Drony byly začátek, pak přišel druhý úder: 130 zemí bylo na místě, když Rusko zaútočilo na město plné diplomatů

V noci na 6. června 2025 Rusko vypustilo na Ukrajinu 407 dronů a 44 raket. Kyjev v tu chvíli hostil přes 100 zahraničních delegací na summitu.

Zdroj fotografie: PREZIDENT UKRAJINY VOLODYMYR ZELENSKYY / Creative Commons / CC BY-SA

Nejprve oblohu nad ukrajinskou metropolí rozřízly drony. Stovky bezpilotních strojů, za nimi balistické a řízené střely s plochou dráhou letu, dohromady 451 prostředků v jedné z nejmasivnějších salv celé války. Když první exploze utichly a do ulic Solomjanského rajonu vyjeli záchranáři, přišel druhý úder. Opakovaný zásah stejného místa zasáhl přímo ty, kteří vytáhli zraněné z trosek. Tři příslušníci Státní záchranné služby Ukrajiny zahynuli, dalších jedenáct bylo zraněno. A to všechno se odehrávalo ve městě, kde se právě sešly zahraniční delegace z více než sta zemí na III. Mezinárodním summitu měst a regionů. Diplomaté, kteří přijeli jednat o obnově ukrajinských měst, se místo toho stali přímými svědky jejich ničení.

Noc, která začala drony a skončila raketami na záchranáře

Ruské ministerstvo obrany označilo útok za odvetu za ukrajinský zásah ruských vojenských letišť a tvrdilo, že cílilo výhradně na vojenské objekty, sklady zbraní a opravárenské kapacity. Realita v ulicích Kyjeva vypadala jinak. Podle agentury AP si celý útok vyžádal nejméně šest mrtvých a kolem osmdesáti zraněných napříč zasaženými oblastmi. V samotném Kyjevě hlásil Ukrajinský Červený kříž tři zabité záchranáře a 23 zraněných, z toho 14 příslušníků záchranných složek.

Právě mechanika opakovaného úderu je na celém útoku nejbrutálnější. První vlna zasáhla obytnou zástavbu. Záchranáři dorazili, začali prohledávat trosky a v tu chvíli dopadla další střela na totéž místo. Přesný minutový rozestup mezi oběma zásahy veřejné zdroje neuvádějí, ale šlo jednoznačně o řád minut, nikoli hodin. Taktika dvojitého úderu, kdy druhá salva cílí na záchranáře reagující na první zásah, je dokumentována z řady konfliktů a mezinárodní humanitární právo ji výslovně zakazuje.

Summit, který se stal svědkem

Načasování útoku je těžké považovat za náhodu. Kyjev 6. června hostil III. Mezinárodní summit měst a regionů, akci, na které vystoupili ukrajinský prezident Zelenskyj, premiér Šmyhal i šéf prezidentské kanceláře Jermak. Podle ukrajinské vlády se summitu zúčastnilo přes sto zahraničních delegací. Vicepremiér Kuleba na summitu přímo řekl, že zahraniční hosté se v noci stali osobními svědky ruského ostřelování.

Summit byl veřejně ohlášenou událostí. Rusko o něm vědělo. A přesto, nebo právě proto, Kyjev zažil jednu z nejtvrdších nočních válek. Přímý důkaz, že Moskva cílila na diplomaty, neexistuje. Ale politický signál je zřejmý: ani přítomnost zástupců desítek zemí nezabrání Rusku v útoku na ukrajinskou metropoli. Více než dva tisíce kyjevských domácností zůstaly po útoku bez elektřiny, což delegátům summitu ukázalo nejen zvuk sirén, ale i každodenní důsledky ruské agrese.

Český postoj: podpora Ukrajiny a tlak na sankce

Zda mezi fyzicky přítomnými delegacemi na summitu byli i čeští zástupci, veřejně dostupné zdroje přímo nepotvrzují. Česká diplomatická reakce v širším červnovém rámci ale byla jednoznačná. Ministr zahraničí Jan Lipavský se 13. června sešel se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybigou. Oba odsoudili pokračující ruský teror drony a raketami proti ukrajinským městům a řešili další českou i evropskou podporu Ukrajiny. Česko se zároveň postavilo za přijetí 18. sankčního balíku EU namířeného proti Rusku.

Lipavský se Sybiha zároveň hovořili o pokračování mírového procesu s jasnou podmínkou, že jednání musí jít ruku v ruce s tlakem na Moskvu. Dvě kola přímých americko-ruských rozhovorů, která útok předcházela, nepřinesla žádný průlom. Kreml neustoupil ze svých požadavků.

Co útok mění v diplomatické rovině

Paradoxně právě brutalita nočního útoku posílila ukrajinský argument. Delegáti, kteří přijeli jednat o obnově infrastruktury a regionálním rozvoji, si na vlastní kůži zažili, proč Ukrajina tak naléhavě vyžaduje protivzdušnou obranu. Žádný briefing ani prezentace nemůže nahradit zvuk výbuchu za oknem hotelového pokoje.

Konkrétní nové bezpečnostní protokoly pro budoucí akce na Ukrajině veřejné zdroje bezprostředně po útoku nezmiňují. Dá se ale čekat, že příští mezinárodní setkání v Kyjevě budou provázet přísnější opatření a zároveň silnější politická vůle účastníků tlačit na ukončení konfliktu. Stáhnout se by totiž znamenalo dát Moskvě přesně to, co útokem signalizovala: že zastrašování funguje.

Tři záchranáři, kteří v Solomjanském rajonu zahynuli při druhém úderu, se do žádného summitového prohlášení nedostali. Jejich smrt ale řekla víc než kterýkoli diplomatický dokument.