30letý muž si na doporučení nesmyslně půjčil 800 000 Kč, aby to neudělal nikdo jiný. Peníze potom bez zaváhání poslal podvodníkům

Falešné telefonáty jsou jedním z nejčastějších typů podvodů. Redakce Mobify dává za příklad zkušenost 30letého muže z Ostravy. V srpnu mu zavolal údajný policista se slovy, že byl jeho bankovní účet napaden a někdo si na něj chce vzít úvěr. Poslal mu dokonce fotku služebního průkazu. Mladík si na doporučení další osoby, „bankéře“, půjčil 800 tisíc korun, aby peníze ochránil. Následně je ale poslal podvodníkům.

Falešný bankéř ho přesvědčil k půjčce

Případů, kdy lidé naletí falešným telefonátů, je až až. Stalo se to i muži z Ostravy. Poté, co mu zavolal falešný policista s varováním, že byl jeho účet napaden a někdo si chce jeho jménem půjčit 500 tisíc korun, byl přepojen na tzv. pracovníka České národní banky s doporučením, ať o tom s nikým nemluví.

Údajný bankéř působil velice profesionálně a přesvědčivě. I on mu poslal svůj jakýsi pracovní průkaz a doporučil mu jediné vhodné řešení, jestli chce své finance ochránit – vzít si půjčku 800 000 Kč, aby si nikdo jiný nemohl na jeho jméno o úvěr požádat.

Muž měl předschválené limity, a tak peníze bez potíží dostal. Podvodník mu doporučil odeslat peníze na několik různých účtů, do údajných bezpečnostních schránek ČNB. Pokud by si prý peníze nechal, dopustil by se trestného činu. Poškozený se bál, a tak poslechl, aniž by tušil, že právě posílá stovky tisíc do rukou organizované skupiny.

Nechat napálit se může i technicky vzdělaný člověk

Na základě našich zkušeností vyplývá, že tito kyberšmejdi si oběti pečlivě vybírají a dokážou na ně působit psychologickým tlakem klidně celé hodiny. Nechají člověka uvěřit, že jedná vlastně správně, že pomáhá policii nebo chrání své peníze. V reálu ale systematicky obírají oběť o veškeré finance.

V tomto případě měl muž alespoň částečné štěstí. Když mu to začalo být divné, kontaktoval svou banku. Ta dokázala několik z oněch transakcí zablokovat. Přesto přišel o většinu peněz a událost nahlásil policii. Případ vyšetřuje jako podvod, za který pachateli hrozí až 5 let vězení, jak uvádí PČR.

Podvod zvaný phishing využívá velké organizace

Podvodníci často využívají jména institucí, které mají u lidí důvěru – Policie ČR, Česká národní banka, případně konkrétní komerční banky. Jak upřesňuje Wikipedie, říká se tomu phishing. Právě proto působí jejich výzvy tak přesvědčivě. Pamatujte:

• Policie nikdy neřeší kyberútoky po telefonu. Vždy vás pozve osobně na služebnu.
• Žádný skutečný bankéř vás nebude žádat o půjčku ani převod peněz do „bezpečnostní schránky“.
• Ověřte si vždy informace přímo na infolince své banky, než cokoli uděláte.

Podvodníci dnes využívají připravené scénáře a manipulaci. Dokážou tak přimět k neuvěřitelným krokům i jinak racionální lidi. Proto vždy přemýšlejte, než budete jednat.