Firmy otevřeně přiznávají: „Lidi nahradila umělá inteligence.“ Už 180 tisíc lidí v IT přišlo o práci za půl roku

Jen za prvních pět měsíců roku 2026 evidují americké i globální přehledy přes 150 tisíc oznámených škrtů v technologickém sektoru. Vše kvůli AI.

Zdroj fotografie: Pexels

Čísla se liší zdroj od zdroje, ale směr je vždy stejný: nahoru. Americká poradenská firma Challenger, Gray & Christmas eviduje v technologickém sektoru 123 653 oznámených škrtů za leden až květen 2026, nejvíce od roku 2023. Globální TrueUp Tech Layoffs Tracker ukazoval k 6. červnu 150 096 zasažených lidí, o dva týdny později už 156 495. Číslo 180 tisíc, které se v médiích objevuje stále častěji, není výstupem jednoho přesného ukazatele. Vzniká jako horní odhad kombinující více metodik, pozdější červnové aktualizace a mediální extrapolace největších firemních vln. Přesto nejde o přestřelení, spíš o zaokrouhlení trendu, který se měsíc po měsíci zrychluje.

Tři měsíce po sobě vedla AI jako důvod propouštění

V březnu americké firmy přiznaly 15 341 škrtů s explicitní vazbou na umělou inteligenci. V dubnu 21 490. V květnu už 38 579. Dohromady za prvních pět měsíců roku to je 87 714 pozic, u kterých zaměstnavatel přímo uvedl AI jako faktor restrukturalizace. Technologie přitom nejsou jediným zasaženým odvětvím (Challenger eviduje AI škrty i v chemii a průmyslové výrobě), ale jsou zdaleka nejviditelnějším nositelem trendu.

Podstatné je, co se za těmi čísly skrývá. Nejde o jednu homogenní vlnu. Někde firma říká „AI nám umožnila zmenšit tým“. Jinde přesouvá rozpočet z lidí do cloudové infrastruktury. A někde propouští z úplně jiných důvodů, ale AI se hodí jako srozumitelné vysvětlení pro investory. Rozlišit tyto vrstvy je klíčové.

Kdo to říká, a jak přesně

Nejtvrdší veřejný důkaz nabízí Block. V dopise akcionářům za první čtvrtletí 2026 firma popsala, že její interní AI nástroje kontrolovaly přes 90 % produkčních změn kódu a zhruba 15 % změn probíhalo téměř autonomně až do finálního lidského schválení. Menší tým, víc práce. Žádné PR mlžení, tvrdá čísla v regulatorním dokumentu.

Freshworks šla ještě přímočařeji. Při škrtu asi 500 míst uvedl CEO pro Reuters, že přes polovinu kódu firmy už generuje AI a automatizace výrazně omezila rutinní práci. Jedenáct procent zaměstnanců pryč, jedno věcné zdůvodnění.

U dalších gigantů je obraz složitější:

• Oracle zveřejnil v SEC dokumentu restrukturalizační rámec až do 2,1 miliardy dolarů (asi 48 miliard korun), primárně na odstupné. Média mluvila o tisících až desítkách tisíc míst, firma přesný součet veřejně nerozepisuje. Vedení současně zmiňuje menší inženýrské týmy díky AI.
• Meta v interním sdělení, které viděl Reuters, popsala propuštění zhruba 10 % zaměstnanců a přesun části pracovníků do AI iniciativ. Zuckerberg zároveň odlišoval škrty motivované vyššími kapitálovými výdaji na AI od reorganizace přímo způsobené AI. Jinými slovy: ne každé propouštění s nálepkou AI znamená, že člověka přímo nahradil model.

Koho to zasahuje nejvíc, a koho zatím ne

Největší bezprostřední tlak necítí „všichni ajťáci“. Cítí ho junioři, rutinní vývojáři a lidé na pozicích s opakovatelným výstupem. Pracovní studie amerického Census Bureau ukazuje, že v odvětvích s nejvyšší expozicí vůči AI klesl nábor lidí na začátku kariéry zhruba o 9 % po nástupu ChatGPT a zaměstnanost této skupiny poklesla o 12 % během deseti čtvrtletí.

V Česku přesný „AI čítač propouštění“ neexistuje, ale signály jsou čitelné. Grafton popisuje úbytek juniorních IT pozic, delší hledání práce (v průměru osm až deset týdnů) a rostoucí tlak na širší profil. Zkušený vývojář s AI nástroji dnes zvládne práci, na kterou dřív bylo potřeba dva až tři junioři.

Současně ale platí protiváha. Eurostat uvádí, že v EU v roce 2025 pracovalo 10,45 milionu ICT specialistů a růst pokračoval. LinkedIn v analýze evropského a britského trhu nevidí plošný propad náboru způsobený AI, ale identifikuje nejzranitelnější skupinu: pracovníky s vysokou AI expozicí a nízkou přenositelností dovedností. Yale Budget Lab k 7. květnu 2026 konstatuje, že v makrodatech zatím není jasný celotržní efekt AI na trh práce. Reálná změna na úrovni konkrétních firem ano, plošná ekonomická transformace zatím ne.

Co roste, zatímco klasika mizí

Firmy nepřestávají najímat. Přestávají najímat na totéž. Poptávka roste po DevOps, cloudu, kybernetické bezpečnosti, enterprise architektuře, SAP integraci a (paradoxně) po lidech, kteří umějí AI nástroje nasadit, vyhodnotit a řídit. LinkedIn ve svém žebříčku Skills on the Rise 2026 vyzdvihuje práci s velkými jazykovými modely, AI business strategii a governance. Americký NACE report ukazuje, že i v inzerci pro začínající pozice se čím dál častěji objevuje požadavek na práci s AI nástroji a tvorbu promptů.

Pro člověka na rutinní pozici z toho plyne konkrétní návod:

• Naučit se vybrat správný AI nástroj pro úkol a ověřit jeho výstup.
• Přidat k hlavní dovednosti druhou technickou doménu: cloud, bezpečnost, datovou analytiku.
• Doložit, že s AI zrychlujete tým, aniž klesá kvalita.
• Přestat stát jen na exekuci a posunout se k návrhu, integraci a rozhodování.

Výmluva, nebo skutečná revoluce

Obojí současně. Block a Freshworks dokazují, že AI opravdu mění provozní realitu firem: méně lidí, víc kódu, rychlejší cykly. Oracle a Meta ukazují, že motivace se překrývají: úspora nákladů, tlak investorů, restrukturalizace i AI transformace běží paralelně a někdy je těžké říct, kde končí jedno a začíná druhé. A makrodata zatím říkají, že celý trh práce se kvůli AI nehroutí.

Jenže pro člověka, který právě dostal výpověď, je makrostatistika slabá útěcha. Sto padesát tisíc lidí v globálním techu (s odhady mířícími k 180 tisícům) už není okrajový jev. Je to nová normalita, ve které přežijí ti, kdo se přestanou ptát, jestli AI přijde, a začnou řešit, co umějí nabídnout vedle ní.