AI označil 50letou ženu za podvodnici a policisté to neověřili. Přišla o dům, auto i psa a půl roku strávila za mřížemi

Angela Lipps z Tennessee strávila 163 dní za mřížemi kvůli chybné shodě z policejního rozpoznávání obličejů, kterou nikdo neprověřil.

Zdroj fotografie: Pexels

Dne 14. července 2025 zaklepali na dveře Angely Lipps policisté se zatykačem. Padesátiletá babička z Tennessee se měla podílet na sérii bankovních podvodů ve městě Fargo v Severní Dakotě, ve státě, kde podle svých slov nikdy v životě nebyla. Základem případu byla mimo jiné shoda získaná pomocí systému pro rozpoznávání obličejů. Ten označil Angelu Lipps jako možnou shodu s osobou zachycenou na záběrech z bankovního dohledu, kde podezřelá žena používala falešný průkaz totožnosti při výběrech peněz z cizích účtů. Detektiv Lucas Heck pak podle žaloby tuto stopu dostatečně nezávisle neověřil. Lipps strávila 108 dní v okresní věznici v Tennessee, poté byla převezena do Severní Dakoty, kde zůstala až do Štědrého dne 2025. Během těchto téměř šesti měsíců podle svých slov přišla o pronajatý mobilní dům, auto a osobní věci uložené ve skladu. Ve veřejné sbírce také uvedla, že přišla o psa.

Shoda z kamer, ne důkaz o vině

Mechanismus omylu je klíčový pro pochopení celého případu. Policie ve Fargo vyšetřovala sérii bankovních podvodů z dubna a května 2025, při nichž neznámá žena vybírala peníze z cizích účtů pomocí falešných dokladů. Podle dostupných dokumentů policie při hledání podezřelé použila záběry z bankovních bezpečnostních kamer a systém pro rozpoznávání obličejů. Ten jako možnou shodu označil Angelu Lipps. Detektiv následně porovnával její fotografii z řidičského průkazu a snímky ze sociálních sítí s podobou podezřelé.

Výsledek takového systému má sloužit jako vyšetřovací stopa, nikoli jako samostatný důkaz totožnosti. V tomto případě ale podle žaloby a dalších zveřejněných dokumentů následné prověřování neodhalilo dostatečně přesvědčivě, že jde o správnou osobu. Lipps žila stovky kilometrů daleko, podle dostupných informací neměla vazby na Severní Dakotu a její obhájce později předložil bankovní záznamy, které ukazovaly, že v době podvodů byla v Tennessee.

Řetěz selhání, který mohl přerušit kdokoli

Případ vyvolal otázky ohledně toho, jak policie s výsledkem rozpoznávání obličejů nakládala a jak probíhala komunikace mezi jednotlivými složkami. Tehdejší šéf policie ve Fargo Dave Zibolski v březnu 2026 přiznal pochybení při vyšetřování a uvedl, že policie nesprávně předpokládala, že partnerská agentura při identifikaci provedla potřebné kontroly. Zároveň vyšlo najevo, že mezi informací o Lippsině zatčení v Tennessee a jejím převzetím do Severní Dakoty panovala značná komunikační prodleva.

Lipps byla v Tennessee zadržována 108 dní. Do Severní Dakoty ji policie převezla až 30. října 2025 a podle dostupných zpráv se její případ začal výrazně posouvat až poté, co její obhájce získal bankovní záznamy potvrzující její pobyt v Tennessee v době, kdy mělo k podvodům dojít.

Fargo navíc v době případu nemělo podrobně upravená pravidla pro používání rozpoznávání obličejů. Směrnici číslo 610 město přijalo až 25. března 2026. Dokument stanovuje, že výsledek rozpoznávání obličejů představuje pouze vyšetřovací stopu a nemá být jediným základem pro zatčení ani pro stanovení pravděpodobného důvodu k trestnímu stíhání. Pravidla tedy přišla až po případu, který ukázal, proč jsou podobné pojistky důležité.

Co všechno Lipps ztratila

Během téměř šesti měsíců ve vazbě se Angele Lipps podle jejích vlastních vyjádření výrazně zhoršila životní situace. Nezvládla platit nájem za mobilní dům a o bydlení přišla. Osobní věci uložené ve skladu se podle jejího vyjádření nakonec prodaly, protože rodina nemohla dál hradit poplatky za skladování. Přišla také o auto. Podle její veřejné sbírky na GoFundMe přišla i o psa; přesné okolnosti jeho ztráty veřejně dostupné soudní materiály nepopisují.

Obžalobu stáhli 24. prosince 2025. Rozhodující byly podle dostupných zpráv bankovní záznamy, které ukazovaly, že Lipps v době podvodů používala v Tennessee svou kartu, platila na čerpacích stanicích a prováděla další transakce. Tyto údaje byly v rozporu s představou, že se v danou dobu nacházela v Severní Dakotě.

Lipps nyní žaluje město Fargo a detektiva Hecka o 10 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 240 milionů korun. Žaloba byla podána v září 2026 u federálního soudu v Severní Dakotě a obsahuje několik bodů včetně tvrzení o porušení jejích občanských práv a neoprávněném stíhání. Nejde tedy o pravomocně rozhodnutou věc a jednotlivá tvrzení žaloby budou teprve předmětem soudního řízení.

Není to ojedinělý případ

Americká unie občanských svobod (ACLU) v dubnu 2026 uvedla, že Angela Lipps byla čtrnáctou veřejně známou osobou v USA, která byla podle ACLU neprávem zatčena v důsledku spoléhání policie na chybný výsledek rozpoznávání obličejů. Tento počet představuje pouze veřejně zdokumentované případy, nikoli kompletní statistiku. Centrální registr takových případů v USA neexistuje.

Chybovost navíc není u všech systémů stejná. Americký Národní institut pro standardy a technologie (NIST) dlouhodobě testuje algoritmy rozpoznávání obličejů a dokumentuje rozdíly v chybovosti podle věku, pohlaví a dalších charakteristik. Výsledky se výrazně liší podle konkrétního algoritmu a typu použitých snímků, takže nelze jednoduše říct, že všechny systémy chybují stejným způsobem nebo ve stejné míře.

Problémem není pouze samotná přesnost algoritmu, ale také způsob, jakým s jeho výsledkem lidé nakládají. Americký Úřad pro vládní odpovědnost (GAO) v roce 2024 upozornil, že ze sedmi federálních bezpečnostních agentur, které zkoumal, všechny původně využívaly některé služby rozpoznávání obličejů bez povinného školení uživatelů. Některé agentury zároveň neměly specifické zásady zaměřené na ochranu občanských práv a svobod při používání této technologie.

A co Česko?

Policie ČR podobné technologie používá. Úřad pro ochranu osobních údajů při kontrole systému IS DPO potvrdil, že jde o nástroj s automatickým rozpoznáváním tváří, který slouží ke ztotožnění neznámých osob důležitých pro trestní řízení. Na Letišti Václava Havla fungoval do srpna 2025 systém automatického biometrického rozpoznávání obličejů v reálném provozu; následně byl deaktivován a data byla smazána.

České právní pojistky existují, ale jejich existence sama o sobě neznamená, že je podobný omyl vyloučen. Zpracování biometrických údajů pro účely trestního řízení podléhá zvláštním pravidlům a rozhodování o vazbě má být řádně odůvodněné. Proti rozhodnutí o vazbě je možné podat stížnost. Pokud je trestní stíhání zastaveno nebo člověk zproštěn obžaloby, může za splnění zákonných podmínek podle zákona č. 82/1998 Sb. žádat o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Případ Angely Lipps není jen příběhem o tom, že se technologie spletla. Rozpoznávání obličejů vytvořilo vyšetřovací stopu, která byla podle dostupných informací chybná. Klíčové je, co následovalo: místo aby byla tato stopa důkladně ověřena dalšími nezávislými důkazy, vedla k trestnímu stíhání a měsícům ve vazbě. A právě tady je hlavní poučení celého případu: algoritmická shoda může být užitečným nástrojem při vyšetřování, ale sama o sobě nemůže nahradit ověření, že podezřelý člověk skutečně byl na místě činu a má s případem něco společného.