Fólie na displej odolná jako Gorilla Glass, ale ohebná jako plast. Korejci mají patent na novinku a chystají masovou výrobu

Jihokorejští vědci vyvinuli průhledný laminát, který v laboratorních testech dosáhl tvrdosti 7H a nárazové odolnosti kolem 40 joulů, a přitom se dá ohýbat.

Zdroj fotografie: Unsplash

Tým z Gwangju Institute of Science and Technology (GIST) pod vedením profesora Kang Hong-kjua představil na začátku května 2026 materiál, který řeší jeden z nejstarších kompromisů v ochraně displejů: buď máte tvrdé sklo, které se nepoškrábe, ale při pádu praskne a neohne se, nebo pružný plast, který se přizpůsobí zakřivení, ale nehty a klíče ho poškrábou během pár týdnů. GIST ukázal polykarbonátový laminát, jehož povrch v testu tvrdosti tužkou odolal stupni 7H, tedy úrovni, které běžná plastová fólie ani zdaleka nedosahuje. Současně si zachoval nárazovou odolnost kolem 40 joulů a schopnost opakovaného ohýbání na rádius pouhých 10 milimetrů. A co je podstatné: na tuto skladbu materiálu má GIST udělený korejský patent a pracuje na přenosu technologie směrem ke komerčnímu využití.

Co přesně Korejci vyvinuli a proč je to jiné

Základ tvoří transparentní polykarbonátový substrát, tedy plast, nikoli sklo. Na něj tým nanesl speciální mezivrstvu (primer na bázi siloxan-epoxidové směsi) a teprve na ni tvrdý ochranný nátěr (hardcoat). Právě mezivrstva je klíčem celého řešení. Bez ní se totiž děje přesně to, co výrobce odolných fólií trápí už roky: tvrdá vrstva nanesená přímo na polykarbonát způsobí, že materiál zkřehne. V patentových datech je to vidět dramaticky: nárazová odolnost samotného polykarbonátu činila kolem 50 joulů, po přidání hardcoatu bez primeru spadla na pouhých 7,4 až 7,8 joulu. S primerem se vrátila přibližně na 41 joulů.

Jinými slovy: GIST nevynalezl tvrdý povlak na plast. To umí spousta firem. Vyvinul způsob, jak tvrdý povlak na plast nanést, aniž by se zničila jeho schopnost absorbovat nárazy a ohýbat se.

Srovnání s Gorilla Glass: orientační, ne identické

Tvrdost „jako Gorilla Glass“ si zaslouží vysvětlení. GIST deklaruje tvrdost 7H v takzvaném testu tvrdosti tužkou, což je standardizovaná metoda, při které se po povrchu táhne tužka dané tvrdosti a sleduje se, zda zanechá viditelnou rýhu. Corning u svého Gorilla Armor, aktuálně nejodolnějšího komerčního krycího skla nasazeného například v Samsungu Galaxy S24 Ultra, veřejně komunikuje jiné testy: vlastní Scratch Bot a pádové testy na betonový povrch, kde uvádí až trojnásobně lepší výsledky při pádu a více než čtyřnásobnou odolnost proti poškrábání oproti konkurenčním aluminosilikátovým sklům.

Přímý souboj „kdo vyhrává“ z těchto dat udělat nelze, protože metodiky se liší. Co ale říct lze: GIST dosáhl u plastového materiálu úrovně povrchové tvrdosti, která se řadí mezi tvrdé ochranné materiály, nikoli měkké fólie. A k tomu přidal něco, co Gorilla Glass ze své podstaty neumí – schopnost ohýbání bez křehkého lomu.

Patent existuje, masová výroba zatím ne

Korejský patent KR102664602B1 byl udělen 10. května 2024. Chrání skladbu laminátu, výrobní postup i jeho použití jako krycího okna displeje. Jako vynálezci na něm figurují Kang Hong-kju, Kim Sang-čcho a Čong Hjon-sok. V únoru 2025 byla navíc zveřejněna navazující americká patentová přihláška US20250059399A1, která je dosud ve fázi posuzování, což potvrzuje snahu chránit technologii i na klíčovém americkém trhu.

Patent získal hodnocení AA v systému SMART5, který provozuje korejská organizace KIPA. Jde o objektivní hodnoticí nástroj posuzující právní sílu, technologickou hodnotu a využitelnost patentu. Vysoké hodnocení potvrzuje kvalitu řešení, neznamená však automaticky rychlý vstup do výroby.

A právě tady je potřeba být přesný. Tisková zpráva GIST z května 2026 hovoří o probíhajícím technologickém transferu a o tom, že materiál je navržen pro velkoplošné výrobní procesy. To znamená, že technologie je škálovatelná a institut aktivně hledá průmyslového partnera. Žádná konkrétní továrna, žádný výrobce telefonů ani datum zahájení výroby však veřejně oznámeny nebyly. Tvrzení, že „chystají masovou výrobu“, tedy odpovídá fázi avizované komercializace, nikoli již rozběhnuté výrobě.

Nejen telefony a nejen fólie na nalepení

Zajímavé je, že GIST svůj materiál neprezentuje primárně jako příslušenství, které si koupíte v obchodě a nalepíte na telefon. Jde o integrované krycí okno displeje, tedy komponentu, kterou by výrobce zabudoval přímo do zařízení. Akademický článek v repozitáři GIST navíc ukazuje širší záběr: materiál míří také do organických fotovoltaických modulů, zakřivených velkoplošných panelů a automobilových displejů.

Optické parametry tomu odpovídají. Samotný polykarbonátový substrát měl propustnost světla 90,54 % a zákal pouhých 0,23 %. Přidání dalších vrstev tyto hodnoty zásadně nezhoršilo, což je pro displeje klíčové – sebeodolnější materiál je totiž k ničemu, pokud zkresluje obraz.

Co to znamená pro běžného uživatele? Pokud se technologie dostane do telefonů, pravděpodobně ji nedostanete jako fólii v krabičce, ale jako tovární součást displeje. Ochranná skla a fólie z e-shopů tím nezaniknou, zůstanou jako levná, snadno vyměnitelná obětní vrstva. Telefon pod nimi ale bude mít vlastní ochrannou vrstvu.

Proč to trvá tak dlouho

Otázka, proč něco tak logického, jako je tvrdý a zároveň ohebný plast, nevzniklo dříve, má jednoduchou odpověď: materiálová fyzika to dlouho bez kompromisů neumožňovala. Běžné PET fólie mají slušnou flexibilitu, ale bez kvalitního hardcoatu se snadno poškrábou. TPU fólie jsou měkké a dobře se přizpůsobují zakřiveným hranám, jejich povrch je ale náchylný ke škrábancům. A kdykoli se někdo pokusil nanést tvrdou vrstvu na pružný základ, výsledek buď popraskal, nebo ztratil schopnost absorbovat nárazy.

GIST tento problém vyřešil. Mezivrstva primeru funguje jako bariéra proti pronikání rozpouštědel z hardcoatu do polykarbonátu a zároveň jako pružný spoj mezi dvěma vrstvami s odlišnými chemickými vlastnostmi. Jde o elegantní řešení, které si ale vyžádalo roky laboratorního vývoje.

Časová osa zatím vypadá takto: korejský patent byl udělen v květnu 2024, americká patentová přihláška zveřejněna v únoru 2025, tisková zpráva GIST vyšla v květnu 2026 a akademický článek je datovaný červnem 2026. Žádný telefon s touto technologií, žádný OEM partner ani termín zahájení výroby zatím oznámeny nebyly. Realistický scénář proto je, že první komerční nasazení, pokud k němu skutečně dojde, je otázkou let, nikoli měsíců.