Food waste – domácnosti plýtvají ovocem, zeleninou i masem

Nejvíce plýtváme ovocem a zeleninou

Celosvětově vyprodukuje každý člověk průměrně cca 74 kg potravinového odpadu ročně. Největší ztráty na úrovni spotřebitele tvoří ovoce a zelenina, za kterými následují mléčné výrobky a maso. Na vině food waste bývají nejrůznější faktory, přičemž mezi ty hlavní patří:

· Zkažení potravin – přibližně dvě třetiny plýtvání potravinami v domácnostech jsou způsobeny tím, že se jídlo zkazí dříve, než je použito.
Ke zkažení potravin dochází zejména v důsledku nesprávného skladování, nedostatečné viditelnosti v chladničce, jen částečnému využití nakoupených ingrediencí či špatně odhadnutých potřeb.

· Příprava nadměrného množství jídla – další výrazná část plýtvání potravinami v domácnostech je výsledkem toho, že si lidé vaří nebo servírují příliš mnoho jídla, zbytky už následně nedojídají a nakonec je vyhodí.

· Nadměrné nakupování – propagační a slevové akce, jakož i výprodeje některých produktů vedou spotřebitele k impulzivnímu a hromadnému nakupování potravin.
Často pak nakupují položky, které nezapadají do jejich běžných stravovacích plánů, a proto se následně v jejich domácnostech zkazí dříve, než je stihnou použít.

· Špatné plánování nákupů – impulzivní nakupování bez seznamu připraveného v klidu domova často vede k tomu, že spotřebitelé nepřesně odhadují, co a kolik ingrediencí během týdne spotřebují.
Neplánované stravování v restauracích nebo donáška jídla mohou také vést k tomu, že se jídlo doma zkazí.

· Datum expirace – dalším faktorem plýtvání potravinami bývá i datum spotřeby (expirace). Mnoho lidí vyhodí potraviny jen kvůli tomu, že na jejich etiketě vyčtou, že uplynulo datum, do kdy se měla daná potravina nejlépe spotřebovat.
Ovšem toto označení data trvanlivosti slouží pouze jako doporučení výrobce pro špičkovou kvalitu a nemusí tedy znamenat, že v uvedený den je již potravina nepoužitelná.
Narozdíl od jasného označení „Spotřebujte do“, kdy je uvedeno přesné datum, dokdy je potravina pro konzumaci vhodná.

Dopady plýtvání potravinami na životní prostředí

Kromě samotného plýtvání potravinami je problémem také jejich likvidace – i když je většina z těchto položek biologicky rozložitelná, přesto spotřebitelé nevědí, jak třídit bioodpad a vyhazují potraviny do komunálního pevného odpadu – v ČR tvoří tento typ odpadu přibližně 25 % objemu popelnic na směsný odpad.

Odtud putují vyhozené potraviny spolu s dalším směsným odpadem na skládky, kde se rozkládají a vytvářejí metan, skleníkový plyn, který je až 86krát silnější než oxid uhličitý, čímž se zvyšují emise skleníkových plynů.
Vytříděný bioodpad lze přitom efektivně využít v podstatě beze zbytku – buď recyklací, kdy se přemění na hummus (lze pouze rostlinný bioodpad), nebo energeticky na přeměnu na teplo (například v bioplynových stanicích).

Je tak na místo a v zájmu všech, dát bioodpadu šanci na efektivní využití tím, že ho namísto do popelnice na směsný odpad vyhodíme na kompost, kdy se rostlinné zbytky rozloží a časem budeme mít kvalitní hummus či zeminu. V domácnostech bez zahrady k tomu skvěle poslouží vermikompostér.
Další možností je odložit bioodpad dle instrukcí do sběrné nádoby označené hnědou samolepkou – díky tomu se vytříděný bioodpad může být využit energeticky například v bioplynových stanicích (tam lze zpracovávat i gastroodpad z jídelen a restauračních zařízeních) – dojde tak vysoké úspoře emisí CO₂, ale také k úspoře místa na skládkách odpadu.

Každý z nás by proto měl důkladně přemýšlet u nákupu a spotřeby potravin, a pokud už nám přeci jen nějaká potravina či jídlo zbyde, pak bychom měli vědět, co patří do bioodpadu a jak daný biologicky rozložitelný odpad zlikvidovat co nejekologičtěji.

Zdroj: nrdc.org