Seniorský pár chtěl vydělat, tak skočil na reklamu s Petrem Pavlem a ČEZ. Za pár týdnů přišel o milion korun
Manželský pár ze severu Čech klikl na YouTube reklamu slibující výdělek přes ČEZ s tváří prezidenta. Přišel o celoživotní úspory.
Obsah článku
Reklama vypadala věrohodně. Logo připomínající Skupinu ČEZ, fotografie Petra Pavla a slogan: „Každý český občan, který investoval do CEZ Group 4 500 Kč, již dostává více než 40 000 Kč měsíčně.“ Seniorský pár, jehož identitu znají Seznam Zprávy z úředního záznamu podaného na kriminální policii, chtěl zhodnotit své úspory. Žena v reportáži mluvila o obavě z nadstandardního domova pro seniory, který by ji vyšel na 26 tisíc korun měsíčně jen za bydlení. Motivace byla pochopitelná. Výsledek nikoli: během několika týdnů přišli o více než milion korun. Ani Petr Pavel, ani ČEZ přitom s reklamou neměli nic společného. Pražský hrad v srpnu 2023 veřejně odmítl jakékoli spojení prezidenta s touto aktivitou a ČEZ na svém webu opakovaně upozorňuje, že investiční služby tohoto typu neposkytuje.
Jak podvod fungoval krok za krokem
Po kliknutí na reklamu se rozjel řetězec, který policie popisuje u desítek podobných případů. Nejprve formulář, pak telefonát od „makléře“. Vstupní vklad byl malý, řádově tisíce korun. Na falešné investiční platformě provozované subjektem Rise Standard se obětem okamžitě ukazoval růst vkladu. Čísla na obrazovce rostla a s nimi i důvěra.
Pak přišel klíčový moment. Podvodníci přesvědčili pár, aby si nainstaloval program pro vzdálený přístup k počítači. Od té chvíle mohli sledovat dění na zařízení a podle rozsahu udělených oprávnění získat přístup i k internetovému bankovnictví. Zjistili, kolik mají oběti na účtech a zda mohou získat úvěr, a postupně je vtáhli do kolotoče dalších převodů. Policie tento mechanismus popisuje jako typický postup: malý vklad, falešný zisk, tlak na další platby, postupné posouvání hranic a nakonec i přemlouvání k půjčkám. Celková ztráta páru přesáhla milion korun.
Česká národní banka přitom před platformou Rise Standard varovala už 30. března 2023. Subjekt neměl povolení poskytovat investiční služby v Česku a neoprávněně zneužíval identitu jiných finančních společností.
Nejsilnější zbraň není falešné video, ale to, co přijde po kliknutí
Deepfake reklama s prezidentem nebo logem velké firmy je jen návnada. Skutečná manipulace začíná ve chvíli, kdy oběť zvedne telefon. Policie popisuje konkrétní techniky: příslib jistého výdělku bez rizika, naléhavost, autoritu „analytika“, falešné zisky na platformě a postupné psychologické připoutání k poradci. Oběť postupně přestává ověřovat informace a začíná poslouchat instrukce.
U seniorského páru to fungovalo přesně takhle. Nebyli naivní, měli konkrétní důvod hledat způsob, jak zhodnotit úspory, a reklama jim nabídla řešení zabalené do dvou silných symbolů důvěry: prezidenta a velké energetické firmy. Policie opakovaně zdůrazňuje, že oběťmi investičních podvodů nejsou jen senioři, ale lidé napříč vzděláním i profesemi, včetně pracovníků z IT oborů.
Centrum pro výzkum online rizik v průběhu roku 2025 identifikovalo na Facebooku a Instagramu téměř 23 tisíc podvodných reklam z přibližně 550 účtů. Nejde o ojedinělý exces. Jde o průmyslově škálovaný model, ve kterém se jména obětí mění, ale scénář zůstává stejný.
Miliardy škod a těžko dostižitelní pachatelé
Policie za rok 2024 evidovala v Česku 18 495 podvodů v kyberprostoru s celkovou škodou 3,73 miliardy korun. Investiční podvody s deepfake reklamami patří mezi nejzávažnější formy. Jen v Moravskoslezském kraji policie za rok 2025 zaznamenala přes 700 internetových investičních podvodů.
Vymahatelnost je obtížná. Callcentra mohou fungovat z východní Evropy, Asie nebo Afriky a pachatelé využívají kryptoměny, spoofing i rozdělení rolí mezi jednotlivé články podvodu. ČEZ přímo uvádí, že tvůrci těchto reklam bývají prakticky nedohledatelní. Přesto se občas podaří zasáhnout: Národní centrála proti organizovanému zločinu v lednu 2025 oznámila obvinění v investičním podvodu za 368 milionů korun s hrozbou až deseti let vězení. U konkrétního případu seniorského páru ze severu Čech se veřejně známý výsledek vyšetřování dohledat nepodařilo.
Podvodné reklamy přitom nezmizí samy. Platformy jako YouTube, Facebook či Instagram proti nim zasahují, ale podvodníci své kampaně rychle obměňují. Nové kreativy tak mohou zasáhnout další oběti dříve, než je někdo stihne odstranit. Vedle Petra Pavla podvodníci zneužívají i tváře Dany Drábové, Andreje Babiše, Marka Ebena nebo Janka Rubeše. Vybírají jména, která jsou právě silně přítomná v médiích a působí důvěryhodně.
Jak podvod poznat a co dělat, když už se to stalo
Varovné znaky podle ČEZ a policie:
- Slib jistého nebo mimořádně vysokého výnosu bez rizika
- Známá osobnost nebo politik v reklamě
- Cizí nebo nesmyslná doména mimo oficiální web značky
- Napodobenina novinového článku nebo videa
- Tlak na rychlé rozhodnutí
- Požadavek na kopii dokladů nebo instalaci vzdáleného přístupu (AnyDesk, TeamViewer)
Pokud „prezident doporučuje investici“, je to samo o sobě varovný signál. Ověřit, zda má platforma licenci, lze v aplikaci Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů na webu ČNB.
Kdo už na podobnou reklamu reagoval, měl by okamžitě přerušit komunikaci, neposílat další peníze, odinstalovat nástroj pro vzdálený přístup, kontaktovat banku kvůli zastavení plateb a podat oznámení na kterékoli služebně Policie ČR. A hlavně: nenaletět na druhou vlnu. Policie výslovně varuje před podvodníky, kteří se ozývají znovu s nabídkou „pomoci s navrácením peněz“.
Seniorský pár ze severu Čech neudělal špatnou investici. Stal se obětí řízeného podvodu, který od první chvíle stál na falešné autoritě, psychologickém tlaku a postupném získání přístupu k zařízení. Ten samý scénář se opakuje v tisících reklam s jinými tvářemi a jinými logy. Stačí jedno kliknutí.