Všimli jste si zásadní změny v Google Mapách a Waze? EU je donutila sdílet data, jaká dosud neměly

Německo od května 2026 právně nutí správce silnic, dopravce i provozovatele nabíječek odevzdávat dopravní data do jednoho státního systému.

Zdroj fotografie: Unsplash

Když otevřete navigaci a zadáte trasu přes Německo, aplikace vám ukáže uzavírky, objížďky a zpoždění. Tohle všechno Google Maps i Waze uměly roky. Jenže data, ze kterých vycházely, byla roztříštěná: kus od jednoho dopravce, kus z hlášení řidičů, kus od silničního správce, který měl zrovna chuť je sdílet. Evropská unie přes sérii směrnic a nařízení donutila členské státy, aby toto datové záplatování nahradily povinným, standardizovaným kanálem. Německo to dotáhlo do konce zákonem IVSG, který Bundestag schválil 26. března 2026 a který vstoupil v platnost 15. května 2026. Výsledek? Státní platforma Mobilithek se stala centrálním bodem, odkud si navigační aplikace mohou brát oficiální dopravní data v jednotném formátu. A to je ta zásadní změna: ne nové tlačítko v aplikaci, ale přestavba datového potrubí, ze kterého navigace žijí.

Co přesně EU donutila otevřít

Důležité upřesnění hned na začátku: Evropská unie nevydala příkaz Googlu ani Waze, aby si mezi sebou sdílely data. Povinnost dopadá na druhou stranu, na držitele dopravních dat v členských státech. Správci silnic, dopravní podniky, provozovatelé tunelů, mostů i veřejně přístupných nabíjecích stanic musí svá data zpřístupnit přes takzvaný národní přístupový bod. V Německu tuto roli plní právě Mobilithek.

Právní základ tvoří několik evropských předpisů:

• Směrnice 2010/40/EU o inteligentních dopravních systémech, revidovaná směrnicí (EU) 2023/2661
• Delegované nařízení (EU) 2017/1926 pro multimodální dopravní data
• Nařízení AFIR (EU) 2023/1804 pro data o infrastruktuře alternativních paliv

Německý zákon IVSG tohle všechno převádí do národního práva a říká: kdo data má v digitální strojově čitelné podobě, musí je dodat do Mobilithek. Google Maps a Waze jsou na straně příjemců, nikdo je nenutí data vytvářet, ale najednou mají k dispozici mnohem širší a konzistentnější zdroj, než jaký si dosud skládaly z partnerských smluv a komunitních hlášení.

Jaká data přibývají a proč na tom záleží

Mobilithek fungovala jako národní přístupový bod už před novým zákonem. Nová legislativa ale výrazně rozšiřuje okruh povinně dodávaných dat. Konkrétně jde o:

• Rychlostní limity a podmínky průjezdu tunely a přes mosty
• Uzavírky a uzávěry jednotlivých pruhů v reálném čase
• Staveniště a dočasná dopravní opatření
• Údaje z veřejné dopravy (jízdní řády, výluky, vytíženost linek)
• Data o veřejně přístupných nabíjecích bodech včetně dostupnosti a kompatibility

Waze dosud stavěl primárně na hlášeních komunity řidičů a na partnerských datech od měst a dopravních orgánů. Google Maps už dnes umí přijímat data ve formátu GTFS Realtime, tedy reálné odjezdy, polohy vozidel a obsazenost, pokud ji dopravce dodá. Obě aplikace tedy část těchto informací už zobrazují. Rozdíl je v tom, že dosud záleželo na ochotě konkrétního dopravce nebo správce. Teď je to povinnost.

Pro běžného uživatele to neznamená, že se mu zítra změní rozhraní aplikace. Spíš půjde o postupné zpřesňování: navigace vás spolehlivěji obejde kolem staveniště, přesněji odhadne zpoždění na lince metra, lépe vám najde volnou nabíječku. Žádný velký redesign, ale méně momentů, kdy vám mapa lže.

Spor o data pro hendikepované a co z něj zbylo

Jedním z nejzajímavějších momentů legislativního procesu byl spor o data pro cestující s omezenou mobilitou. Původní návrh počítal s povinností sdílet informace o obsazenosti vyhrazených míst pro hendikepované ve veřejné dopravě. Bundesrat v prosinci 2025 namítl, že obsazenost těchto míst nelze většinou automaticky zjišťovat, že na prioritních sedačkách mohou sedět i ostatní cestující a že celá informace by mohla být zavádějící.

Spolková vláda odpor odmítla s tím, že technické možnosti automatizovaného sběru existují. Ale dopravní výbor Bundestagu nakonec v březnu 2026 explicitní požadavek na prioritní místa z návrhu vyškrtl. Finální zákon mluví jen obecně o datech o vytíženosti linek. Bezbariérovost vozidel, přestupních uzlů a dostupnost asistence ale v datovém rámci zůstávají; pro člověka na vozíku nebo s chodítkem je to při plánování cesty reálně užitečné, i když nejde o informaci „vaše místo je volné“.

Co to znamená pro české uživatele

Německý IVSG v Česku neplatí. Ale stejný evropský rámec převádí i česká novela zákona o inteligentních dopravních systémech. Ministerstvo dopravy oznámilo záměr zpřístupnit nová dopravní data přes český celostátní dopravní informační systém už v lednu 2026 a Poslanecká sněmovna novelu projednala ve druhém čtení 24. června 2026.

Česká verze počítá s daty o dopravním značení, přechodných úpravách provozu, vybraných parkovištích a jejich dostupnosti i s údaji o přístupových uzlech veřejné dopravy včetně bezbariérovosti. Nejjistější dopad pro českého řidiče je zatím při cestě do Německa, tam už povinný datový kanál běží. Až Česko vlastní transpozici dotáhne a čeští poskytovatelé data skutečně dodají, může se totéž postupně promítnout i do navigace po tuzemských silnicích.

Kdy se to projeví v praxi

Ani Google, ani Waze veřejně neoznámily konkrétní datum, kdy nová německá data nasadí do svých aplikací. Zákon otevírá dveře, ale průchod jimi závisí na kvalitě a rychlosti dodávek ze strany správců silnic, dopravců a provozovatelů infrastruktury. Mobilithek je připravená, právní rámec stojí. Zbývá ta nejméně efektní, ale nejdůležitější část: aby data skutečně tekla a aby byla správná.

Podle nás je tohle přesně ten typ změny, kterou běžný uživatel ocení až zpětně. Jednoho dne si prostě všimnete, že vás navigace obvedla kolem uzavírky, o které byste se jinak dozvěděli až na místě. A nebudete tušit, že za tím stojí německý zákon s nezapamatovatelnou zkratkou.