Google Earth umí pomocí AI přestavět libovolné místo na planetě. Stačí napsat, co chcete vidět, a satelitní data udělají zbytek

Zdroj fotografie: Pexels

Dne 30. července 2026 si kdokoliv mohl otevřít webový Google Earth, přiblížit se třeba na ruiny Pompejí a napsat: „Ukaž mi, jak tohle místo vypadalo v roce 78 n. l.“ Během okamžiku se nad satelitním podkladem objevil fotorealistický obraz starověkého města v plném lesku. Funkce stojí na generativním modelu Nano Banana 2, který kombinuje satelitní snímky, letecké fotografie a 3D model terénu s textovým zadáním uživatele. Výsledkem není úprava skutečné mapy, je to nový, AI vygenerovaný pohled ukotvený ke konkrétnímu bodu planety. A právě v tom je ta novinka: generativní obraz se poprvé tak těsně přichytil k reálnému místu, že na screenshotu vypadal jako autentický satelitní záběr. Což se ukázalo jako problém.

Jeden den nahoře, druhý dole

Bryan Horowitz, produktový manažer Google Earth, funkci představil s pěticí ukázkových scénářů: oživení historických památek pro výuku, tvorba infografik k lokalitám, realitní prezentace, vizualizace stavebních záměrů a kreativní „makeover“ oblíbených míst. Google v úvodním příspěvku použil formulaci „pick a spot on the map“ a funkci označil za globálně dostupnou pro všechny uživatele webového Earth, bez zmínky o předplatném.

Jenže už 31. července, tedy pouhých čtyřiadvacet hodin po spuštění, Google funkci stáhl. Důvod? Uživatelé začali sdílet screenshoty vygenerovaných scén, které vypadaly dostatečně věrohodně na to, aby mohly sloužit jako dezinformace. Google přiznal potřebu „silnějších ochranných mechanismů“ a slíbil návrat funkce po jejich nasazení. Konkrétní datum návratu k 1. srpnu 2026 nezveřejnil.

Co přesně „přestavět“ znamená, a co ne

Slovo „přestavět“ zní velkoryse. V praxi jde o toto: Google Earth vezme vše, co o daném místě ví (satelitní a letecké snímky, trojrozměrný model terénu), a předá to modelu Nano Banana 2 spolu s textovým promptem uživatele. Model vygeneruje nový obraz, který vizuálně sedí do prostorového kontextu lokality. Podkladová mapová data se nemění. Ostatní uživatelé Earth žádnou změnu nevidí. Výsledek existuje jen na obrazovce toho, kdo si ho vyžádal.

Kvalita závisí na tom, co Earth o místě skutečně má. Satelitní a letecké snímky nejsou živé, vznikají v různých časech, z různých zdrojů, a podle oficiální nápovědy Google Earth se mohou skládat mozaikově z více dat. Pro centrum Prahy nebo New Yorku bude podklad bohatý. Pro odlehlou vesnici v Mongolsku podstatně chudší. Formulace „libovolné místo na planetě“ tedy platí v tom smyslu, že funkce neomezuje výběr lokace, ale výsledná kvalita se místo od místa liší.

Prompt se zadává podobně jako v jiných nástrojích Gemini. Google doporučuje kostru „vytvoř obraz + subjekt + akce + scéna“ a postupné zpřesňování o styl, kompozici a poměr stran. Ukázkové zadání pro Pompeje znělo: „Vyrenderuj hyperrealistický pohled na to, jak tyto pompejské ruiny vypadaly v roce 78 n. l.“ Pro kampus v Mountain View: „Přeměň kampus Googlu v Mountain View na futuristickou sci-fi utopii.“ Český prompt by model s vysokou pravděpodobností zvládl, Gemini i Nano Banana 2 jsou dostupné v češtině, ale konkrétně pro Earth to Google nikde nepotvrdil. A funkce je tak jako tak stažená.

Tři AI vrstvy v jednom Earth, které se snadno pletou

Generování obrázků přes Nano Banana 2 není jediná AI funkce, kterou Google do Earth nasadil. Vedle ní existují minimálně dvě další, a je důležité je nemíchat:

• Ask Google Earth – chatovací rozhraní pro geoprostorové dotazy. Zeptáte se třeba „Kolik procent plochy tohoto města pokrývá zeleň?“ a dostanete analytickou odpověď opřenou o satelitní data. Funguje na webu, oficiálně v USA, a uživatelé Google One AI Pro/Ultra mají vyšší limity. Jiné publikum, jiný účel.
• Generate building and solar designs – profesionální návrhový workflow. Pracuje s parcelami, regulativy, koeficienty zastavěnosti, parkováním i solárními návrhy. Výsledky lze stáhnout. Tohle je nástroj pro architekty a developery, ne pro kreativní „co kdyby“.

Promptové „přestavění“ místa spadá do první kategorie, rychlá vizuální představa. Ne projektová dokumentace, ne urbanistická analýza, ne podklad pro stavební povolení. Kdo hledá serióznější práci s daty Earth, najde ji v těch dalších dvou vrstvách.

Proč je to důležitější, než vypadá

Google není jediný, kdo propojuje generativní AI s reálnými místy. Interně má ještě Project Genie, který dokáže vzít záběr ze Street View americké ulice a proměnit ho v interaktivní stylizovaný svět. Apple Maps nabízí detailní 3D modely měst a funkci Look Around, ale nic, co by na základě textového zadání přepisovalo konkrétní lokalitu. Microsoft v otevřených zdrojích obdobnou spotřebitelskou funkci neprezentuje.

Směr je ale jasný: mapové platformy přestávají být pasivním záznamem toho, co existuje, a začínají ukazovat i to, co by existovat mohlo. Pro vzdělávání, urbanismus i realitní marketing je to zásadní posun. Zároveň je to přesně ten typ nástroje, kde stačí jeden přesvědčivý screenshot, aby se z vizualizace stala dezinformace, a Google se o tom přesvědčil za méně než den.

Funkce se vrátí, až Google nasadí přísnější filtry. Kdy to bude, neřekl. Jisté je zatím jen to, že hranice mezi „ukaž mi, co tu je“ a „ukaž mi, co tu chci vidět“ se v mapách právě začala rozmazávat, a zastavit to už nepůjde.