Klientka naletěla na stejný podvod třikrát za pár dní, i když ji banka opakovaně varovala. Expert vysvětluje proč

Banka klientku varovala, ta přesto podvodnou platbu potvrdila. Třikrát. Během několika dní. Případ ukazuje, proč samotné varování nestačí.

Zdroj fotografie: Lukáše Altman (Mobify.cz)

Zní to absurdně. Jak může člověk naletět na stejný podvod třikrát po sobě, i když ho vlastní banka pokaždé varuje? Jenže přesně tohle se podle odborníků na bankovní bezpečnost děje častěji, než by se mohlo zdát. Nejde nutně o naivitu ani o nízkou inteligenci. Jde o psychologickou manipulaci, která dokáže z varování banky udělat v očích oběti překážku, nikoli záchrannou brzdu. Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti České spořitelny, v rozhovoru pro iDNES popisuje, že mezi podvedenými byli i policisté a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Rozhodující totiž není profil oběti, ale způsob a přesvědčivost manipulace.

Jak podvodník přepíše realitu

Typický scénář vypadá následovně: zavolá někdo, kdo se představí jako bankéř, policista nebo pracovník České národní banky. Mluví klidně, profesionálně a důvěryhodně. Oběti tvrdí, že její účet je v ohrožení, že se k němu někdo pokouší neoprávněně dostat a že je nutné okamžitě převést peníze na „bezpečný účet“. Právě v tu chvíli přichází klíčový trik: podvodník oběť předem upozorní, že ji banka může kontaktovat s varováním, ale že jde údajně o „součást problému“ nebo o „standardní proceduru“, kterou nemá brát vážně.

Když pak banka skutečně zavolá nebo zobrazí varování v mobilní aplikaci, oběť si situaci vyloží přesně podle podvodníkova scénáře. Varování začne vnímat jako překážku, která jí brání zachránit vlastní peníze. Na transakci proto trvá, a pokud se ji nepodaří zastavit, může ji sama potvrdit. Podvodník tak dokáže obejít i bezpečnostní opatření, která by jinak mohla klienta ochránit. V některých případech se celý scénář opakuje.

Strach vypne kritické myšlení

Klinická psycholožka Markéta Celerová, která spolupracuje s MONETA Money Bank na prevenci podvodů, popisuje, jak může člověk pod silným stresem jednat téměř automaticky. Přestává důkladně vyhodnocovat jednotlivé kroky a místo toho postupně plní instrukce, které dostává. Podobně jako v krizové situaci může reagovat dřív, než si stihne uvědomit všechny důsledky svého jednání.

Podvodníci toho využívají a cíleně kombinují tři nástroje:

• Autoritu – vydávají se za zástupce institucí, kterým lidé běžně důvěřují.
• Časový tlak – tvrdí, že je nutné jednat okamžitě a každá minuta může rozhodnout.
• Izolaci – oběti zakazují o situaci mluvit s kýmkoli dalším s odůvodněním, že by tím mohla „ohrozit vyšetřování“.

Tato kombinace může oslabit kritické myšlení i u lidí, kteří by za běžných okolností podvod rozpoznali. Zíma tento stav přirovnává k aktivaci amygdaly, části mozku zapojené do zpracování strachu a reakcí na ohrožení. Když člověka ovládne strach, může být mnohem obtížnější zachovat si odstup a racionálně posoudit, co se děje.

Banka varuje, ale nemůže klienta zastavit násilím

Zákon o platebním styku umožňuje bankám za určitých podmínek zablokovat platební prostředek z bezpečnostních důvodů a klienta o tom informovat. V praxi banky u podezřelých transakcí zobrazují varování, posílají upozornění v mobilním bankovnictví a kontaktují klienty telefonicky. Pokud ale klient navzdory varováním na platbě trvá a sám ji potvrdí, banka nemusí mít možnost transakci zastavit. Neznamená to však, že ji za všech okolností musí provést – záleží na konkrétních okolnostech a bezpečnostních pravidlech.

Právě tady vzniká pro oběť složitá právní situace. Podle ČNB může klient nést ztrátu v plném rozsahu, pokud transakci sám autorizoval a jeho jednání bude posouzeno jako hrubá nedbalost. Posouzení ale vždy závisí na okolnostech konkrétního případu. Spory o vrácení peněz může řešit finanční arbitr nebo soud; ČNB sama nerozhoduje o individuálních nárocích na náhradu škody.

Podle uváděných údajů škody způsobené kyberpodvody v Česku v roce 2025 vzrostly o 19 %. Banky přitom klientům zachránily 5,3 miliardy korun. Zásadní roli hraje včasné odhalení podezřelé transakce – jakmile peníze odejdou, jejich získání zpět bývá mnohem složitější.

Co se mění a co si nastavit hned

České banky reagují také technologickými opatřeními. Česká spořitelna umožňuje ověřit volajícího přímo v aplikaci George. Komerční banka nabízí ověření prostřednictvím KB Klíče a možnost snížit denní limit plateb. Raiffeisenbank testuje další způsoby ochrany, například omezení potvrzování transakcí během probíhajícího hovoru, ověřování blízkosti zařízení přes Bluetooth nebo využití dynamického QR kódu.

Na systémové úrovni se debata posouvá dál. ČNB v říjnu 2026 otevřela diskusi o zavedení takzvaného ověřování příjemce u domácích korunových plateb. Takový nástroj by před odesláním peněz ověřil, zda jméno příjemce odpovídá číslu účtu. Ve Velké Británii jdou pravidla ještě dál: od října 2024 tam platí povinné odškodnění obětí některých podvodných plateb, při nichž oběť sama autorizuje převod v důsledku manipulace. Konkrétní podmínky náhrady se řídí tamními pravidly.

Co může udělat každý sám, hned teď:

• Nikdy nepotvrzujte platbu pod tlakem během probíhajícího hovoru.
• Zavěste a zavolejte zpět na oficiální číslo banky nebo ji kontaktujte prostřednictvím mobilní aplikace.
• Snižte si denní limit odchozích plateb v mobilním bankovnictví.
• Pamatujte, že žádný „bezpečný účet“, na který byste měli kvůli údajné hrozbě převést své peníze, neexistuje. Banka, policie ani ČNB vás k takovému převodu legitimně vyzývat nebudou.

Proč pointa není v selhání jedné ženy

Případ klientky, která podvodu naletěla třikrát, není kuriozita k pobavení. Ukazuje, jak se podvody posunuly od primitivních phishingových e-mailů k přesvědčivé psychologické manipulaci v reálném čase. Banky i psychologové už podobné případy řeší systémově, protože samotná technická ochrana a varovné zprávy nestačí. Důležité je také to, jak banka s klientem v krizové situaci komunikuje a zda ho dokáže včas vytrhnout z manipulativního scénáře.

Podvodník nepotřebuje prolomit šifrování. Stačí mu prolomit důvěru.