Drzé Rusko narušilo GPS stovek britských letů. Británie investuje miliony do systému, který nelze rušit ani za války

Mezi lednem a dubnem 2024 zaznamenalo 142 z 504 letů britského královského letectva nad východní Evropou rušení signálu GPS. Británie to nenechá jen tak.

Zdroj fotografie: Rob Schleiffert / Creative Commons / CC BY-SA

Čísla pocházejí z datových služeb FlightRadar24, která sleduje takzvané ADS-B vysílání letadel a z poklesu ukazatele navigační spolehlivosti (NIC) dokáže odhalit, kdy palubní GPS přestane fungovat správně. Nejde o oficiální audit britského ministerstva obrany, ale veřejně dostupná datová analýza pokryla 1 467 letů 63 letadel RAF napříč východní Evropou a Blízkým východem. Výsledek byl alarmující: téměř každý třetí let nad východní Evropou vykazoval známky cíleného rušení. Britské ministerstvo obrany na tuto reálnou situaci reagovalo v květnu 2026 spuštěním projektu Urgent Compass, dvouletého projektu za 6 milionů liber (zhruba 180 milionů korun), jehož cílem je do dubna 2028 dodat nasaditelný navigační systém, který funguje zcela nezávisle na satelitech. A právě v tom je klíč: nejde o vylepšení GPS, ale o úplně jiný fyzikální princip.

Co přesně Rusko dělá

Rušení satelitní navigace není novinkou. Nové je, kam až Rusko sahá. Interference nezasahovaly jen anonymní civilní provoz poblíž frontové linie na Ukrajině, dopadly přímo na britské státní a vojenské mise. Veřejně se řešil případ, kdy rušení GPS zasáhlo britské ministerstvo obrany v blízkosti Kaliningradu. Ruská výzvědná loď Jantar byla sledována v těsné blízkosti britských vod, kde mapovala podmořskou infrastrukturu, kabely a potrubí, na nichž závisí komunikace i energetika. Royal Navy loď sledovalo a stínovalo, ale k zadržení nedošlo.

Strategický záměr je podle dostupných zdrojů vícevrstvý. Rusko chrání vlastní síly, ztěžuje práci spojencům NATO a současně demonstruje schopnost narušovat každodenní provoz bez jediného výstřelu. Je to klasický nástroj šedé zóny, příliš málo na vojenskou odpověď, příliš mnoho na to, aby se to dalo ignorovat.

Jak funguje systém, který satelity nepotřebuje

Projekt Urgent Compass staví na technologii eLoran, pozemním nízkofrekvenčním navigačním systému, který je přímým potomkem systému Loran-C používaného od studené války. Zatímco GPS spoléhá na signály z družic obíhajících ve výšce přes 20 000 kilometrů, eLoran využívá síť pozemních vysílačů. Jejich signál je mnohonásobně silnější než satelitní a pracuje na dlouhých vlnách, které se šíří podél zemského povrchu.

Praktický důsledek: rušičky, které dokážou přehlušit slabý signál z kosmu, proti pozemnímu vysílači na krátkou vzdálenost nezmůžou téměř nic. A podvrhnout falešný signál na jiném kmitočtu nebo s jiným kódováním je řádově složitější než spoofovat civilní GPS.

Kontrakt získalo konsorcium Team Elaris vedené britskou obrannou firmou QinetiQ. Ministerstvo obrany systém popisuje jako odolný proti rušení. Přesnější je říct, že funguje i při kompletním výpadku nebo napadení celé satelitní navigační vrstvy. To je zásadní rozdíl oproti dosavadním opatřením.

Británie nestaví na zelené louce

Důležitý kontext: Urgent Compass není první britská obrana proti rušení navigace. Fregaty typu 23 Royal Navy už dnes používají vojenský šifrovaný GPS přijímač NAVFIX pracující v režimu PPS (Precise Positioning Service), který je odolnější než civilní GPS. Mají i časové záložní systémy PTFE pro případ, že GPS selže úplně. Šifrovaný vojenský signál je výrazně těžší podvrhnout, bez kryptografického klíče to prakticky nejde.

Urgent Compass ale přináší něco, co žádné vylepšení GPS samo o sobě nezajistí: nezávislost. Pokud protivník jednoho dne dokáže rušit i šifrovaný vojenský GPS signál, pozemní eLoran bude fungovat dál. Británie tak buduje vícevrstvou navigační architekturu, kde selhání jedné vrstvy neznamená slepotu.

A nejde jen o jeden projekt. Lord Vallance v projevu na Royal Institute of Navigation v listopadu 2025 popsal celkovou investici 155 milionů liber (přes 4,6 miliardy korun) do odolnosti navigačních a časových systémů. Z toho 71 milionů směřuje na vybudování národní sítě eLoran do roku 2030 a dalších 13 milionů na systém monitorování a včasného varování před rušením. Urgent Compass je tedy součástí mnohem širší státní otočky k tomu, co odborníci nazývají vícevrstvá navigace, polohování a synchronizace času (multi-layer PNT).

Co to znamená pro Česko a civilní letectví

Rušení GPS není jen britský problém. Český Úřad pro civilní letectví vydal již v dubnu 2024 speciální bulletin ke GPS jammingu a spoofingu, a to kvůli zvýšenému počtu hlášení od posádek. Popsal v něm i konkrétní incident: při letu do Prahy se po předchozím GPS spoofingu spustilo falešné terénní varování „terén, terén, vytáhněte“, které mohlo posádku přimět k nebezpečnému manévru.

Dopady na civilní letadla jsou reálné a rozmanité:

• ztráta satelitního přiblížení (RNAV) a nutnost přejít na konvenční navigaci
• falešná varování systému TAWS/GPWS před terénem
• výpadek ADS-B, tedy systému, na kterém staví řízení letového provozu
• samovolné zahájení zatáčky autopilotem na základě podvržené polohy

EASA a IATA v červnu 2025 společně představily plán mitigace GNSS interference a přiznaly, že trend nárůstu se v krátkém horizontu těžko otočí. Důvod k panice ale není, letectví funguje s redundancí, záložními postupy a výcvikem posádek. Jde spíš o vyšší pracovní zátěž pro piloty a vyšší nároky na přípravu letů.

Česká armáda používá vojenské GPS přijímače se SAASM modulem, které jsou podle oficiálních materiálů geografické služby AČR odolnější proti spoofingu i elektronickému rušení. Ale i tady platí omezení: bez platného kryptografického klíče se jejich vlastnosti prakticky blíží civilnímu přijímači.

Závod, který teprve začíná

Británie projektem Urgent Compass nepřiznává slabost jedné technologie. Přiznává něco důležitějšího: že ve světě, kde se elektronický boj stal každodenní realitou ještě před vypuknutím otevřeného konfliktu, už nestačí spoléhat na jediný zdroj polohy a času. Do dubna 2028 chce mít nasaditelný systém, do roku 2030 celou národní síť. Ruské rušičky mezitím pracují každý den.