Podvodníci cílí na lidi, kteří už jednou přišli o peníze. Slibují vrácení peněz jménem policie a Interpolu, pak udeří znovu

Polsko odhalilo kampaň, v níž podvodníci oslovují oběti starších investičních podvodů a pod hlavičkou Interpolu či policie slibují vrácení peněz.

Zdroj fotografie: Pexels

Schéma funguje jednoduše a krutě. Pachatelé získají kontakty na lidi, kteří už jednou naletěli falešné investiční platformě, a osloví je s příslibem, že mezinárodní spolupráce institucí zajistila vrácení jejich peněz. Vystupují přitom jménem polské Komise finančního dohledu (KNF), Interpolu a polské policie. Aby působili věrohodně, šíří upravené video se záběry zástupce předsedy KNF z reálné konference. Pravděpodobně jde o deepfake vytvořený pomocí umělé inteligence. Ve videu mluví o neexistujícím „monitoringu finančního systému“, citují smyšlené statistiky vyřešených případů a nabízejí individuální referenční kód k ověření pracovníka. Jenže nic z toho neexistuje. Nejde o pomoc, ale o druhou fázi podvodu, která z lidí už jednou okradených o peníze vyláká další finanční prostředky, osobní údaje i přístupy k bankovním účtům.

Proč míří právě na ty, kdo už jednou přišli o peníze

Americká Federální obchodní komise (FTC) popisuje praxi takzvaných „sucker lists“, tedy seznamů obětí, které obsahují jména, kontakty, typ podvodu i výši ztráty. Tyto seznamy se mezi podvodnickými skupinami kupují, prodávají a vyměňují. Britská FCA doplňuje, že druhý kontakt může mít na svědomí stejný gang pod novou identitou, nebo úplně jiná skupina, která si seznam koupila.

Kalkulace je cynická, ale z pohledu pachatele logická: kdo už jednou zaplatil, může být náchylnější uvěřit dalšímu podvodu. A právě tady tkví to nejnebezpečnější. První podvod staví na vidině nereálného výnosu. Druhý útok naopak staví na naději. Oběť ví, že přišla o peníze, a o to silněji chce věřit, že je ještě může dostat zpět. Podle FCA je právě proto recovery scam pro oběti přesvědčivější než původní investiční podvod.

Co přesně znamená „udeří znovu“

Polská policie 28. srpna 2026 zveřejnila případ, který mechaniku druhého útoku ilustruje do detailu. Dvaasedmdesátiletá žena, která dříve přišla o 94 tisíc zlotých (zhruba 560 tisíc Kč) v investičním podvodu, byla kontaktována lidmi, kteří jí slíbili vrácení peněz. Na jejich pokyny předala přihlašovací údaje k bankovním účtům, údaje z platebních karet i fotografii dokladu. Poté si podle jejich instrukcí vzala úvěr ve výši 49 900 zlotých (asi 297 tisíc Kč). Celková škoda z druhého útoku dosáhla 92 500 zlotých, tedy téměř stejné částky jako při prvním podvodu.

Typický průběh recovery scamu vypadá takto:

• Nečekaný kontakt (telefon, e-mail nebo zpráva) s odkazem na starou ztrátu.
• Příběh o probíhajícím vyšetřování a mezinárodní spolupráci.
• Požadavek na „ověřovací poplatek“, „daň z vrácení“, „odblokovací platbu“ nebo „technický převod“.
• Žádost o bankovní přístupy, autorizační kódy nebo instalaci aplikace pro vzdálený přístup.
• Po prvním zaplacení následují další a další požadavky. Peníze se nikdy nevrátí.

Interpol přitom výslovně uvádí, že veřejnost nikdy přímo nekontaktuje, nežádá peníze a nenabízí vrácení prostředků z dřívějších podvodů. Právě proto si ho podvodníci vybírají: je to silná mezinárodní značka, jejíž skutečné postupy běžný člověk nezná a těžko si je ověří.

V Česku to funguje stejně

Recovery scam není jen polský fenomén. Finanční analytický úřad (FAÚ) výslovně varuje před podvodníky, kteří se snaží vylákat další peníze pod příslibem, že pomohou vrátit už dříve podvodně získané prostředky. V červenci 2026 FAÚ navíc upozornil na telefonisty a e-maily vydávající se za pracovníky úřadu, přičemž skutečný FAÚ používá výhradně doménu @fau.gov.cz a poškozené osoby sám neoslovuje.

Česká národní banka popisuje případy, kdy se pachatelé vydávají za zaměstnance ČNB nebo Policie ČR a žádají převod peněz na „bezpečný účet“ nebo instalaci softwaru. ČNB rovněž upozornila na podvodná videa s AI-generovanými záběry guvernéra, tedy na stejný typ manipulace, jaký nyní řeší polská KNF.

Jak podvod poznat a co dělat

Varovné signály mají napříč zeměmi i institucemi společného jmenovatele:

• Nečekaný kontakt ohledně staré finanční ztráty.
• Tlak na rychlé jednání a utajení: „Nikomu o tom neříkejte, jde o tajnou akci.“
• Požadavek na jakýkoli poplatek předem.
• Žádost o bankovní přístupy, fotku karty, hesla nebo autorizační kódy.
• Výzva k instalaci neznámé aplikace nebo povolení vzdáleného přístupu.
• Více autorit najednou: „Spolupracujeme s bankou, policií i regulátorem.“
• Neoficiální e-mailová doména odesílatele.
• Nápadně umělý projev ve videu nebo videohovoru.

Pokud vás někdo kontaktuje se slibem vrácení peněz z dřívějšího podvodu, okamžitě komunikaci ukončete. Nic neposílejte a nic neinstalujte. Identitu volajícího si ověřte výhradně přes oficiální kontakt dané instituce, nikdy přes číslo nebo odkaz z přijaté zprávy. Pokud jste už cokoli sdělili nebo zaplatili, volejte bance a požádejte o blokaci účtu či platebních prostředků. Poté podejte oznámení Policii ČR.

Celé schéma má delší stopu, než by se mohlo zdát: polská policie eviduje případy falešných „funkcionářů Interpolu“ slibujících vrácení peněz už od roku 2024. Mění se jen nástroje, od telefonátů přes e-maily až po deepfake videa a videohovory s falešnými policisty. Jedno zůstává stejné: žádná skutečná instituce po vás nebude chtít peníze za to, že vám peníze vrátí.