Němečtí vědci sundávají drony z nebe pomocí řetězů. Inspirovali se prastarou zbraní jihoamerických lovců

Tým z prestižního Karlsruher Institut für Technologie vyvinul protidronovou metodu, která místo laserů a raket používá tenké kovové řetězy.

Zdroj fotografie: KIT

Princip je překvapivě prostý a zároveň tisíce let starý. Vědci kolem profesora Clause Matthecka, který na KIT působí jako Distinguished Senior Fellow při Ústavu pro aplikované materiály, se inspirovali jihoamerickou vrhací zbraní zvanou bolas. Ta se skládá z několika šňůr nebo řemenů se závažími na koncích: lovec ji roztočí a hodí směrem ke kořisti, závaží se omotají kolem nohou nebo těla zvířete a znehybní ho. Přesně tento „princip omotání“ tým přenesl do moderní protidronové obrany: tenký kovový řetěz o průměru pouhých 3 až 4 milimetrů se po vystřelení omotá kolem těla a rotorů dronu, vrtule ztratí pohyblivost a stroj spadne. Nejde přitom o hotový zbraňový systém nasazený v praxi, KIT mluví o úspěšném ověření principu pomocí simulací a prvních střeleckých testů. Dalším krokem je rozšíření polních zkoušek.

Prastará zbraň z jihoamerických pamp

Bolas nejsou žádná kuriozita z učebnic dějepisu. Podle Smithsonian Institution je používali lovci v Pampě a severní Patagonii po tisíciletí, archeologické nálezy z jižní Patagonie dokládají jejich existenci nejméně tři tisíce let. Funkce byla geniálně jednoduchá: propojená závaží se po vrhu rozletěla a omotala kolem běžícího zvířete, typicky nandu nebo guanaka. Zvíře se zamotalo a padlo.

Mattheck s kolegy si uvědomili, že moderní dron má s běžícím zvířetem něco společného: rotující části, které lze zamotat. Původně zkoumali právě klasické bolas, tedy koule na lanech. Simulace ale ukázaly, že tenké kovové řetězy fungují lépe. Důvod je v mechanice zásahu: řetěz se nemusí trefit přímo do středu dronu. I při mimoosém kontaktu se po těle cíle „odvalí“ a rotující vrtule ho samy vtáhnou do sebe. Zásah tak dokončí samotný dron.

Sedmdesát gramů proti kilogramovému dronu

Konkrétní parametry, které KIT zveřejnil, ukazují rozměry problému. Testovací řetěz váží 70 gramů, měří dva metry a je vystřelen z odpalovače kalibru 40 rychlostí 80 metrů za sekundu, tedy zhruba 288 kilometrů v hodině. Modelový cílový dron má hmotnost jednoho kilogramu. Simulace počítají se dvěma scénáři: dron visící na místě a dron nakloněný o 30 stupňů s vertikální složkou rychlosti 25 metrů za sekundu.

Přesný maximální dosah systému tým nezveřejnil. Ze simulačních dat vyplývá, že po třech desetinách sekundy se řetěz nachází ve výšce přibližně 24 metrů s rozptylem kolem 210 milimetrů. Jde tedy o krátkodosahovou obranu, nikoli o náhradu raketových systémů. Právě v tom ale spočívá pointa: řetěz při pádu na zem způsobí výrazně menší vedlejší škody než kompaktní projektil stejné hmotnosti. V blízkosti budov, lidí nebo letištní infrastruktury to může být rozhodující výhoda.

Proč vůbec hledat tak jednoduché řešení

Odpověď leží v ekonomice a v číslech. Německý letecký a kosmický výzkumný ústav DLR spočítal, že dronové incidenty na 25 německých dopravních letištích způsobily jen v roce 2025 škody za minimálně 60 milionů eur. Plnohodnotná vrstvená protidronová obrana přitom stojí astronomické částky; americký Congressional Budget Office odhaduje pořízení takového systému pro jednu modelovou základnu na 74 milionů dolarů s dalšími pěti miliony ročně na provoz.

Proti levným komerčním dronům, které stojí pár tisíc korun, tak obránce nasazuje techniku za desítky až stovky milionů. Řetězové řešení z KIT samozřejmě nenahradí celou tuto architekturu. Stále by potřebovalo senzory, řízení palby a legislativní rámec. Ale jako jedna z vrstev krátkodosahové obrany (levná, robustní, funkční i při výpadku proudu) dává smysl. Mattheckův tým na tom pracuje od podzimu 2025, kdy vznikl první konceptuální text, přes lednovou studii mechanismu mimoosého zásahu až po březnový oborový článek a květnovou tiskovou zprávu KIT. Nejde o jednorázový nápad, ale o postupně rozvíjený výzkumný program.

Česko problém s drony zná z první ruky

Neoprávněné drony nejsou jen německý problém. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) eviduje za první tři čtvrtletí roku 2025 celkem 229 událostí spojených s drony. Jen v prvním čtvrtletí šlo o 99 případů, z toho 97 detekcí neoprávněné činnosti v řízeném okrsku letiště Ruzyně. Ve třetím čtvrtletí hlásili piloti sblížení s dronem na krátkém finále letiště v Brně a 17. srpna 2025 dron křižoval trať přiblížení přímo na pražském Václavu Havlovi.

Armáda České republiky přitom protidronové technologie už testuje. Na cvičení Drone Shield 2024 prověřila více než 50 různých systémů v realistických scénářích ochrany kritické infrastruktury a míst velení. Řetězová metoda z KIT se v českých zdrojích zatím neobjevuje, je stále ve fázi rozšiřování testů v Německu. Pokud ale projde dalšími polními zkouškami, jako krátkodosahová vrstva obrany kolem pevných bodů by mohla doplnit i české arzenály.

Sedmdesátigramový řetěz za pár korun proti dronu za tisíce. Zní to absurdně jednoduše. Jenže právě v té jednoduchosti, ověřené tisíciletími lovecké praxe a teď i balistickými testy, může ležet kus odpovědi na jednu z nejpalčivějších bezpečnostních otázek současnosti.