Krabičky v kamionech nahradí mobilní aplikace a stát ušetří půl miliardy ročně. Němci i Poláci to už dávno mají

Vláda 1. června schválila zásadní změnu přístupu k mýtnému systému. Od prosince 2032 už palubní jednotka v kabině kamionu nemá být jedinou cestou, jak zaplatit mýto.

Zdroj fotografie: Pixnio

Šest set tisíc černých krabiček v kabinách nákladních aut, přes dvě stě obchodních míst rozesetých po celé republice, sklady plné náhradních jednotek a logistika, která to celé drží pohromadě. Tak vypadá český mýtný systém dnes. Ministerstvo dopravy chce po roce 2029, kdy skončí současný kontrakt s provozovatelem CzechToll, tohle všechno zeštíhlit. Řidiči kamionů nad 3,5 tuny dostanou možnost zaplatit mýto přes vlastní mobilní zařízení, telefon nebo tablet. Klasické palubní jednotky přitom nezmizí. Zůstanou jako volba pro ty, kdo je budou chtít dál používat. Skutečný posun není v tom, že stát „vynalezl appku“. Je v tom, že přestane vynucovat jeden státem obsluhovaný hardware jako téměř jedinou cestu k úhradě mýta.

Odkud se bere těch půl miliardy

Přesné číslo z vládního materiálu zní „až 480 milionů korun ročně“. Nejde tedy o garantovanou půlmiliardu, ale o horní odhad úspor, které má přinést nová podoba systému. Kde se ty peníze schovávají? Ministerstvo dopravy jmenuje tři hlavní okruhy:

• Distribuční síť, dnes stát financuje provoz více než dvou set obchodních míst, kde si dopravci vyzvedávají a vracejí palubní jednotky.
• Skladování zařízení, šest set tisíc jednoúčelových OBU je potřeba někde držet, evidovat, obměňovat.
• Logistika kolem toho všeho, doprava jednotek, servis, výměna vadných kusů, likvidace starých.

Ministerstvo kritizuje starší koncepci z roku 2024, která počítala výhradně s jednoúčelovými OBU, jejichž pořízení, distribuci i provoz financuje stát. Právě odklon od tohoto modelu má být hlavním zdrojem úspor. Detailní rozpad na jednotlivé položky ale zveřejněn nebyl; víme, kde se úspora rodí, ne přesně kolik připadá na každý díl skládačky.

Proč až v roce 2032

Kdo čeká, že si příští rok stáhne aplikaci a krabičku hodí do šuplíku, bude zklamaný. Harmonogram je pomalejší. Současný kontrakt s CzechTollem běží do konce listopadu 2029. Poté následuje tříleté přechodné období, během kterého má fungovat stávající systém. Teprve v prosinci 2032 má odstartovat nová podoba mýta s rozšířenými možnostmi úhrady.

Proč tak pozdě, když sousedé to mají dávno? Hlavní důvod je smluvní: dokud běží platný kontrakt, stát nemůže systém zásadně předělat. Druhý důvod je překvapivější. Trh se mění rychleji, než čekala předchozí koncepce. Podíl takzvaného EETS (evropského elektronického mýtného, kde si dopravci přinášejí vlastní zařízení od komerčních poskytovatelů) vyskočil ze 17 procent vybraného mýta na začátku roku 2025 na 48 procent v únoru 2026. Skoro polovina mýta se už dnes vybírá bez státní krabičky. Ministerstvo z toho vyvozuje logický závěr: proč budovat příští systém kolem hardwaru, který polovina trhu nepoužívá?

Jak to funguje u sousedů

Německo provozuje mýto pro nákladní vozidla od 1. ledna 2005. Od začátku jde o duální systém: řidič si buď nechá namontovat palubní jednotku, nebo si jízdu zarezervuje ručně přes internet. V roce 2026 Toll Collect spustil aplikaci TollNow, která umožňuje flexibilnější jízdy bez předchozí rezervace. Není to ale bezstarostná záležitost: při poklesu baterie telefonu pod 20 % aplikace varuje, při dalším poklesu jízdu ukončí a řidič musí zařízení dobít a založit novou jízdu.

Polsko zvolilo radikálnější cestu. V červnu 2021 spustilo systém e-TOLL a od 1. října téhož roku je to jediný elektronický mýtný systém v zemi. Dopravci si mohou vybrat mezi palubní jednotkou OBU, externím lokalizačním zařízením ZSL, nebo mobilní aplikací e-TOLL PL. Všechny varianty stojí na stejném principu: zařízení sbírá geolokační data a odesílá je do centrálního systému. Polská aplikace vyžaduje internetové připojení, oprávnění k lokaci a u Androidu doporučuje vypnout bateriovou optimalizaci, aby systém neuspal GPS na pozadí.

Ani jeden model není kopií toho, co chystá Česko. Německo má aplikaci jako doplněk k zavedenému systému. Polsko postavilo celý systém na GNSS od začátku. Český plán je zatím hlavně zadání pro příští tendr; konkrétní název aplikace, její funkce ani technická specifikace zveřejněny nebyly.

Rizika, která nikdo neschová do krabičky

Mobilní aplikace přináší výhody, ale i zranitelná místa, která fyzická jednotka nemá. Telefon se vybije. Signál v údolí vypadne. Řidič zapomene spustit aplikaci před vjezdem na zpoplatněný úsek. To nejsou hypotetické scénáře: německý i polský systém pro ně mají popsané nouzové postupy.

Zásadnější je otázka bezpečnosti satelitní navigace. Ministerstvo dopravy má zpracovanou metodiku detekce rušení GNSS signálů, která výslovně říká, že mýtný systém je na správné funkci GNSS závislý. Detekční systém umí případy rušení zachytit s pravděpodobností vyšší než 95 %. V Polsku kontrolu provádějí inspektoři a celní složky i prostřednictvím mobilní kontrolní techniky. Rizika tedy existují, ale nejsou nová; státy, které tento model provozují, se s nimi učí žít.

Kdo získá a kdo ztratí

Zamýšleným vítězem je stát: nižší provozní náklady systému, méně infrastruktury k financování. Dopravci mohou získat méně návštěv distribučních míst a jednodušší administrativu: registrace vozidla, spárování telefonu, aktivace jízdy. Naopak subjektům navázaným na fyzickou distribuci a obsluhu palubních jednotek může klesnout význam. CzechToll, součást ITIS Holdingu, dnes systém navrhl, vybudoval a provozuje. Kdo vyhraje příští byznys, rozhodnou až nové soutěže.

Český mýtný systém se za sedm let existence posunul dál, než si jeho tvůrci v roce 2019 představovali: skoro polovina mýta se vybírá bez státní krabičky už teď. Prosinec 2032 je daleko, ale směr je jasný. Otázka nezní, jestli aplikace přijdou, ale jestli stát dokáže tendr připravit tak, aby úspora 480 milionů ročně neskončila jen jako číslo v prezentaci.