Nainstalovali si do PC program, který jim doporučil „investiční poradce“. Za chvíli jim z účtu zmizelo přes 400 tisíc korun

Dva senioři z Rakovnicka přišli o úspory poté, co na pokyn falešného poradce vpustili cizího člověka do počítače, a pak se přihlásili do bankovnictví.

Zdroj fotografie: Pexels

Sedmašedesátiletá žena a devětašedesátiletý muž reagovali na internetovou reklamu slibující výhodné investice do známé energetické společnosti. Po registraci se jim ozval údajný investiční poradce, proto ty uvozovky: podle Policie ČR šlo o neznámého pachatele, který se za odborníka pouze vydával. Přesvědčil oba, aby si do počítače nainstalovali program umožňující vzdálený přístup. Jakmile se pak oběti přihlásily do svého internetového bankovnictví, pachatel mohl jejich počítač ovládat a získat přístup k citlivým údajům. Každý z poškozených přišel o více než 200 tisíc korun, dohromady tedy o více než 400 tisíc.

Jak celý podvod fungoval krok za krokem

Schéma je jednoduché, a právě proto účinné. Policie ho popsala v tiskové zprávě z 6. června 2023 a obdobný způsob podvodu se objevuje i v dalších případech po celém Česku.

1. Lákavá reklama – profesionálně vypadající nabídka investic, často se jménem reálné firmy nebo známé osobnosti.
2. Registrace a kontakt – oběť vyplní formulář a krátce nato se jí ozve „poradce“ po telefonu nebo přes WhatsApp.
3. Instalace programu – poradce přesvědčí oběť, že vzdálený přístup je při investování běžný postup. Oběť si nainstaluje software pro vzdálenou správu nebo sdílení obrazovky.
4. Přihlášení do bankovnictví – oběť se na pokyn poradce přihlásí do internetového bankovnictví. Pokud má pachatel k počítači vzdálený přístup, může sledovat dění na obrazovce a v některých případech s počítačem i přímo manipulovat.
5. Peníze mizí – pachatel zadá nebo pomůže provést převody na účty třetích osob, případně mohou peníze putovat dál do zahraničí nebo do kryptoměnových peněženek.

Policie v původní zprávě konkrétní název aplikace neuvedla. Česká národní banka ale u obdobného schématu výslovně zmiňuje programy AnyDesk a TeamViewer, legitimní nástroje pro vzdálenou správu, které podvodníci zneužívají. Obě aplikace umožňují připojení pomocí identifikačních údajů a při některých nastaveních může být možné navázat spojení i bez aktivního potvrzení uživatele.

Proč lidé falešnému poradci uvěří

Klíčový moment nenastává u instalace programu. Nastává dřív, ve chvíli, kdy oběť uvěří, že mluví s profesionálem. Policie popisuje pachatele jako velmi přesvědčivé, s perfektní češtinou a připravenou odpovědí na každou námitku. Komunikace se rychle přesouvá z e-mailu na telefon nebo WhatsApp, kde je manipulace osobnější.

Funguje psychologický tlak v reálném čase: časová tíseň („akce končí dnes“), autorita („jsem certifikovaný poradce společnosti XY“) a izolace („o investici nikomu neříkejte, abyste nepřišli o výhodu“). ČNB upozorňuje, že podvodníci často vystupují jménem neexistující společnosti nebo zneužívají název reálného subjektu, včetně samotné ČNB. V českých varováních se objevují falešné reklamy se jmény známých firem a osobností, v poslední době také deepfake videa vytvořená pomocí umělé inteligence.

Že pachatelé cílí i na starší lidi, není náhoda. Policie opakovaně upozorňuje, že senioři patří mezi skupiny, na které podvodníci při podobných scénářích cílí.

Tři roky starý případ, stále živý scénář

Rakovnický případ je z června 2023. Jenže obdobný způsob podvodu policie i ČNB popisují jako aktuální hrozbu i dnes. Ve Středočeském kraji kyberkriminalita v roce 2025 meziročně vzrostla o 23 % na 2 542 evidovaných skutků. Celostátně policie za rok 2025 zaznamenala 21 137 kybernetických trestných činů, což představovalo 12,4 % veškeré kriminality v Česku.

Objasněnost dosáhla 15,1 %. Pachatelé často operují ze zahraničí nebo v organizovaných skupinách a peníze putují přes řetězce účtů a kryptoměnových peněženek, což komplikuje jejich vysledování a zajištění.

Banky část podezřelých transakcí zachytí. MONETA ale upozorňuje na paradox: někteří klienti bance aktivně tvrdí, že o podvod nejde, protože jsou v tu chvíli stále pod vlivem manipulátora. Česká bankovní asociace uvádí, že banky v roce 2026 klientům zachránily miliardy korun, ale stoprocentní ochrana neexistuje, zvlášť když převod autorizuje sám klient.

Co dělat, pokud jste vzdálený přístup už poskytli

Pokud jste komukoli umožnili připojit se k vašemu počítači a zároveň jste se přihlásili do bankovnictví, jednejte okamžitě:

• Ukončete komunikaci s údajným poradcem. Žádné vysvětlování, žádné „ještě jednu minutu“.
• Zavolejte bance a informujte ji o podezření na podvod. Nechte zablokovat internetové bankovnictví a podle situace i platební karty. Projděte také čekající transakce, některé nemusely ještě odejít.
• Odpojte a odstraňte program pro vzdálený přístup a změňte hesla ke všem účtům, ke kterým jste byli během vzdáleného přístupu přihlášeni. Hesla měňte ideálně z jiného, důvěryhodného zařízení.
• Uchovejte veškerou komunikaci, zprávy, e-maily a telefonní čísla. Neodstraňujte ani údaje o platbách a převodech.
• Podejte oznámení na policii, čím dříve, tím vyšší může být šance na zajištění nebo zastavení převodů.

Varovný signál, který by měl každého zastavit: jakýkoli cizí člověk, který vás žádá o instalaci programu pro vzdálený přístup a zároveň chce, abyste se přihlásili do bankovnictví. Banka ani policie po vás takový postup při běžném řešení problému požadovat nebudou.

Rakovnický případ skončil dvěma účty chudšími o stovky tisíc korun a policejním vyšetřováním. Jak přesně případ dopadl, veřejně známo není. Mechanismus, který za ním stojí, ale nezmizel a podobné podvody se objevují dál.