Ruské satelity už roky narušují GPS po celé Evropě, doteď to nikdo neřešil. Vědci odhalili šest konkrétních viníků

Texaská univerzita poprvé veřejně přiřadila roky trvající rušení GPS v Evropě ke konkrétní ruské vojenské satelitní soustavě a ukázala na šest družic.

Zdroj fotografie: NASA

O tom, že nad Evropou někdo systematicky ruší signál GPS, se v leteckých a navigačních kruzích mluví roky. Instituce jako ICAO, EASA nebo EUROCONTROL problém evidovaly, vydávaly bulletiny a varovaly piloty. Jenže celou tu dobu chyběla odpověď na zásadní otázku: kdo přesně to dělá a odkud signál přichází? Studie trojice vědců z University of Texas v Austinu, zveřejněná 2. června 2026 na arXivu, přinesla první veřejně doloženou atribuci. Jako zdroj identifikuje šestici satelitů ruské vojenské konstelace EKS/Kupol, oficiálně určené jako systém včasného varování před balistickými raketami. Konkrétně jde o družice Kosmos-2510, Kosmos-2518, Kosmos-2541, Kosmos-2546, Kosmos-2552 a Kosmos-2563. Právě to je ta novinka: nejde o samotnou existenci rušení, ale o to, že poprvé padlo veřejně doložené „jméno a příjmení“ konkrétní ruské vojenské soustavy.

75 dnů rušení a jeden přesně dopadený satelit

Výzkumníci Zachary Clements, Argyris Kriezis a Todd Humphreys analyzovali data ze 165 referenčních GNSS stanic za období od 1. ledna 2019 do 4. května 2026. Výsledek: identifikovali 75 dnů, kdy došlo alespoň k jednomu široce rozšířenému rušivému jevu. První významný záchyt spadá do října 2019. Roční rozložení ukazuje, že nešlo o jednorázovou záležitost:

• 2019: 8 dní
• 2020: 17 dní
• 2021: 5 dní
• 2022: 7 dní
• 2023: 15 dní
• 2024: 9 dní
• 2025: 12 dní
• 2026: 2 dny (do začátku května)

U jednoho detailně zachyceného případu vědci použili měření TDOA/FDOA ze dvou širokopásmových přijímačů v Nizozemsku a Norsku. Výsledek s vysokou pravděpodobností ukázal na družici Kosmos-2546. Pro zbylých 75 dnů studie prokázala, že nad postiženými stanicemi byl vždy alespoň jeden satelit EKS ve vhodné geometrii. Konstelace jako celek je tedy s vysokou pravděpodobností odpovědná za všechny zachycené události.

Proč to tak dlouho nikdo veřejně „neřešil“

Tvrzení, že se problém neřešil, vyžaduje upřesnění. ICAO rozvíjí doporučení k interferenci GNSS už od roku 2003. EASA vydala první bezpečnostní bulletin ke zhoršování dostupnosti GNSS 17. března 2022 a v červenci 2026 ho znovu aktualizovala. V březnu 2026 pak EASA společně s EUROCONTROLem představila evropský akční plán, který reagoval na dopis třinácti evropských států z června 2025, mezi nimiž bylo i Česko.

Co ale celou tu dobu chybělo, byla veřejná satelitní atribuce. Úřady věděly, že se GPS ruší. Věděly také, že významná část rušení přichází z východu. Nevěděly, nebo alespoň veřejně neříkaly, že zdrojem jsou konkrétní ruské vojenské družice na vysoce eliptických drahách typu Tundra. Právě tento krok udělala texaská studie: přešla od „někdo ruší“ k „ruší tato soustava, tady je důkaz“.

Od pozemních rušiček ke kontinentálnímu dosahu

Dosavadní rušení GPS, které Evropa znala, pocházelo převážně z pozemních zdrojů, vojenských rušiček s omezeným dosahem desítek kilometrů. Satelitní rušení je kvalitativně jiná kategorie. Zasažená oblast byla tak rozsáhlá, že ji podle autorů studie nemohl způsobit jediný pozemní ani letecký zdroj. Nejvíce zasažené bylo Pobaltí, Finsko a Norsko; maximum poklesu signálu (10 dB) zaznamenala polská stanice LAMA v roce 2025. Během jednoho atypického dne se těžiště rušení přesouvalo z Baltu přes Německo k Norskému moři.

Důležitý detail: nešlo jen o americké GPS. Během 15 ze 75 dnů studie zachytila podobný vzorec i u čínského systému BeiDou. Naopak ruský GLONASS rušení nezasáhlo. Proč právě tato pásma a zda jde o záměr, technickou chybu nebo vedlejší efekt, veřejné zdroje nevysvětlují. Sám Humphreys v roce 2025 řekl, že „pokud je to záměrné, je to zvláštní druh záměru“. Jednu stopu ale autoři nabízejí: silnější epizody připadaly převážně na pracovní dny a pracovní hodiny UTC. To ukazuje spíše na lidskou činnost než na náhodný technický jev.

Co to znamená pro Česko a běžné uživatele

Studie samostatně nečíslí dopad na české území. Český Úřad pro civilní letectví ale ve Státním plánu bezpečnosti konstatuje, že od začátku roku 2024 přibývá hlášení o rušení GNSS ve vzdušném prostoru FIR Praha a že se problém šíří z východní do střední Evropy. NÚKIB uvádí, že na GPS jsou v Česku závislé elektrické rozvodné sítě, telekomunikace, letiště, banky i burzy, a zároveň upozorňuje na potřebu systematického monitoringu GNSS hrozeb.

Pro běžného řidiče nebo uživatele mobilu je zatím vhodnější mluvit spíše o potenciálním riziku než o prokázaném každodenním ohrožení. Zachycené rušivé pulzy trvaly typicky méně než deset sekund a moderní multikonstelační přijímač v telefonu je často dokáže překlenout. Jenže pokud by se rušení zintenzivnilo (delší trvání, vyšší výkon, častější opakování), ztrátu navigačního fixu by pocítili i běžní uživatelé.

Evropa staví obranu po vrstvách

Jednoduché tlačítko „vypnout ruské rušení“ neexistuje. Evropa proto sází na vrstvenou strategii: společný monitoring a sdílení dat, udržování klasických navigačních systémů VOR/DME/ILS jako záloh, robustnější vícefrekvenční přijímače a od srpna 2025 také službu Galileo OSNMA, která ověřuje pravost navigačních zpráv a pomáhá chránit před spoofingem. Pro státní a bezpečnostní složky včetně policie a hasičů je k dispozici šifrovaná služba Galileo PRS. Akční plán EASA a EUROCONTROLu ale otevřeně říká, že v krátkém horizontu nelze nasadit jedno technické řešení pro všechny platformy.

Texaská studie změnila jedno: diskuse o rušení GPS v Evropě už není o anonymním signálu odněkud z východu. Má šest konkrétních družic, jejich oběžné dráhy a více než sedm let dat. Co s tím Evropa udělá, je otázka politická, ale alibi „nevíme, kdo za tím stojí“ už neplatí.