„Nebudu nikomu pomáhat.“ Až překvapivě hodně Čechů odmítá samoobslužné pokladny. Vadí jim přístup i krádež

Podle obchodníků volí samoobslužnou pokladnu jen zhruba polovinu zákazníků. Druhá polovina stojí frontu ke klasické kase, a část z ní to dělá zcela záměrně.

Zdroj fotografie: Uživatel Wolfmann / Creative Commons / CC BY-SA

Hláška o pomoci zní jako vzdorovitá z diskuse, ale ve skutečnosti shrnuje postoj, který průzkum agentury STEM/MARK zachytil u výrazné části českých nakupujících: pocit, že zákazník u samoobslužné pokladny dělá práci za pokladní, obchod na tom šetří a člověk za to nedostane ani slevu, ani věrnostní bod navíc. Právě tím lidé myslí onu krádež peněz z pohledu odpůrců: nikdo vám nesahá do peněženky, ale za stejnou cenu dostanete méně služeb. A vadí jim dvojí přístup. Ze strany obchodu jde o tlak na samoobsluhu bez viditelné protihodnoty. Ze strany okolí pak o zlehčování ve stylu „zvykej si, je to normální“, které zvláště starší zákazníky dokáže ponížit.

Polovina tak nakupuje, polovina ne

Když obchodní řetězce v Česku mluví o samoobslužných pokladnách, rády zdůrazňují jejich rostoucí oblibu. Podle ČT24 ale samoobsluhu využívá zhruba polovina zákazníků. Druhá polovina buď cíleně vyhledává klasickou pokladnu, nebo se rozhoduje podle situace: velikosti nákupu, délky fronty či aktuální nálady. Průzkum STEM/MARK z ledna 2024 mezi 506 respondenty přidává důležitý detail: ačkoli tři čtvrtiny Čechů hodnotí samoobslužné pokladny pozitivně, v praxi stále často vítězí klasická pokladna s obsluhou. To není okrajový odpor několika seniorů. Jde o rozšířený návyk, který řetězce zatím nepřekonaly.

Práce zdarma a pocit, že na vás někdo vydělává

Jádro sporu není technické, ale ekonomické. Část zákazníků vnímá samoobslužnou pokladnu jako přesun nákladů: řetězec ušetří na mzdách pokladních, zatímco zákazník sám skenuje, váží, platí i balí nákup, přestože cena zboží zůstává stejná. Průzkum STEM/MARK zachytil názor, že člověk „dělá práci za pokladní a obchod tak šetří na jeho úkor“. Někteří respondenti přímo uváděli, že by za to očekávali slevu nebo věrnostní body.

Na Slovensku dostal tento pocit vlastní kampaň s názvem „Nie som na brigáde“. V Česku ji na Facebooku převzala europoslankyně Kateřina Konečná, která odmítání samoobslužných pokladen prezentovala jako obranu práce pokladních a odpor proti světu, kde člověk všude „funguje s automatem“. Jde o politicky vděčné téma, které spojuje obavy z automatizace, nostalgii po lidské obsluze i strach, že podobný vývoj čeká banky, úřady nebo zdravotnictví.

Co je pro dvacátníka pohodlí, je pro šedesátníka stres

Mladší nakupující, zejména lidé ve věku 18 až 29 let, používají samoobslužné pokladny nejčastěji. Chodí na menší nákupy, oceňují rychlost a frontu u klasické pokladny vnímají jako ztrátu času. S rostoucím věkem se ale obraz mění. Lidé nad 45 let častěji volí obsluhu kvůli osobnímu kontaktu. U zákazníků starších 60 let průzkum zachytil i přímý technický stres; přibližně pětinu z nich nutnost použít samoobslužnou pokladnu znervózňuje. Když se k tomu přidá společenský tlak okolí, které tvrdí, že „je to přece jednoduché“, vzniká směs frustrace a ponížení. Mluvčí Unie zaměstnanců obchodu Martin Svojše k tomu dodává, že práce prodavačů si zaslouží větší respekt celé společnosti a že kvůli samoobslužným pokladnám zaměstnanci podle něj o práci nepřicházejí.

Řetězce necouvají. Albert nasazuje umělou inteligenci

Hlasitý odpor na sociálních sítích zatím expanzi samoobslužných pokladen nepřibrzdil. Naopak. Albert jako první obchodník v Česku od 11. června 2026 zavádí umělou inteligenci na samoobslužných pokladnách. Kamera rozpozná nerozbalené zboží bez čárového kódu, například pečivo, ovoce nebo zeleninu. Pilotní provoz běžel od podzimu 2025 v pěti prodejnách v Praze, Brně a Plzni, nyní se technologie rozšiřuje do všech prodejen se samoobslužnými pokladnami. Albert slibuje rychlejší odbavení i méně chyb při ručním zadávání. Celá investice je součástí modernizace za více než 2,5 miliardy korun.

Tesco mezitím provozuje službu Scan&Shop napojenou na Clubcard, kde zákazník skenuje zboží sám během nákupu. Podmínky ale stanovují, že celý nákup může být kdykoli znovu zkontrolován pracovníkem Tesca. Pokud zákazník projeví zájem o klasickou pásovou pokladnu, Tesco deklaruje, že mu ji umožní využít. Podobně i Albert nabízí asistenci zaměstnanců a možnost dokončit nákup s pomocí pokladní.

Bojkot je hlasitý, ale čísla mluví jinak

Slovenská data ukazují, že ani během kampaně „Nie som na brigáde“ neklesl podíl nákupů přes samoobslužné pokladny pod 50 procent. Tesco na Slovensku hlásilo více než 60 procent transakcí přes samoobsluhu, IKEA v Bratislavě dokonce 85 %. V USA podle průzkumu společnosti Forrester z roku 2025 preferují samoobslužné pokladny téměř dvě třetiny dospělých, u lidí do 44 let více než 70 procent. Český odpor je hlasitější než americký, ale skutečné využívání se blíží spíše slovenským číslům.

Pocit, že člověk pracuje zdarma pro obchodní řetězec, je legitimní a sdílí ho statisíce nakupujících. Samoobslužné pokladny ale z obchodů nezmizí. Naopak budou stále častěji využívat kamery a umělou inteligenci. Otázka tedy nezní, jestli samoobsluha zvítězí, ale jestli řetězce konečně nabídnou něco na oplátku těm, kteří část práce převezmou na sebe.