Není to žádné ničení přírody, naopak jí to pomohlo. Němci stříkali olej v přírodní rezervaci u Bodamského jezera

Dron s pětimetrovým ramenem, patnáct minut letu a čtyři hnízda potřísněná olejem. Zásah, který má chránit ohrožené ryby v Bodamském jezeře.

Zdroj fotografie: Řešení Agridrones Izrael / Creative Commons / CC BY-SA

Když se mluví o stříkání oleje v přírodní rezervaci, člověk si představí ekologickou havárii. Jenže to, co se 8. dubna 2026 odehrálo na poloostrově Mettnau u jihoněmeckého Radolfzellu, bylo přesným opakem. Speciálně upravený zemědělský dron vzlétl z platformy na lodi, zamířil ke korunám stromů a na vejce kormoránů ve čtyřech hnízdech nanesl tenkou vrstvu běžného potravinářského oleje. Celý let trval zhruba čtvrt hodiny. Žádná kontaminace vody, žádný postřik vegetace, jen cílený zásah do snůšky ptáků, jejichž populace v regionu narostla natolik, že podle odborníků představuje významný tlak na některé původní rybí druhy. A právě proto se akce nepovažuje za ničení přírody, ale za její ochranu.

Proč zrovna olej na vejcích

Mechanismus je jednoduchý a čistě fyzikální. Tenký olejový film zablokuje póry ve skořápce, omezí výměnu plynů a embryo se přestane vyvíjet. Klíčová výhoda oproti odebrání vajec nebo zničení hnízda spočívá v tom, že dospělí kormoráni dál sedí na snůšce a nemají důvod zakládat novou. Kolonie tak zůstane relativně klidná a okolní druhy ptáků jsou rušeny jen minimálně.

Odborná literatura řadí olejování vajec mezi nástroje regulace populací a evropský plán managementu kormorána z roku 2025 s ním počítá. Nejde tedy o izolovaný německý experiment, ale o postup s mezinárodním odborným zázemím.

Kde a proč přesně k testu došlo

Přírodní rezervace Halbinsel Mettnau leží na břehu takzvaného Untersee, jihozápadní části Bodamského jezera. Spadá do soustavy Natura 2000 a spolu s navazujícími plochami pokrývá kolem 1 800 hektarů cenného území. Právě tady hnízdí kolonie kormoránů a počty kormoránů v celém Bodamském jezeře přesáhly v roce 2024 hranici 1 400 párů. Mezinárodní rybářská komise pro Bodamské jezero (IBKF) odhaduje, že tamní kormoráni ročně sežerou kolem 220 tun ryb.

To je problém. Nejen kvůli rybářským úlovkům, ale také kvůli přežití druhů, které v jezeře žily dávno předtím, než se kormorání populace rozrostla: lipan, podoustev, hořavka, vranka nebo mihule potoční. Část z nich patří k chráněným druhům právě v rámci zdejšího území Natura 2000.

Za projektem stojí dvě bádensko-württemberská ministerstva: resort pro venkov a zemědělství a resort životního prostředí. Společně koordinují tříletý přeshraniční projekt financovaný z programu Interreg, jehož celkový rozpočet činí v přepočtu přes 23 milionů korun. Zapojeno je deset partnerů ze čtyř států. Žádost podalo ministerstvo zemědělství v září 2025, schválena byla v prosinci téhož roku a samotný projekt odstartoval v lednu 2026.

Patnáct minut, které rozdělují ochranáře

Test proběhl za specifických podmínek. Dron o průměru přes dva metry nesl karbonové rameno dlouhé pět metrů, na jehož konci byla tryska s olejem. Čtyři hnízda v korunách stromů představovala záměrně malý vzorek pro pilotní ověření technologie. Podle projektového webu se dospělí kormoráni po letu dronu rychle vrátili na hnízda a ostatní ptačí druhy v rezervaci byly rušeny jen minimálně.

Přesto má zásah své kritiky. Část ochranářských organizací se obává precedentu: pokud se v chráněném území jednou povolí aktivní zásah do reprodukce jednoho druhu, kde bude hranice příště? Oficiální materiály k procesu „Kormoran und Fisch“ z roku 2023 ukazují, že téma vyvolává obavy i mezi ochranáři. A historická zkušenost je stále čerstvá: podobná akce v roce 2008 skončila po žalobě ochranářského svazu zastavením.

Tentokrát je ale institucionální zázemí robustnější. Projekt nekončí u dronu s olejem. Součástí je i sledování pohybu kormoránů pomocí speciálních nožních kroužků, značení mláďat a koordinace zimního plašení napříč čtyřmi státy. Výsledky dubnového testu mají projít expertním vyhodnocením a teprve poté se rozhodne, zda a kde pokračovat. Ve hře jsou kolonie u ústí Lipbachu nebo u potoka Seefelder Aach, případné rozšíření by mohlo přijít v letech 2027 až 2029.

Jak se s kormorány perou v Česku

Kormorán velký není jen bodamský problém. Přes Česko pravidelně protahují tisíce jedinců a hnízdní populace čítá zhruba 350 párů. Škody, které způsobují především na rybích hospodářstvích, vyčíslilo ministerstvo zemědělství ve zprávě za rok 2016 na 170 milionů korun u zimující populace a dalších 21 milionů u hnízdní populace.

Český přístup se ale od německého experimentu liší. Úřady povolují takzvané odchylné postupy, plašení a regulační odstřel na základě metodického pokynu ministerstva životního prostředí. Stát zároveň poskytuje náhrady prokázaných škod na rybách. Dronové olejování vajec se v českých veřejně dostupných materiálech neobjevuje. Akademie věd přitom v lednu 2026 oznámila zahájení terénních pokusů, které mají přesněji změřit skutečný vliv kormoránů na úbytek říčních ryb, a výsledky by mohly debatu o metodách regulace posunout i u nás.

Co rozhodne o budoucnosti metody

Dubnový test v Mettnau zatím nedodal veřejně publikovaná data o tom, kolik ze čtyř sledovaných snůšek se skutečně nevylíhlo. Bez těchto čísel nelze říct, že metoda „prokazatelně funguje“. Lze říct, že byla pilotně otestována a že průběh letu dopadl podle plánu. Expertní vyhodnocení má teprve přijít.

Pokud se technologie osvědčí, může změnit způsob, jakým Evropa přistupuje k regulaci kormoránů v chráněných územích. Místo plošného plašení nebo kontroverzního odstřelu by stačil krátký let dronu a láhev řepkového oleje. Zní to banálně. Ale právě v té banalitě je síla: zásah tak malý, že ho příroda kolem sotva zaregistruje, a přitom dost velký na to, aby dal šanci rybám, které ji potřebují.