3D tiskárna postavila zdi domu za 105 hodin a místo sedmi zedníků stačili dva. Stavba ale odhalila nečekaný problém

Dvoupodlažní kancelářská budova v Německu má kompletní zdivo vytištěné z betonu. Trvalo to 105 hodin čistého tisku, a pak přišly komplikace.

Zdroj fotografie: NDR

Na začátku července 2026 se firma Matthäi Schlüsselfertigbau nastěhovala do své nové kanceláře v Selsingenu, městečku v Dolním Sasku. Budova o rozměrech zhruba 22,5 × 13,5 × 7,4 metru vypadá na první pohled jako běžná dvoupodlažní stavba. Jenže její stěny nevyzdili zedníci. Vrstvu po vrstvě je vytiskl portálový systém COBOD BOD2, obří 3D tiskárna v konfiguraci 24 × 15 × 9 metrů. Přízemí zabralo asi 50 hodin čistého tisku, horní podlaží dalších 55. Celý proces řídili dva vyškolení operátoři přes tablet, kteří sledovali dráhu tiskové hlavy, kontrolovali kvalitu vrstev a zasahovali při odchylkách. U klasického zdění stejného rozsahu by podle šéfa firmy Bernda Mergarda bylo potřeba asi sedm zedníků. Jenže právě Selsingen ukázal, že dramatická úspora lidí a času má svou cenu: technologie je extrémně citlivá na to, co do ní nasypete a jaké počasí zrovna panuje.

Co přesně vzniklo tedy za „105 hodin“

Důležité je rozlišit: za 105 hodin nevznikl hotový dům, ale kompletní zdivo. Základy, podlahová deska, mezistropní konstrukce, střecha i veškeré vnitřní dokončovací práce se dělaly klasicky. Elektrikáři, instalatéři, tesaři, ti všichni na stavbě pracovali stejně jako na jakékoli jiné. Tiskárna nahradila jednu konkrétní, ale časově náročnou fázi: vyzdívání stěn. Původní plán z května 2025 počítal s dokončením celé budovy do konce roku. Realita byla jiná. Nastěhování se protáhlo o půl roku, na přelom června a července 2026. Důvod? Právě nečekané komplikace během tisku.

Špatný beton a vítr, který trhal stěny

Mergard to v rozhovoru pro NDR popsal bez příkras: na stavbu byl dodán nebo do suchého sila chybně zaveden nesprávný beton. Výsledkem byly hrubé povrchy, dutiny ve stěnách a nakonec nutnost část zdiva zbourat a vytisknout znovu. U 3D tisku betonu totiž musí směs současně splnit požadavky na pumpovatelnost, schopnost vytlačení tryskou, tvarovou stabilitu bezprostředně po uložení i dostatečný čas zpracovatelnosti. Když se byť jen jeden parametr výrazně odchýlí, projeví se to okamžitě. Není tu klasické bednění, které by materiál podrželo.

Druhý problém přišel z nebe. Silný vítr na otevřeném staveništi urychloval odpařování vody z čerstvých vrstev, což mohlo vést k předčasnému vysychání a vzniku smršťovacích trhlin. Odborné testy ukazují, že rychlost vysychání a výsledné mechanické vlastnosti tištěného betonu jsou na podmínkách prostředí výrazně závislé. V Selsingenu to znamenalo reálné problémy s praskáním stěn. Řešení existují, například zástěny proti větru, řízené vlhčení nebo úprava složení směsi, ale na otevřeném staveništi v severním Německu je počasí proměnná, kterou nikdo plně neovládne.

Levnější to zatím nebylo

Mergard sám přiznává, že konkrétně selsingenský projekt kvůli komplikacím levnější než klasická stavba nevyšel, ačkoli technologie má podle něj potenciál ušetřit kolem 10 % nákladů. Optimističtější čísla hlásí projekt DREIHAUS v Heidelbergu, kde se podařilo dosáhnout přibližně 10% úspory nákladů a 30% zrychlení. Jenže systematické rešerše akademických studií ukazují rozpětí od mírné úspory až po výrazné zdražení. Záleží na zralosti projektu, ceně speciální směsi, nákladech na školení, schvalování a na tom, kolik práce stejně zůstane na klasických řemeslech.

Podle amerického průzkumu pro ministerstvo bydlení (HUD) o 3D tisku betonu ví zhruba tři čtvrtiny oslovených stavitelů, ale reálně ho použilo pouhé jedno procento. Bariéry jsou všude podobné: schvalovací procesy, požadavky na ověření pevnosti a dalších vlastností, dostupnost materiálu a logistiky nebo řešení vedení instalací ve stěnách.

Česko už tiskne taky

V České republice technologie není neznámá. Prvním 3D tištěným domem v ČR byl Prvok, v roce 2023 vznikl v Bořeňovicích modulární dům z deseti stěnových modulů vytištěných během pěti dní, navíc v hale, kde problém s počasím odpadá. Firma Podzimek provozuje první a největší tiskárnu budov v ČR vyvinutou ve spolupráci s ČVUT. Aktuálně nejdál je projekt Casa Z od firmy Coral, první rodinný dům v Česku tištěný přímo na stavebním pozemku s plně vydaným stavebním povolením. Coral zároveň připravuje Residence Meanders jako první 3D tištěné řadové domy v Česku.

České stavební předpisy nemají samostatný zjednodušený režim pro 3D tisk, ale nový stavební zákon účinný od 1. 7. 2024 umožňuje takovou stavbu schválit, pokud projektant doloží statiku, požární bezpečnost a další standardní požadavky. Že to jde, dokazuje právě vydané povolení pro Casa Z.

Kde končí tiskárna a začíná zedník

Selsingen je podle PERI první 3D tištěnou budovou v severním Německu a zároveň jednou z největších v Evropě. Matthäi na svém webu už nabízí koncept „3-Haus“ (obytný dům založený na 3D tisku) a Mergard avizuje další projekty v regionu. Technologie se posouvá z experimentu k ranému komerčnímu nasazení.

Ale pořád platí: tiskárna umí stěny. Základy, stropy, střechu, okna, dveře, rozvody, omítky a podlahy řeší lidé s klasickým nářadím. Reakce návštěvníků v Selsingenu se podle Mergarda pohybují mezi „betonový bunkr“ a upřímným nadšením. On sám si pochvaluje akustiku, vlnitá geometrie tištěných stěn prý funguje jako přirozený tlumič zvuku.

Selsingen není příběh o domě, který vyskočil z tiskárny hotový za čtyři dny. Je to příběh o tom, že 3D tisk betonu už dokáže nahradit jednu z nejpracnějších částí hrubé stavby, ale jen tehdy, když mu dáte správný materiál a počasí se nepostaví proti.