Okna, která vyrábí elektřinu a vypadají úplně normálně. Francouzi na tom pracovali 10 let

Průhledné sklo, které vyrábí proud z neviditelného záření. Francouzský tým za ním strávil dekádu v laboratoři a stále nemá hotový produkt.

Zdroj fotografie: Crystal Energy

V severní Francii, v univerzitním městě Amiens, sedí v laboratoři Frédéric Sauvage, ředitel výzkumu v CNRS a spoluzakladatel startupu Crystal Energy. Na stole před ním leží zasklení, které vypadá jako obyčejné dvojsklo. Žádný nádech barvy, žádný tmavý film. Přesto generuje elektrický proud. Sauvage a jeho kolegové z Laboratoire de Réactivité et de Chimie des Solides na Université de Picardie Jules Verne na tomto okně pracovali přes deset let. A právě ta dekáda vysvětluje, proč je výsledek tak neobvyklý, i proč si ho zatím nikdo nemůže koupit.

Proč to okno vypadá normálně

Klasický solární panel funguje jednoduše: pohlcuje co nejvíc světla a přeměňuje ho na elektřinu. Jenže právě proto je tmavý. Okno má dělat přesný opak, propouštět světlo dovnitř. Tady se obě funkce zdánlivě vylučují.

Crystal Energy tento rozpor řeší tím, že sbírá energii z části spektra, kterou lidské oko vůbec nevnímá. Do skla jsou integrovány syntetické fotoaktivní pigmenty, které zachycují hlavně blízké infračervené záření. Viditelné světlo projde dál. Výsledek v číslech: průměrná prostupnost přes 80 % a index podání barev (CRI) 96. To jsou parametry srovnatelné s běžným dvojsklem, barvy za oknem nevyblednou, místnost neztemní.

A ještě jeden detail, který stojí za zmínku: na celý metr čtvereční skla stačí pouhých 20 miligramů absorberů. Žádné kritické ani toxické materiály. Vývojáři to přirovnávají k fotosyntéze, minimum hmoty, maximum funkce.

Deset let není marketingová nadsázka

Proč tak dlouho? Protože problém nebyl v tom „dát fotovoltaiku do skla“. Problém byl trojitý.

• Selektivní pigmenty. Najít molekuly, které spolehlivě pohlcují neviditelné infračervené záření, ale nezabarvují sklo. Každý posun v absorpčním spektru znamenal riziko, že okno lehce zezelená nebo ztmavne.
• Stabilita v čase. Organické molekuly v reálném prostředí degradují. Tým musel ověřit, že pigmenty vydrží roky za oknem vystaveným slunci, mrazu i vlhkosti. Firma přiznává, že na stabilitě stále pracuje.
• Scale-up. Jedna věc je funkční článek o velikosti poštovní známky. Druhá věc je vyrobit metr čtvereční zasklení s rovnoměrným výkonem. Přechod z laboratorního měřítka na průmyslové formáty je sám o sobě výzkumný projekt.

Celý vývoj vychází z akademického zázemí CNRS a navazuje i na evropský projekt IMPRESSIVE, který zkoumal kompromis mezi výkonem, transparentností a průmyslovou použitelností transparentních fotovoltaických článků.

Kolik elektřiny to vlastně vyrobí

Tady je potřeba být upřímný. Tisková zpráva SATT Nord z ledna 2024 uvádí výkon 35 Wp na metr čtvereční. Sauvage v rozhovoru pro POC Media z března 2025 zmínil už 42 Wp/m² při účinnosti 4,2 %, s ambicí dosáhnout 80 Wp.

Pro srovnání: běžný střešní panel, třeba Trina Vertex S+ 445W, dosahuje zhruba 223 W/m² při účinnosti 22,3 %. Crystal Energy tedy aktuálně dodává asi 16–19 % plošného výkonu klasického panelu.

Jenže právě v tom je pointa. Tohle sklo nemá nahradit střešní panely. Má proměnit v energetický zdroj plochy, které dnes elektřinu vůbec nevyrábějí: prosklené fasády kancelářských budov, výlohy, protihlukové stěny. Budova se skleněnou fasádou o stovkách metrů čtverečních najednou produkuje kilowatty, aniž by se změnil její vzhled. Sauvage navíc zdůrazňuje, že technologie reaguje i na difuzní a nepřímé světlo, což je podstatné pro zataženější klima, tedy i pro střední Evropu.

Kdy si taková okna koupíte

Zatím ne. K roku 2026 má Crystal Energy první funkční prototypy a připravuje první komerční aplikace. Zároveň ale stále shání počáteční financování v objemu kolem 75 milionů korun na urychlení výzkumu a industrializaci. Jediný veřejně zmíněný cenový cíl je asi 5 000 Kč za metr čtvereční, to ale řekl Sauvage v rozhovoru jako interní ambici, ne jako ceníkovou položku.

Technologická připravenost? Podle údajů z března 2025 se malé plochy pohybují kolem TRL 6 (technologie ověřená v relevantním prostředí), samotné zasklení jako celek je na TRL 4 (laboratorní ověření). To je daleko od sériové výroby. Firma teprve ověřuje dlouhodobou trvanlivost; veřejné výsledky kompletních testů stárnutí pro hotové okno dosud nezveřejnila.

Prakticky: zasklení se bude integrovat jako dvojsklo při výměně oken nebo v novostavbách, ne jako fólie nalepená na stávající tabuli. Přesné elektrické zapojení v budově firma veřejně nepopsala.

Co to znamená pro budoucnost budov

Crystal Energy není zázračný produkt, který zítra nahradí solární elektrárny. Je to ale technologie, která mění uvažování o tom, co je energetický povrch. Každá prosklená fasáda, každé okno kanceláře, každá autobusová zastávka se stává potenciálním zdrojem proudu, bez jediné viditelné změny.

Deset let práce v Amiens zatím přineslo důkaz, že to jde. Teď zbývá dokázat, že to jde vyrobit ve velkém, za rozumnou cenu a s dostatečnou životností. To je úplně jiný závod.