„Nezvedejte čísla s předvolbou +44 ani +31.“ Podvodníci okamžitě zkusí získat vzdálený přístup k telefonu i k bankovnictví

Jen v únoru 2025 zablokovali operátoři v českých mobilních sítích téměř 10 milionů pokusů o podvodné volání. Přesto jich stále dost proklouzne.

Zdroj fotografie: Pixnio

Česká předvolba +44 (Velká Británie) a +31 (Nizozemsko) se opakovaně objevují v podvodných vlnách napříč Evropou – od falešných pracovních nabídek po robotické hovory s investičním příslibem. České úřady přitom obecně varují: nebezpečná může být jakákoli neznámá zahraniční předvolba, protože útočníci běžně podvrhují čísla na displeji technikou zvanou spoofing. Samotné zvednutí hovoru vám telefon neovládne. Skutečná past přichází až v dalším kroku, když se necháte přesunout na WhatsApp, nainstalujete „bezpečnostní“ aplikaci nebo potvrdíte bankovní operaci, které nerozumíte. Právě tak podvodníci získávají vzdálený přístup k zařízení i k bankovnictví a průměrná škoda u těchto telefonních podvodů v Česku dosahuje 744 tisíc korun.

Zavolají, chvíli komunikují a následně vás tahají na WhatsApp

První sekundy hovoru nemají hned za cíl vás okrást. Mají za cíl především vyvolat emoci. Podvodník vzbudí strach („váš účet je ohrožen, volá policie“), nebo naopak láká na snadný výdělek („výdělek 15 tisíc týdně z domova“). Jakmile oběť zareaguje, přichází klíčový manévr: přesun komunikace jinam.

Typický postup vypadá takto:

• Navázání kontaktu – nečekaný hovor ze zahraniční předvolby, někdy jen krátké prozvonění (tzv. wangiri), které láká ke zpětnému zavolání.
• Přesun na WhatsApp nebo odkaz – podvodník tvrdí, že další instrukce pošle přes zprávu. Tím opouští telefonní síť, kde by ho bylo snazší vystopovat.
• Instalace nástroje pro vzdálený přístup – oběť je navedena ke stažení aplikace typu AnyDesk, TeamViewer nebo HopToDesk, případně falešné „bankovní“ či „bezpečnostní“ aplikace.
• Převzetí telefonu a bankovnictví – útočník vidí obrazovku, zadává příkazy nebo vyláká přihlašovací údaje a 2FA kódy. Oběť často potvrzuje transakce, aniž chápe, co autorizuje.

Policie na svém webu popsala případ z Jičínska, kde poškozená po instalaci aplikace pro vzdálený přístup přišla o více než 100 tisíc korun. Na Děčínsku pak devět obětí za dva měsíce přišlo dohromady o více než 2,3 milionu korun. A nejde jen o seniory – podle policejních statistik tvoří přibližně 80 % obětí ženy s průměrným věkem 45 let.

Čísla mluví víc než jasně

Kyberpodvody v Česku rostou tempem, které ještě před pár lety nikdo nečekal. Policie ČR v květnu 2026 oznámila, že počet kyberpodvodů v březnu 2026 meziročně vzrostl o více než 37 %. Telefonní podvody (falešní bankéři, falešní policisté, investiční „poradci“) označila za nejrychleji rostoucí kategorii.

Český telekomunikační úřad ve své monitorovací zprávě za třetí čtvrtletí 2025 zaznamenal u stížností na obtěžující a nevyžádanou komunikaci nárůst řešených podání přibližně o 64 %. Mezi nejčastějšími podněty figurovaly právě hovory a prozvánění ze zahraničních nebo skrytých čísel. ČTÚ zároveň upozorňuje, že u wangiri podvodů platí za hovor ten, kdo volá zpět, a reklamace bývá prakticky nemožná, protože odchozí volání uskutečnil uživatel ze své vůle.

Důležité je pochopit jednu věc: číslo na displeji dnes nemusí znamenat samozřejmě vůbec nic. NÚKIB výslovně varuje, že podvodníci dokážou podvrhnout i oficiální čísla bank, policie nebo úřadů. Jediné spolehlivé ověření je zavěsit a zavolat zpět na číslo, které si sami dohledáte na oficiálních stránkách instituce.

Proč zrovna +44 a +31? Zítra to může být jiná předvolba

Český oficiální zdroj, který by výslovně jmenoval právě tyto dvě předvolby, se nepodařilo dohledat. Úřady varují obecně před zahraničními čísly a spoofingem. Proč se ale +44 a +31 v hlášeních opakují? Evropská předvolba působí důvěryhodněji než exotické číslo z jiné části světa. Britská a nizozemská předvolba navíc evokují seriózní finanční centra. Jakmile se jeden prefix „okouká“ a lidé ho začnou ignorovat, kampaň se přesune na další. ČTÚ u starších vln wangiri uváděl například předvolbu +94 (Srí Lanka).

Podstatné proto není zapamatovat si dvě předvolby, ale naučit se rozpoznat vzorec: neznámé zahraniční číslo + nečekaný hovor + tlak na rychlé rozhodnutí + požadavek přesunout komunikaci jinam = zavěsit.

Co dělat, když vám takové číslo zavolá, a co dělat, když jste už reagovali

Pokud jste hovor pouze přijali a nic dalšího neudělali (neinstalovali aplikaci, nesdělili údaje ani neklikli na odkaz), podle dostupných informací samotné přijetí hovoru k převzetí telefonu nestačí. Riziko ale spočívá v tom, že si podvodník ověřil aktivní telefonní číslo a může se pokusit o další kontakt.

Pokud jste ale cokoli nainstalovali, potvrdili nebo sdělili, jednejte okamžitě:

• Volejte bance na oficiální číslo uvedené na kartě nebo na webu a nechte zablokovat karty i přístupy.
• Z jiného zařízení změňte hesla k bankovnictví i e-mailu.
• Odstraňte podezřelé aplikace – zkontrolujte například AnyDesk, TeamViewer, HopToDesk nebo jakoukoli aplikaci, kterou jste nainstalovali na pokyn volajícího.
• Podejte oznámení na policii prostřednictvím linky 158 nebo na kterékoli služebně.
• Nahlaste číslo na linku 7726 – stačí SMS ve formátu “podvod telefonní číslo volajícího datum čas”.

Pro preventivní ochranu existuje i česká aplikace Můžu to zvednout?, která zobrazuje komunitní hodnocení neznámého čísla přímo při vyzvánění a umí podezřelé hovory rovnou blokovat. Její databáze denně roste o více než 10 tisíc nových hodnocení. Není neomylná – čerstvě nasazené číslo v ní ještě být nemusí – ale oproti ručnímu blokování jednotlivých čísel představuje výrazný posun.

Nejslabší článek není telefon, ale okamžik důvěry

Policie i NÚKIB opakují jednu větu: žádná banka, žádný policista ani žádný úřad po vás nikdy nebude chtít instalovat aplikaci, převádět peníze na „bezpečný účet“ ani potvrzovat cokoli pod časovým tlakem přes WhatsApp. Kdo si toto pravidlo osvojí, může klidně zvednout i hovor z předvolby +44. A pak jednoduše zavěsit.