19letý vnuk kradl dědečkovi kartu z peněženky a přišel si na 150 000 Kč. Zneužil pak i jeho internetovéh bankovnictvím
Devatenáctiletý mladík z Plzně bydlel u svých prarodičů, ale místo vděku se rozhodl je postupně okrádat. Během několika měsíců si přišel na více než 150 tisíc korun.

Okrádání blízkých bohužel není novinkou. Jako jeden z příkladů dává redakce Mobify incident, který se odehrával v plzeňské čtvrti Slovany, kde žil v domku mladík spolu s prarodiči. Na první pohled běžné soužití mělo ale podstatnou vadu. Vnuk si pravidelně bral platební kartu dědečka, vybíral z bankomatu hotovost, a následně mu ji nepozorovaně vracel do peněženky. Za několik měsíců takto v roce 2016 získal více než 30 tisíc korun.
Systematické okrádání probíhalo několik let
Jak vyšlo později najevo, nebylo to ani zdaleka vše. Od ledna do května letošního roku se totiž situace ještě vyhrotila. Mladík pomáhal dědovi s internetovým bankovnictvím, a tak znal jeho přístupové údaje. Toho zneužil, když si na svůj účet převedl téměř 125 tisíc korun. Autorizační SMS kódy, které přicházely na dědečkův mobil, měl jednoduše po ruce, protože telefon neustále ležel vedle počítače.
Kriminalisté se tímto případem intenzivně zabývali a mladíka obvinili z přečinu krádeže i z neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Pokud bude odsouzený, hrozí mu až 5 let vězení. „Za celé období si tak vnuk přišel na více než 150 tisíc korun, které použil pro svoji potřebu,“ uvedla policie.
Senioři jsou častým a jednoduchým terčem
Podle dat České bankovní asociace patří podvody přes internetové bankovnictví k nejčastějším trestným činům, co se finanční kriminality týče. V některých případech je pachatelem někdo neznámý, v jiných – jako v tomto – bohužel vlastní rodina.
Podobné případy nejsou ojedinělé. Na webu Mobify jsme nedávno řešili obdobný případ, kdy vnuk pomocí promyšleného podvodu odcizil celoživotní úspory prarodiče. Dle odborníků jsou u seniorů rizikové dva faktory, a to důvěra starších lidí a jejich slabší přehled v on-line světě. Nejenže si často nehlídají bezpečí svého internetového bankovnictví, ale také věří členům rodiny či i osobám, které jim nabídnou „pomoc“.
Jak se podobným situacím bránit
Stačí dodržovat několik kroků, které mohou riziko podobného zneužití výrazně snížit:
- Nesdělovat nikomu přístupové údaje ani hesla, a to ani nejbližším příbuzným.
- Nenechávat mobilní telefon bez dozoru, obzvláště, chodí-li na něj přístupové kódy.
- Pravidelně kontrolovat pohyby na účtu. Banky umožňují nastavení notifikací.
- Využívat dvoufázové ověřování a biometrické zabezpečení.
Pokud potřebují s technologií pomoci senioři, je lepší obrátit se na banku, kde jim poradí bezpečnou cestou.
Zdroje
Autorský komentář Lukáše Altmana