specializace, individuální diagnózy v komentářích nebo zprávách, prodej vlastních doplňků, slova jako „léčí“, „detoxikuje orgány“, „prevence rakoviny“ bez jediného odkazu na zdroj. Praktická obrana je trojkombinace: ověřit, zda je dotyčný skutečně lékař, v seznamu členů ČLK; zkontrolovat konkrétní lék v databázi SÚKL; au doplňků stravy zpozornět při tvrzení, které zní jako lék.

Iwona, jedna z poškozených pacientek Oskara D., řekla pro Polsat News jednu větu, která shrnuje celý problém: „Strašně jsem mu důvěřovala.“ Důvěra není chyba. Chyba je, když ji algoritmicky doručený obsah získá dřív než člověk, který za ni nese odpovědnost.