Průvodčí v německých vlacích dostanou kamery. Útoků přibylo o 37 % za 10 let, ale ochránci soukromí zuří

Deutsche Bahn začíná plošně vybavovat vlakový personál bodykamerami. Za poslední dekádu vzrostl počet fyzických útoků na zaměstnance.

Zdroj fotografie: Rolf Heinrich, Kolín nad Rýnem / Creative Commons / CC BY-SA

Dne 2. února 2026 kontroloval průvodčí v regionálním vlaku RE 4131 mezi Landstuhlem a Homburgem cestujícího bez jízdenky. Vyzval ho k prokázání totožnosti a k opuštění vlaku. Odpovědí bylo několik úderů pěstí do hlavy. Průvodčí ztratil vědomí a o dva dny později v nemocnici zemřel na krvácení do mozku. Žádný nůž, žádná zbraň, jen pěsti. Jedenáct dní poté svolala Deutsche Bahn bezpečnostní summit a oznámila, že během roku 2026 nabídne bodykamery všem zaměstnancům s přímým kontaktem se zákazníky: průvodčím, palubnímu personálu gastronomie, recepčním v DB Lounges, kontrolorům v regionálních vlacích i na nádražích. Nošení je dobrovolné, kamera se nezapíná trvale, aktivuje ji zaměstnanec až v okamžiku eskalace, zpravidla po předchozím upozornění cestujícího. Přesně tady se láme spor: bezpečnostní strana vidí v kamerách ochranu lidí, kteří denně riskují zdraví při kontrole jízdenek. Ochránci soukromí namítají, že mobilní kamery na těle zaměstnanců v kombinaci s tisíci pevných kamer na nádražích vytvářejí téměř souvislý obraz pohybu cestujících, a to je podle nich nepřiměřený zásah do základních práv.

Od pilotů k ostrému provozu za pět měsíců

Bodykamery u Deutsche Bahn nejsou novinkou z jednoho dne. V regionální dopravě DB Regio už před únorovým summitem nosila kameru zhruba čtvrtina z 5 500 zákaznických pracovníků, dobrovolně, v rámci pilotních projektů. Podobně düsseldorfská Rheinbahn testovala od léta 2024 kamery u dvaceti kontrolorů a podle WDR už samotné oznámení „zapínám kameru“ často stačilo ke zklidnění konfliktu. Rheinbahn se rozhodla projekt rozšířit na všechny kontrolory.

Co únorový summit změnil, je měřítko. Summitový slib překlápí dílčí regionální piloty do celoplošné nabídky napříč koncernem. A tempo je překvapivé: dálková doprava DB Fernverkehr přešla do ostrého celoněmeckého provozu bodykamer už 1. července 2026, necelých pět měsíců po summitu. Postupné vybavování pokračuje, ale směr je jasný.

3 262 útoků ročně: co říkají čísla

Statistika, o kterou se celá debata opírá, pochází z bezpečnostního přehledu DB. V roce 2016 evidoval koncern 2 374 fyzických útoků na zaměstnance. V roce 2025 to bylo 3 262, nárůst o 888 případů, tedy o 37 %. Jde o dokonané útoky i pokusy, napříč celým koncernem, nejen o útoky na průvodčí. Přibližně polovina připadá na personál regionálních vlaků: samotná DB Regio hlásila 1 659 případů.

Důležitý kontext: těžké ublížení na zdraví tvoří podle DB jen 1–2 % z celkového počtu. Většina incidentů jsou strkání, kopance a plivání. To neznamená, že jsou banální, ale fatální případy jako ten z Porýní-Falce zůstávají statisticky vzácné. DB sama říká, že cestování v dálkových vlacích je bezpečné a riziko kriminality je vzhledem k počtu cestujících nízké. Problém je jinde: v trvalém tlaku na lidi, kteří denně vynucují pravidla tváří v tvář.

Jak kamera funguje a proč ochránci soukromí protestují

Režim nasazení ve Fernverkehru je přísný. Kamera nahrává pouze obraz, bez zvuku. Zaměstnanec ji zapíná výhradně při konkrétním konfliktu, nikoli průběžně. Cestující má být předem upozorněn. Záznam se šifrovaně ukládá na server a po 72 hodinách se automaticky maže. DB sama do záznamu nenahlíží, přístup má pouze spolková policie, a to jen pokud existuje trestní oznámení a záznam má sloužit jako důkaz.

Přesto je odpor reálný a má oporu v právu. Hessenský pověřenec pro ochranu údajů vydal v červnu 2026 metodické stanovisko, ve kterém bodykamery v dopravě označuje za „silný zásah do základních práv“ a stanovuje úzké podmínky: čistě incidentní zapínání, povinné upozornění, přísný přístupový režim a opatrnost vůči zvukovému záznamu. Stiftung Datenschutz jde ještě dál a upozorňuje, že v kombinaci s 11 000 pevnými kamerami na tisícovce nádraží a videodohledem v 80 % regionálních vlaků vzniká vrstva sledování, která se blíží souvislému obrazu pohybu lidí. A dodává, že vědecké důkazy o tom, že bodykamery skutečně snižují násilí, nejsou jednoznačné.

Provozní data DB přitom vypadají slibně: z více než 500 incidentů, při nichž byla bodykamera v regionální dopravě aktivována, došlo jen v jednom případě k těžkému útoku. Zaměstnanci s kamerou čelili podle interního vyhodnocení méně osobním útokům než kontrolní skupina. Pozitivní provozní zkušenost ale ještě není definitivní důkaz.

Policie versus soukromý dopravce: dva různé světy

Zásadní je odlišit bodykamery policie od bodykamer dopravce. Spolková policie má zvláštní zákonnou oporu v § 27a zákona o spolkové policii: může pořizovat otevřené obrazové i zvukové záznamy, smí využívat 30sekundový předzáznam a standardní retenční lhůta je 30 dnů. DB jako soukromý dopravce stojí na obecném GDPR a spolkovém zákoně o ochraně dat: nahrává jen obraz, bez průběžného předzáznamu, se 72hodinovou retencí a výrazně užším přístupem k datům.

Rozdíl není akademický. Právě proto, že DB nemá policejní pravomoci, musí být její režim přísnější, a právě proto je pod drobnohledem dozorových úřadů.

Bodykamery už tu jsou

V Česku zatím žádný železniční dopravce veřejně neoznámil plán na bodykamery pro průvodčí a České dráhy nepublikují srovnatelnou trendovou statistiku útoků na vlakový doprovod. Princip ale cizí není. Přepravní kontroloři Integrované dopravy Středočeského kraje bodykamery už používají: záznam běží po dobu celé kontroly, uchovává se 30 dnů a přístup má pověřená osoba IDSK, případně správní orgány a soudy. Oproti německému modelu je český režim v jednom ohledu širší: kamera běží po celou kontrolu, ne jen při eskalaci.

Únorová tragédie v Porýní-Falci ukázala, že kontrola jízdenky může skončit smrtí. Bodykamera tomu nezabrání. Může ale změnit dynamiku okamžiku, kdy se konflikt láme, a právě o ten okamžik se celý spor vede.