EU chce číst naše zprávy na WhatsAppu. Europoslanci za ČR a Slovensko to už dříve zablokovali, ale Chat Control se vrací

Koncem června 2026 proběhl v Bruselu finální rozhovor o nařízení, které donutilo poskytovatele šifrovaných služeb skenovat soukromé zprávy.

Zdroj fotografie: Pexels

Když se řekne „EU chce číst zprávy na WhatsAppu“, neznamená to samozřejmě, že by v Bruselu seděl úředník a procházel vaši konverzaci slovo od slova. Znamená to něco technicky sofistikovanějšího a politicky citlivého: EU znovu vyjednává pravidla, která by poskytovatele typu WhatsApp, Signal nebo Messenger mohla přimět k automatizovanému prohledávání soukromé komunikace uživatelů. Hledaný obsah spadá do tří kategorií: známý materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí (CSAM), dosud neznámý CSAM a takzvaný grooming, tedy manipulativní komunikace dospělých s dětmi. V březnu 2026 se čeští a slovenští europoslanci podíleli na odmítnutí prodloužení dočasné výjimky umožňující dobrovolné skenování, takzvaný Chat Control 1.0. Tím ale debata neskončila. Přesunula se do finálního vyjednávání o trvalém nařízení CSAR, neformálně označovaném jako Chat Control 2.0, kde se objevují kompromisy zasahující i do šifrovaných služeb.

Jak padl Chat Control 1.0, a proč to nestačilo

Dočasná výjimka, která od roku 2021 umožňovala poskytovatelům dobrovolně skenovat komunikaci kvůli CSAM, měla skončit v srpnu 2024. Opakovaně se prodlužovala. Zlom přišel 11. března 2026, kdy Evropský parlament přijal zúženou pozici: prodloužení jen do srpna 2027, s omezením na cílenější režim a s výslovným vyloučením šifrované komunikace. Rada EU však prosazovala širší mandát. Jednání se tak rozpadla.

Dne 26. března 2026 Parlament návrh na prodloužení definitivně zamítl poměrem 311 proti 228, 92 poslanců se zdrželo. Výjimka tak po 3. dubnu 2026 přestala platit. Klíčovou roli sehrála česká europoslankyně Markéta Gregorová jako stínová zpravodajka; její pozměňovací návrh z 11. března zúžil skenování na podezřelé osoby se soudním povolením. Proti prodloužení hlasovali podle souhrnu Novinek všichni čeští europoslanci: Krutílek, Vondra, Vrecionová, Kolář, Niedermayer, Zdechovský, Gregorová, David, Bartůšek, Dostál i Konečná. Ze slovenských poslanců hlasovali proti mimo jiné Kaliňák, Laššáková, Roth Neveďalová, Uhrík, Mazurek a Lexmann. Při těsném výsledku se tak československá shoda stala jedním z viditelných faktorů.

Chat Control 2.0: co je na stole

Pád dočasné výjimky neznamená konec snahy. Trvalé nařízení CSAR (spis 2022/0155) se vyjednává paralelně a 29. června 2026 proběhl pátý, a podle plánu závěrečný, trilog mezi Parlamentem, Radou a Komisí. Dokument předsednictví Rady z 22. června 2026 popisuje, kde panuje předběžná shoda a kde zůstávají otevřené politické spory.

Předběžně dohodnuté oblasti zahrnují vznik nového EU Centra s řídícím výborem, zmocněncem pro základní práva, poradním fórem pro oběti a technologickým výborem. Dále povinnosti poskytovatelů v oblasti hodnocení rizik, prevence, reportingu a odstraňování obsahu.

Otevřené, a pro soukromí zásadní, zůstávají právě detekční povinnosti:

• vlastní skenování neveřejného obsahu poskytovateli (obdoba dřívější výjimky, ale tentokrát jako trvalá povinnost)
• příkazy ke skenování veřejného obsahu vydávané autoritami
• cílené příkazy ke skenování neveřejného obsahu vůči konkrétnímu uživateli
• věková verifikace před vstupem do komunikačních služeb

Podle dokumentu Rady text formálně zakazuje poskytovatelům oslabovat end-to-end šifrování nebo jej obcházet přímým dešifrováním dat. Jenže tím vzniká hlavní paradox celého návrhu.

Šifrování zůstane, a přesto se bude skenovat?

Pokud nařízení říká, že šifrování nesmí být oslabeno, a zároveň požaduje detekci obsahu v šifrované komunikaci, zbývá v praxi jediná technická možnost: skenování na koncovém zařízení uživatele, tedy před odesláním nebo po přijetí zprávy.

Aplikace typu WhatsApp by tak formálně mohla dál tvrdit, že přenos zůstává end-to-end šifrovaný. Prakticky by ale musela zavést nové mechanismy na zařízení: lokální analýzu obsahu, rizikové vyhodnocování, reportovací workflow nebo věkové ověřování.

Pro běžného uživatele to znamená, že jeho telefon by se stal prvním kontrolním bodem. Algoritmus by před odesláním zpráv nebo fotek porovnával obsah s databází indikátorů spravovanou EU Centrem. Při shodě by se generovalo hlášení. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová 18. června 2026 veřejně vyzvala k rychlému uzavření spisu s tím, že „nemáme luxus času“. Institucionální tlak na kompromis je tak zřejmý.

Kde stojí Česko a Slovensko teď

V listopadu 2025, když Rada přijímala svůj vyjednávací mandát, hlasovaly Česko, Polsko, Slovensko a Nizozemsko proti, Itálie se zdržela; to je doloženo v hlasovacím záznamu Rady. Česká vláda v únoru 2026 potvrdila, že Výbor pro EU schválil „mantinely pozice ČR“ k dalšímu jednání. Konkrétní obsah těchto mantinelů ale nebyl veřejně zveřejněn.

Z uniklého záznamu jednání z 10. června 2026 vyplývá, že Česko i Slovensko mělo u červnových pozic pouze takzvanou výhradu k přezkoumání, nikoli jednoznačné „ne“. Stará blokující menšina z podzimu 2025 tak pro rok 2026 není veřejně potvrzena. Pozice se mohla posunout, změkčit, nebo stále čekat na finální text.

Proč by vás to mělo zajímat víc než ACTA

Srovnání s ACTA, kterou v roce 2012 zastavila masivní občanská mobilizace, se nabízí: podobně citlivé digitální téma i silná veřejná debata. Rozdíl je ale zásadní. ACTA byla mezinárodní obchodní dohoda. Chat Control 2.0 je unijní nařízení, které přímo ukládá technologickým firmám povinnosti detekce, reportingu a potenciálního věkového ověřování. Pokud projde, nebude to doporučení, ale přímo závazný právní předpis ve všech členských státech.

Paralelně s detekcí se řeší i věková verifikace. Slyšení výboru LIBE z května 2026 rozlišilo tři metody: ověření přes oficiální doklady, ověření přes třetí strany a odhad věku či biometrikou. Pro anonymní a pseudonymní komunikaci by kterákoli z nich znamenala zásadní zásah. Přesná finální metoda ale k začátku července 2026 uzavřena není.

Chat Control 2.0 tak není jedna technická klauzule, ale celý nový institucionální aparát s centrem, databázemi, technologickým výborem a detekčními mechanismy. A právě proto, že je komplexnější a technicky složitější než dřívější výjimka, lze ho politicky prezentovat jako „vyváženější verzi“. Otázka zůstává, zda se najde dost zákonodárců, kteří budou kompromisní text číst stejně pečlivě jako v březnu.