Izotermická deka za pár korun na okně srazila teplotu v bytě o 6 °C. Vyzkoušeno s termokamerou

Stříbrozlatá záchranná fólie z lékárny za padesátikorunu dokáže na přehřátém okně fungovat jako nouzová protisluneční clona. Polský test ukázal pokles přes 6 °C.

Zdroj fotografie: Pexels

Izotermická deka, oficiálně záchranná fólie NRC, je tenká metalizovaná plachta o rozměru zhruba 220 × 140 cm, kterou znáte z autolékárniček a záchranářských batohů. Primárně slouží k udržení tělesné teploty při nehodách. Jenže v Polsku, kde letos 28. června padl teplotní rekord 40,5 °C ve Słubicích, ji lidé začali věšet na okna jako improvizované stínění. Podle citovaného polského testu, který se rozšířil prostřednictvím sekundárních přepisů, zaznamenala termokamera na okně s fólií pokles o více než 6 °C oproti nechráněnému sklu. V českých lékárnách přitom tuto fólii seženete od cca 50 korun. Levnější protisluneční opatření v obchodě nenajdete.

Jak to funguje a proč stříbrná strana ven

Princip je prostý. Stříbrná vrstva fólie odráží sluneční záření ještě předtím, než projde sklem a začne ohřívat interiér. Zlatá strana směřuje dovnitř. Klíčové je, že nejde o izolaci v klasickém smyslu, fólie teplo neodvádí, pouze omezuje jeho přísun oknem.

Podle ASHRAE jsou vnější stínicí prvky výrazně účinnější než cokoli namontovaného zevnitř, protože zastaví solární zisk ještě před zasklením. Totéž platí i pro improvizovanou fólii: pokud ji připevníte zvenčí na rám okna, odrazí záření dříve, než se sklo vůbec stihne rozehřát. Při vnitřní montáži sluneční energie projde sklem, fólie ji sice částečně odrazí zpět, ale sklo se mezitím zahřeje a začne sálat do místnosti. Rozdíl v účinnosti je zásadní.

Co termokamera skutečně ukazuje, a co ne

Tady je potřeba být přesný. Termokamera přes běžné sklo nevidí teplotu vzduchu v místnosti. Jak vysvětluje výrobce termovizí FLIR, infračervené záření sklem běžně neprochází; kamera snímá povrchovou teplotu skla a odrazy okolního tepelného záření, včetně tepla od osoby držící kameru. Polský test s údajem „přes 6 °C“ tedy s největší pravděpodobností zachytil rozdíl povrchových teplot okenní tabule s fólií a bez ní, nikoli pokles teploty vzduchu uvnitř bytu.

To neznamená, že efekt neexistuje. Chladnější povrch okna logicky méně sálá do místnosti a omezuje solární zisky. Ale pro přesné tvrzení o teplotě vzduchu v bytě by bylo potřeba samostatné teplotní čidlo nebo datalogger umístěný uvnitř. Původní protokol polského testu s přesnou metodikou se nám v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat, takže číslo 6 °C je třeba brát jako orientační výsledek jednoho konkrétního měření, nikoli jako univerzální slib.

Praktický návod: jak deku na okno správně připevnit

Postup je jednoduchý, ale pár detailů rozhoduje o tom, jestli fólie pomůže, nebo způsobí problém.

• Změřte okno včetně rámu a fólii stříhejte s rezervou 2–3 cm na každou stranu.
• Stříbrná strana ven, zlatá dovnitř, reflexní vrstva musí směřovat ke slunci.
• Ideálně ji instalujte zvenčí, pokud to umožňuje typ okna a patro. Vnější montáž je fyzikálně účinnější.
• Uchycujte rovnoměrně po celém obvodu rámu, ne bodově uprostřed skla. Malířská páska pro venkovní použití šetří lak rámu i zasklení.
• Vyhněte se agresivním lepidlům, zbytky lepidla na rámu jsou nejčastější příčinou problémů, nikoli samotná fólie.

Jedno důležité varování: při vnitřním nalepení a nerovnoměrném přichycení může dojít k lokálnímu přehřátí části tabule. Polský server Benchmark.pl popsal případ, kdy po špatné aplikaci zevnitř prasklo sklo v důsledku teplotního napětí. Nájemníci by na to měli myslet, prasklé okno je dražší než klimatizace.

Nouzové řešení, ne náhrada klimatizace

Podle amerického ministerstva energetiky kombinace stínění a větrání dokáže snížit potřebu klimatizace, ale ne ve všech podmínkách; při extrémních vedrech je pasivní ochrana sama o sobě nedostatečná. Fólie na okně řeší jednu konkrétní věc: omezuje vstup slunečního záření. Neodvádí teplo, neochlazuje vzduch a nenahrazuje proudění od ventilátoru.

Proč se o ní přesto tolik mluví? Kontext je důležitý. Během letošní vlny veder v Polsku ventilátory mizely z obchodů a na montáž klimatizace se čekalo až dva týdny. Padesátikorunová fólie z lékárny byla okamžitě dostupná. V Česku je situace obdobná: kdo bydlí v posledním patře paneláku s okny na jihozápad a nemá venkovní žaluzie, hledá cokoli, co pomůže přežít odpoledne.

Největší smysl dává izotermická deka právě tam, kde problém začíná přímo v okně: jižní a západní fasády bez markýz a žaluzií, podkrovní byty s velkými střešními okny, prosklené lodžie. Tam dokáže i levná reflexní fólie znatelně omezit solární zisky. Na severním okně s minimálním přímým sluncem byste rozdíl sotva poznali.

Oproti specializovaným termoizolačním fóliím z hobbymarketů, které mají měřitelné parametry prostupu tepla a solárních zisků, je záchranná deka méně předvídatelná a esteticky horší. Ale stojí desetinu ceny a sundáte ji za minutu. Jako provizorium na nejhorší dny v roce obstojí velmi dobře.

Padesát korun, kus pásky a pět minut práce. Klimatizaci to nenahradí, ale oknu na přímém slunci to vezme to nejhorší ostří a v bytě bez jiného stínění to může být rozdíl mezi nesnesitelným a snesitelným.