Vymaní se děti konečně z bubliny? EU chce zakázat sociální sítě dětem do 13 let a omezit je až do dospělosti

EU představila návrh nařízení EU KIDS Act, který zakazuje dětem do 13 let mít účet na sociálních sítích a zavádí odstupňovaná omezení až do 18 let.

Zdroj fotografie: Pexels

Nejde přitom jen o věkovou hranici u registrace. Jádro návrhu míří na samotný mechanismus, kterým platformy drží děti uvnitř feedu: na nekonečné scrollování, algoritmy maximalizující zapojení, noční notifikace vytahující dítě zpět k obrazovce a takzvané obsahové spirály, ze kterých se uživatel těžko dostává ven. Právě toto je ta „bublina“: prostředí navržené tak, aby maximalizovalo čas a pozornost strávenou v aplikaci, ne aby chránilo duševní zdraví dítěte. Komise chce platformám přikázat, aby design služeb pro nezletilé přestavěly od základu. A pokud pravidla poruší, mohou jim hrozit pokuty až do výše 6 % celosvětového ročního obratu. Důležité upozornění hned na úvod: ke dni 21. září 2026 jde stále o návrh. Evropská komise jej přijala 17. září, ale než se z něj stane platné právo, musí projít legislativním procesem a schválit jej Evropský parlament i Rada EU.

Tři patra místo jednoho zákazu

Návrh nepracuje s jednou hranicí, ale se schodišťovým modelem přístupu podle věku. Každé patro má jiná pravidla:

• Do 13 let: žádný vlastní účet. Dítě nesmí mít účet na sociálních sítích, na které se pravidla vztahují. Úzká výjimka existuje jen pro video platformy navržené přímo pro malé děti, kde přístup zajišťuje a spravuje rodič prostřednictvím vlastního účtu. Personalizované feedy i vyhledávání jsou vypnuté a rodič může nastavit denní limit až na jednu hodinu.
• 13–14 let: mini účet pod dohledem. Účet může založit pouze rodič nebo opatrovník. Rodičovské nástroje musí zůstat zapnuté, kontakty schvaluje rodič a limit používání činí nejvýše jednu hodinu denně.
• 15–17 let: vlastní účet v bezpečném režimu. Mladistvý si účet založí sám, bez souhlasu rodičů. Služba ale musí fungovat podle pravidel bezpečného designu: bez nekonečného scrollování, návykových sérií a návratových notifikací během spánku, se soukromím ve výchozím nastavení a s ochranou před nevyžádaným kontaktem cizích lidí.

Proč zrovna patnáct jako předěl? Komise návrh staví na postupném přístupu k autonomii dítěte a rozdílné míře ochrany v jednotlivých věkových skupinách. Patnáctka tak funguje jako bod, kde silně hlídaný režim přechází v autonomnější, ovšem stále chráněný designem služby.

Útok na design, ne jen na registraci

Dosavadní ochrana dětí online stála hlavně na jednom: „Zadej datum narození.“ A v praxi to často nestačilo. Komise v dubnu 2026 předběžně konstatovala, že Meta účinně nebrání vstupu dětí pod 13 let na Instagram a Facebook. Řízení otevřela i vůči TikToku a prověřovala ochranu nezletilých u Snapchatu, YouTube i obchodů s aplikacemi.

KIDS Act proto mění logiku. Samodeklarovaný věk už nemá stačit. Nové účty mají projít certifikovaným ověřením věku a stávající účty musí platformy do šesti měsíců od uplatnění pravidel prověřit. Pokud zjistí, že je jejich držitel mladší 15 let nebo věk nelze spolehlivě určit, účet mají deaktivovat.

Ověřování přitom nemá znamenat odevzdání občanky přímo platformě. Podle oficiálního Q&A Komise má využívat certifikované nástroje nezávislé na platformách, včetně unijní aplikace pro ověření věku a následně také Evropské digitální peněženky. Platforma má dostat pouze potvrzení, zda uživatel splňuje příslušnou věkovou hranici, nikoli jeho přesný věk nebo identitu. Evropská komise u tohoto řešení zdůrazňuje ochranu soukromí a minimalizaci sdílených údajů.

A pak je tu zásah do designu. U účtů nezletilých mají být ve výchozím stavu vypnuté profilování založené na sledování, automatické přehrávání bez přirozených přestávek, nekonečné scrollování, série, noční návratové notifikace a další prvky podporující nadměrné používání. Doporučovací systémy mají být optimalizované pro bezpečnost, kvalitu a duševní zdraví, nikoli pro maximální zapojení. Prioritu má mít obsah, který si dítě samo aktivně zvolilo, a služby mají bránit takzvaným „rabbit holes“, tedy propadání do stále užšího proudu obsahu. Tohle není kosmetická úprava, ale přímý zásah do designu služeb, které dosud často stavěly na maximalizaci pozornosti.

Návrh jde dál než jen sociální sítě

KIDS Act se nevztahuje pouze na Instagram nebo TikTok. Pravidla bezpečného designu mají dopadat také na video platformy, online hry, AI společníky a chatboty přístupné nezletilým a další služby v rozsahu návrhu. U AI společníků a chatbotů je formulace skutečně přísná: nesmějí být uvedeny na trh, dokud poskytovatel neprokáže soulad s pravidly a nezavede mechanismus pro sledování nově vznikajících rizik a incidentů. Chatboti zabudovaní do dětských her nebo aplikací navíc nemají být automaticky aktivní, nesmějí být dětem vnucováni a musí jít snadno vypnout.

Pro největší platformy přijde přímý dohled Komise. Velmi velké online platformy (VLOP) musí předtím, než se jejich služby dostanou do kontaktu s dětmi podle nového režimu, předložit plán dodržování pravidel a nechat jej ověřit nezávislým auditorem na vlastní náklady. Návrh počítá také se zrychleným řízením: předběžná zjištění do 30 dnů a finální rozhodnutí s cílem do 90 dnů.

Komise zároveň návrh staví jako jednotný tržní rámec. Nechce změť národních věkových hranic napříč sedmadvacítkou. Vedle ochrany dětí tedy zdůrazňuje i harmonizaci pravidel pro platformy – jeden evropský rámec místo rozdílných národních přístupů.

Co ukazuje australská zkušenost

Austrálie je v tomhle o krok napřed. Federální zákon z roku 2024 zavedl povinnost platformám bránit dětem pod 16 let v držení účtů na vybraných sociálních sítích. První data ale ukazují, že samotné pravidlo problém nevyřešilo přes noc.

Studie publikovaná v BMJ po prvních měsících účinnosti nenašla dostatek důkazů o podstatném krátkodobém poklesu používání sociálních sítí. Více než 85 % sledovaných respondentů mladších 16 let uvedlo, že dotčené platformy stále používá, přičemž velká část z nich je používala prostřednictvím vlastních účtů. Studie byla založena na 436 adolescentech ve věku 12 až 17 let a sledovala situaci před zavedením omezení a přibližně tři měsíce po něm, takže její výsledky nelze automaticky vztáhnout na všechny australské děti.

Australský regulátor eSafety v březnu 2026 oznámil, že kvůli obavám z nedostatečného dodržování pravidel přechází od monitorování k vymáhání. Pozdější data regulátora zároveň ukázala, že podíl mladších 16 let s účtem na dotčených platformách klesl z 52,4 % na 42,1 %, takže dopad pravidel nebyl nulový, ale zdaleka neznamenal úplné odstranění dětí ze sociálních sítí.

V USA je situace ještě roztříštěnější. Některé státy mají pravidla zaměřená na návykové feedy, notifikace nebo přístup nezletilých, ale část těchto zákonů čelí soudním sporům. Kalifornský zákon CAADCA je jedním z příkladů, kde právní spory ovlivnily jeho uplatňování. Zahraniční zkušenost tak ukazuje jednu věc: samotné přijetí zákona automaticky neznamená, že děti ze dne na den zmizí z platforem. Vymáhání a technické provedení jsou stejně důležité jako samotný text pravidel.

Co mohou rodiče dělat už teď

Než se z návrhu stane platné právo, což může trvat měsíce i déle, okamžitou ochranu drží především rodičovské nástroje. Privátní profil, vypnuté noční notifikace, omezení času, schvalování kontaktů, blokace cizích lidí a kontrola nastavení feedu. Komise sama zdůrazňuje, že rodičovské nástroje mají povinnosti platforem doplňovat, nikoli je nahrazovat. Do případného vstupu nových pravidel v platnost jsou ale právě ony prakticky nejdostupnější možností, jak nastavení účtu dítěte ovlivnit.

Důležité je také vědět, co KIDS Act po rodičích a školách nechce. Přímé povinnosti míří především na platformy a další poskytovatele služeb, přičemž dohled je rozdělen mezi Evropskou komisi a příslušné národní orgány. Školy v návrhu nevystupují jako nový povinný vykonavatel pravidel. Rodiče dostávají nástroje pro správu času, kontaktů a nastavení, ale hlavní odpovědnost za bezpečný design leží na poskytovatelích služeb.

EU KIDS Act je pokus Evropy řešit nejen to, kdo se na sociální sítě dostane, ale také jak tyto služby fungují, když je používá dítě. Jestli projde v současné podobě, rozhodnou až další jednání v Evropském parlamentu a Radě EU. Mechanismus, který drží děti uvnitř feedu, ale návrh poprvé řeší přímo na úrovni designu služby. A právě tím se debata o ochraně dětí online posouvá od pouhého zadávání věku k otázce, jak mají samotné digitální služby fungovat.