Lidé přicházejí o práci a bude hůře. AI agenti si vzájemně zadávají úkoly a pracují 24 hodin denně bez přestávky

Dne 17. června 2026 Boris Cherny na konferenci Meta @Scale popsal systém, ve kterém AI agenti sami rozepisují další kroky a spouštějí je, bez lidského zásahu, hodiny v kuse.

Zdroj fotografie: Pexels

Nešlo o futuristickou vizi. Cherny mluvil o věci, která už běží. Anthropic, tvůrce modelu Claude, den předtím zveřejnil analýzu zhruba 400 tisíc pracovních relací svého nástroje Claude Code a ukázal, že agentické systémy se za půl roku rozšířily daleko za hranice programování. V Česku přitom studie BCG počítá s nutností přesunu 355 tisíc pracovníků do jiných rolí, z toho 67 tisíc bude potřebovat rozsáhlou rekvalifikaci. Tlak na rutinní znalostní práci roste rychleji, než většina lidí tuší.

Co jsou AI agenti a proč nejde o další chatbot

Když se řekne „AI agent“, nejde o robota s rukama. Jde o software postavený nad jazykovým modelem, který dostane cíl a sám rozhodne, jak ho splnit. Přečte zdrojový kód projektu, naplánuje kroky, změní soubory, spustí testy, vyhodnotí výsledky a pokračuje dalším krokem. Anthropic přímo odlišuje tento režim od klasického autocomplete: Claude Code nepracuje s jedním řádkem, ale s celým projektem.

Zásadní rozdíl oproti ChatGPT nebo Copilotu, které lidé znají, je v autonomii. Chatbot čeká na dotaz a vrátí odpověď. Agent dostane zadání a jedná. Sám volí nástroje, sám iteruje, sám se opravuje. Člověk podle dat Anthropicu stále dělá asi 70 % plánovacích rozhodnutí, určuje, co se má stát. Ale 80 % exekučních rozhodnutí, jak to provést, už řeší agent.

Smyčka, která nikdy nespí

Klíčový posun, o kterém Cherny na Meta @Scale mluvil, je přechod od jednorázového promptu ke smyčce. Plugin Ralph Loop po každé dokončené iteraci automaticky znovu předá prompt, zachová změny souborů i git historii a spustí další kolo. Agent tak navazuje sám na sebe, nebo rozepisuje práci dalším agentům.

Výsledek: digitální směna, která běží nepřetržitě. Není to metafora. TechCrunch popsal Chernyho příklad dvou agentů, kteří paralelně kontrolují kód, hledají architektonická zlepšení, sjednocují duplicity a podávají pull requesty tak dlouho, dokud běží výpočetní rozpočet nebo dokud není splněna stop podmínka. Dvacet čtyři hodin denně. Sedm dní v týdnu. Bez kafe, bez oběda, bez dovolené.

A tady je ten zlom: firma už nemusí najmout dalšího juniora na opravy chyb. Může místo něj spustit smyčku.

Které práce jsou pod tlakem první

Primární zdroje ukazují hlavně na implementační a rutinní digitální úkoly:

• Opravy chyb a testování – podíl relací věnovaných opravám chyb v Claude Code klesl z 33 % na 19 %, protože agent tyto úlohy přebírá.
• Refaktoring a dokumentace – opakovatelné, jasně měřitelné, ideální pro smyčku.
• Revize kódu a CI/monitoring – agent projde pull request rychleji než člověk a neúnaví se.
• Datová analýza a část textové produkce – reporting, shrnutí, standardizované dokumenty.

Důležité je, že se to netýká jen programátorů. Anthropic ve svém výzkumu uvádí, že mezi uživateli Claude Code rychle rostou skupiny z managementu, obchodu, práva, financí i designu. Nejrychleji přibývají právě neprogramátorské profese.

Přesný, ověřený seznam firem, které propustily lidi přímo kvůli Ralph Loopu, zatím k dispozici není. Ale tlak je reálný a směřuje nejdřív na juniorní a rutinní části kancelářské a technické práce, na všechno, co se dá převést na opakovatelný digitální postup s jasným kritériem „hotovo“.

Proč bude hůře, a co říkají česká data

Automatizace se rozšiřuje ze samotného kódování do širších pracovních procesů. Anthropic popisuje přesun od jednorázových chatů k plné API automatizaci a počet GitHub projektů s aktivitou agentů se od konce roku 2025 více než zdvojnásobil. Tempo je exponenciální, ne lineární.

Pro Česko to znamená konkrétní čísla. Podle studie BCG bude muset 355 tisíc pracovníků změnit roli. Brožura Úřadu práce pro rok 2026 identifikuje jako nejohroženější úředníky a informační pracovníky s rutinními úkony. Vyšší očekávání snižování stavů hlásí firmy v peněžnictví, pojišťovnictví, administrativě, ICT a retailu.

Zároveň 61 % českých firem zatím neočekává výraznou změnu počtu zaměstnanců. Jenže větší firmy, ty, které mají rozpočet na experimenty, změny čekají výrazně častěji. A více než 76 % firem plánuje investovat do vzdělávání. Signál je jasný: kdo se nepřizpůsobí, vypadne.

Co s tím, a kdo má ještě šanci

Úřad práce přes Regionální vzdělávací centra už cílí na digitální dovednosti a Průmysl 4.0; skupinové poradenství výslovně zahrnuje téma umělé inteligence ve světě práce. To je dobrý začátek. Ale tempo adopce agentů je rychlejší než tempo rekvalifikací.

Nejpraktičtější strategie pro lidi v ohrožených profesích je posun od čisté exekuce k zadávání, kontrole a oborové expertize. Anthropic sám ukazuje, že úspěch s agentickými nástroji nejvíc roste s hlubokou znalostí oboru; agent umí provést, ale nerozumí kontextu tak jako člověk s dvacetiletou praxí. Práce bez jasných kritérií dokončení, s fyzickou přítomností nebo s vysokou právní odpovědností zůstávají pro agenty nejtěžší.

Čekat na první výpovědní kolo je pozdě. Smyčka už běží.