Amazon vyšetřuje vlastní programátory za to, že zkritizovali datová centra. Hrozí jim vyhazov za „neposlušnost“
Tři inženýři Amazonu vystoupili přišli s kritikou datových center. O týden později je firma pozvala na HR výslech a zahájila disciplinární šetření.
Obsah článku
Dne 3. června 2026 se na jednání výborů Seattle City Council objevili tři zaměstnanci Amazonu, softwaroví inženýři Liesl Wigandová, Patrick Schloesser a Darius Irani. Před kamerami a mikrofony městských zastupitelů požadovali přísnější regulaci datových center: povinný přechod na čistší zdroje energie, transparentnost spotřeby vody a elektřiny, nové daně pro technologické firmy i větší kontrolu ze strany samosprávy. Před svým svědectvím připomněli, že seattleské právo chrání zaměstnance před odvetou za politický projev. O týden později, 10. června, je Amazon pozval na schůzky s oddělením Employee Relations. Podle stížnosti, kterou následně podala organizace Amazon Employees for Climate Justice (AECJ), bylo řečeno, že šetření může vyústit až v ukončení pracovního poměru. Amazon to rámuje jinak: tvrdí, že nikoho propustit neplánuje a že zmínka o možném konci pracovního poměru padla jen jako obecná odpověď na přímý dotaz. Tak či tak, firma spustila interní disciplinární řízení proti lidem, kteří na radnici mluvili o veřejných dopadech její infrastruktury.
Co inženýři na radnici řekli
Každý z trojice měl vlastní téma, ale společný rámec: město nemá nechat Big Tech diktovat podmínky výstavby datových center. Wigandová argumentovala tím, že pravidla musí nastavovat samospráva, ne korporace. Schloesser šel do konkrétních požadavků: datová centra by podle něj měla dodávat do sítě více obnovitelné energie, než sama spotřebují, provozovat bateriová úložiště pro město a přispívat na infrastrukturu prostřednictvím nových daní. Zmínil i vytvoření bezpečnostních výborů vedených samotnými pracovníky. Irani se zaměřil na transparentnost: kdo za projekty stojí, kolik vody a elektřiny průběžně spotřebovávají a proč se tyto údaje nedostávají k veřejnosti.
Všichni tři se identifikovali jako zaměstnanci Amazonu. Právě to se stalo jádrem sporu. Mluvili ve svém volnu, na základě veřejně dostupných dat, ale Amazon po přezkoumání jejich vystoupení dospěl k závěru, že mohli působit jako soukromí občané, ale zároveň „jako Amazoňané“, tedy jako lidé vystupující za firmu.
Firemní politika versus občanský projev
Amazon svou pozici opírá o dva argumenty. Za prvé: zaměstnanci mohli navodit dojem, že reprezentují firmu. Za druhé: komunikační politika se podle firmy vztahuje na všechny zaměstnance. Firma přitom na svých oficiálních stránkách uvádí, že zaměstnanci bez schválení PR oddělení mohou volně mluvit o svých osobních pracovních zkušenostech. Právě tady vzniká rozpor, který je těžké přehlédnout: buď zaměstnanec smí mluvit o své práci, nebo musí bojovat s disciplinárním řízením. Obojí najednou funguje špatně.
Trojice inženýrů se brání prostřednictvím AECJ, která jejich jménem podala stížnost k Seattle Office for Civil Rights. Seattleský městský zákoník totiž zakazuje diskriminaci zaměstnanců na základě „politické ideologie“. Pokud úřad shledá důvodné podezření, následuje pokus o smír; bez dohody může případ převzít městský právní zástupce. Nejde o symbolické gesto, ale o správní řízení s reálnými důsledky včetně případné finanční kompenzace a nápravných opatření.
Amazon už jednou sáhl k vyhazovům
Kdo sleduje vnitřní dynamiku Amazonu, ví, že tohle není první kolo. V roce 2020 stovky zaměstnanců demonstrativně porušily interní komunikační politiku na protest proti omezování veřejných vyjádření ke klimatu. Amazon tehdy propustil dvě výrazné tváře AECJ, Emily Cunninghamovou a Maren Costovou, oficiálně za opakované porušování interních pravidel. Vzorec je podobný: zaměstnanci veřejně kritizují firmu, firma reaguje disciplinárním řízením a odkazem na porušení interních postupů.
Rozdíl je v právním terénu. V roce 2020 šlo hlavně o mediální výstupy a interní petice. V červnu 2026 zaměstnanci vystoupili na oficiálním jednání městské rady a svou obranu od začátku postavili na konkrétním městském zákoně. Je to silnější test a pro Amazon riskantnější situace.
Co řeší Seattle a proč je to důležité
Kontext, ve kterém trojice vystoupila, není abstraktní. Podle Seattle City Council čtyři technologické firmy oslovily městskou energetickou společnost Seattle City Light s plány na pět velkých datových center o souhrnné maximální poptávce 369 MW, což odpovídá přibližně spotřebě 300 tisíc domácností. Město v roce 2026 schválilo nouzové moratorium, které dočasně zakazuje podávání a zpracování žádostí o novou nebo rozšířenou datovou infrastrukturu s kapacitou nad 20 MVA. Probíhající studie se zaměřuje na dopady na elektrickou síť, vodní zdroje, sazby pro ostatní odběratele, veřejné zdraví a zaměstnanost.
Amazon přitom podle Fortune tvrdí, že nemá plány stavět datová centra uvnitř hranic Seattlu. Spor tedy paradoxně nestojí na konkrétním amazonském projektu ve městě, ale na tom, zda zaměstnanci smějí veřejně mluvit o regulaci odvětví, v němž jejich zaměstnavatel dominuje.
Mohl by se podobný spor odehrát v Česku?
Amazon má v Česku doložitelnou infrastrukturní stopu: v Praze provozuje okrajovou lokalitu pro CloudFront od roku 2017 a AWS Direct Connect lokalitu v CE Colo napojenou na frankfurtský region. Veřejně oznámený hyperscale AWS region v České republice ale v aktuálním seznamu nefiguruje.
České pracovní právo podobnou situaci řeší jinak než Seattle. Zákoník práce zakazuje postih za zákonné domáhání se pracovních práv, ale zároveň ukládá zaměstnanci povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Speciální ochrana existuje pro whistleblowery podle zákona o ochraně oznamovatelů, který zakazuje odvetná opatření, ovšem jen při oznamování porušení práva, ne při obecné veřejné kritice zaměstnavatele. Běžný český zaměstnanec, který by na zastupitelstvu kritizoval investici své firmy, by se ocitl v právním šedém pásmu mezi svobodou projevu a loajalitou. Seattleský model výslovné ochrany „politické ideologie“ v zaměstnání nemá v českém právu přímou obdobu.
Tři inženýři z Amazonu položili otázku, na kterou zatím nemá jednoznačnou odpověď ani americké právo: kdy člověk přestává být občanem a začíná být zaměstnancem firmy, pro kterou pracuje. Odpověď seattleského úřadu pro občanská práva ukáže, kde ta hranice leží, minimálně v jednom městě na severozápadě USA.