32 vesnic v Česku mělo signál horší než na Sahaře. Operátorům se tam nevyplatilo stavět, tak to zaplatila EU

Dvacet nových vysílačů pokryje 32 lokalit, kde lidé dosud marně hledali byť jednu čárku signálu. Stavbu spolufinancují evropské peníze z Národního plánu obnovy.

Zdroj fotografie: Rawpixel

Když ministerstvo průmyslu v roce 2022 oslovilo držitele kmitočtů v pásmu 700 MHz a zeptalo se, zda plánují v nejhůře pokrytých venkovských lokalitách stavět, odpověď zněla jasně: v horizontu devíti let to z ekonomických důvodů neplánují. Šlo o místa, kde chybělo nejen 4G nebo 5G, ale kde byl podle MPO problém i se základními hlasovými službami 2G – lidé se zkrátka nemuseli dovolat ani pro pomoc, v podstatě jako na Sahaře. V těchto obcích a místních částech byl signál nedostatečný nebo zcela chyběl. Regulátor pro kontrolní měření pracuje s limitem síly signálu –109 dBm v nízkých pásmech; pod touto hodnotou se místo považuje za nepokryté. Desítky lokalit v Česku ještě v roce 2026 pod tuto hranici spadaly. Teď se to mění. O2 a CETIN 19. června oznámily, že do konce června 2026 dokončí 20 nových základnových stanic, které pokryjí právě těchto 32 lokalit. Náklady přitom nekryje Evropská unie v plné výši – dotace z Národního plánu obnovy hradí jen část, zbytek financuje CETIN společně s mobilními operátory.

Proč se operátorům nevyplatilo stavět

Řídce osídlený venkov, pár desítek domácností, kopcovitý terén. Ekonomická rovnice je prostá: náklady na věž, přenosovou infrastrukturu, pozemek a roky trvající povolovací proces versus výnosy z hrstky SIM karet. Výsledek je záporný. Přesně tak to popsal i stát, když v roce 2022 zahájil veřejnou konzultaci k výstavbě 5G na venkově – šlo o klasické tržní selhání. Operátoři neměli motivaci investovat, a bez vnějšího impulsu by tyto lokality čekaly dál.

Impuls přišel v podobě dotačních výzev s alokací až 300 milionů korun z evropských fondů. Důležitý detail: nejde o to, že by Brusel poslal šek a operátoři jen postavili stožár. CETIN na svém webu uvádí, že dotace pokrývá pouze část nákladů a zbytek jde z jeho prostředků a z prostředků mobilních operátorů. Veřejná podpora směřuje výhradně do pasivní infrastruktury, tedy do věží a kabeláže, ne do koncových technologií.

Stavba jednoho vysílače na venkově přitom není jen otázkou peněz. T-Mobile ve své tiskové zprávě z dubna 2026 popsal, že standardní výstavba dříve trvala tři až čtyři roky. Důvod? Hledání pozemku, jednání s vlastníky, stavební povolení, posuzování krajinného rázu, vyjímání z lesního a půdního fondu. A někdy i odpor části místních obyvatel.

Kde přesně nové vysílače stojí

Seznam 32 lokalit neznamená 32 samostatných vesnic. Část tvoří místní části nebo dvojice obcí, které pokryje jedna věž. Kompletní přehled podle O2:

Hvězdonice · Doubravice · Kouty a Smilkov · Zdeboř · Líštěnec · Běštín · Zátor · Nová Studnice a Hradečno · Nová Telib · Všešímy a Kunice · Malkovice a Sedlec-Prčice · Nové Dvory a Sedlec-Prčice · Horní Matějov · Myslkov · Kamýk nad Vltavou · Vápenice · Novotočící Lhotka · Dobrkovská Lhotka a Slavče · Kátočící Lhotka a Slavče · Nový Vojířov a Nová Bystřice · Vyšetice a Šebířov · Lhýšov · Sychrov a Kozlov · Frankův Zhořec a Stránecká Zhoř · Lhota u Lysic · Radějov · Lučina · Plaveč · Výrovice · Linhartovy a Město Albrechtice · Pavlínov.

Rozptyl je napříč celou republikou, od středních Čech přes jižní Moravu až po Slezsko. Všech 20 vysílačů přitom mohou využívat i konkurenti. O2 potvrdilo, že infrastruktura je otevřená ostatním operátorům prostřednictvím velkoobchodního přístupu. Kdy se na ni reálně připojí Vodafone nebo T-Mobile, ale závisí na jejich vlastním rozhodnutí a harmonogramu.

Česko má ještě 1 600 bílých míst

Třicet dva lokalit je kapka v moři. V červnu 2025 podepsaly O2, T-Mobile a Vodafone spolu s ČTÚ a MPO společnou tiskovou zprávu, která definuje širší rámec: existuje seznam 1 610 sídelních jednotek s nedostatečným pokrytím. Do roku 2030 má každý operátor zlepšit signál na 500 z nich – 200 vlastní novou výstavbou a 300 sdílením infrastruktury. Minimálně 600 sídelních jednotek se má dočkat kvalitního signálu alespoň od jednoho operátora.

Aby se to stihlo, změnila se od 1. července 2025 legislativa:

• U věží do 50 metrů odpadá posuzování krajinného rázu.
• Není nutné vyjímat pozemky z lesního ani zemědělského půdního fondu.
• Vysílače v bílých místech nejsou vázány pravidly územních plánů obcí.
• Od roku 2026 klesá počet stavebních úřadů schvalujících digitální infrastrukturu přibližně z 630 na 200.

Výsledek? T-Mobile hlásí, že se doba výstavby zkrátila z původních tří až čtyř let zhruba na rok a půl. To je zásadní posun. Operátoři zároveň podepsali memorandum o sdílení infrastruktury, které má omezit výstavbu duplicitních věží: jedna věž, více operátorů.

Co to znamená pro obyvatele

Pro lidi v dotčených 32 lokalitách jde o skokovou změnu. Z nedostatečného nebo nulového pokrytí přecházejí na moderní mobilní služby včetně 5G. Realisticky ale platí, že venkovské 5G staví hlavně na nízkých kmitočtových pásmech. Ta mají skvělý dosah a dobře pronikají zdmi, ale nenabídnou stejnou kapacitu jako hustá městská 5G síť ve středních pásmech. Pro běžné volání, zprávy a surfování po internetu to bude naprosto dostačující. Streamování 4K videa na pěti zařízeních současně ale očekávat nelze.

Prakticky: většina telefonů se na nový signál připojí automaticky, pokud mají nastavený automatický výběr sítě. O2 doporučuje na Androidu režim „5G/LTE/3G/2G (automaticky připojit)“ a na iPhonu volbu „Automatická 5G“. Kdo má starší telefon bez podpory 5G, využije nové pokrytí přes 4G. I to je oproti dosavadnímu stavu obrovský rozdíl.

A pokud vaše obec na seznamu bílých míst chybí, ale signál tam podle vás neexistuje? ČTÚ přímo vyzývá obce, aby se ozvaly. Konstruktivní přístup, například pomoc s hledáním vhodného pozemku, může celý proces výrazně urychlit.

Signál jako základní infrastruktura

O2 uvádí, že prostřednictvím CETINu v posledních letech pokrylo nebo výrazně zlepšilo pokrytí téměř 700 venkovských lokalit v rámci závazků uložených ČTÚ. T-Mobile v dotačním projektu postupně pokrývá dalších 10 lokalit, z nichž tři měl ke dni dubnové tiskové zprávy připravené. Čísla nejsou přímo srovnatelná (O2 počítá lokality, T-Mobile projekty), ale směr je jasný: mobilní signál se v Česku v roce 2026 řeší jako základní infrastruktura, srovnatelná se silnicí nebo elektřinou. Bez ní obec postupně přestává fungovat.

Dvacet nových věží v krajině nikoho neohromí. Ale pro rodinu v Pavlínově nebo jiné dosud špatně pokryté lokalitě, která se dříve musela kvůli telefonátu vydat na kopec, je to rozdíl mezi izolací a normálním životem.