Microsoft má skrytý nástroj, který vyčistí Windows 11 jedním příkazem. Výsledek po odzkoušení mluví za vše

Microsoft na GitHubu tiše zpřístupnil konfigurační skript, který jedním příkazem v PowerShellu přepne Windows 11 do vývojářského režimu.

Zdroj fotografie: Unsplash

Nejde o tlačítko schované někde v Nastavení ani o neoficiální „debloat“ skript z fóra. Windows Developer Config je veřejný open-source repozitář přímo od Microsoftu, který jedním příkazem v PowerShellu nainstaluje vývojářské nástroje, zapne WSL s Ubuntu a hlavně přepne desítky výchozích voleb Windows 11 tak, aby systém působil klidněji a méně rušil při práci. Widgety, doporučení ve Startu, webové výsledky ve vyhledávání, Search Highlights nebo vyskakovací notifikace: to vše se po spuštění omezí nebo vypne. Praktický test serveru Windows Latest z 23. září 2026 ukázal, že celý proces zabere zhruba 30 minut a výsledek je patrný hned po dokončení nastavení. Microsoft nástroj nijak netají, ale komunikuje ho především směrem k vývojářům: v běžném rozhraní Windows 11 ho nenajdete a běžný uživatel se o něm snadno nedozví.

Co přesně ten příkaz udělá

Slovo „vyčistí“ je trochu zjednodušení. Windows Developer Config neprochází systém jako antivirový skener a nemaže hromadně předinstalované aplikace. Místo toho mění výchozí chování Windows 11 a současně doinstaluje celou sadu nástrojů pro vývojáře. Podle oficiální dokumentace na GitHubu skript v plné variantě provede mimo jiné toto:

• Vypne rušivé prvky: Search Highlights, webové výsledky ve vyhledávání, doporučení ve Startu, Widgety a globálně zapne režim Nerušit (Do Not Disturb).
• Upraví Průzkumník souborů: zobrazí přípony souborů, skryté položky a změní některá výchozí nastavení zobrazení.
• Přenastaví Edge: nastaví prázdnou novou kartu a přeskočí úvodního průvodce.
• Nainstaluje vývojářské nástroje: základní konfigurace instaluje 15 balíčků přes winget, od Git a Visual Studio Code přes Python a Node.js až po Windows Terminal a PowerToys.
• Zapne WSL s Ubuntu, Developer Mode, Sudo, podporu dlouhých cest a v plné variantě také Remote Desktop.

Výsledkem je systém, který působí a chová se výrazně „klidněji“. Microsoft projekt popisuje jako konfiguraci pro čisté a nerušivé vývojářské prostředí. Podobný přístup používá i u svého projektu Zenith, speciálního vývojářského hardwaru s vysokou kapacitou paměti. Rozdíl je v tom, že Windows Developer Config je určený pro běžné počítače s Windows 11.

Standard, nebo Full, a proč na tom záleží

Nástroj nabízí dvě varianty a rozdíl mezi nimi není kosmetický. Standard představuje omezenější konfiguraci označovanou v samotném skriptu jako Partial: nainstaluje vývojářské nástroje a provede část systémových úprav, ale vynechá některé zásahy, například Developer Mode, Sudo, Remote Desktop nebo některé úpravy Edge, Průzkumníka a vyhledávání. Full jde výrazně dál.

Příkazy pro spuštění vypadají takto:

irm https://aka.ms/devconfig/standard/setup.ps1 | iex

irm https://aka.ms/devconfig/full/setup.ps1 | iex

Skript si v případě potřeby vyžádá oprávnění správce přes UAC. Stažené soubory jsou ověřovány a Microsoft uvádí, že release kopie skriptů jsou podepsané jeho certifikátem. Při instalaci WSL proběhne jeden restart. Po přihlášení se konfigurace automaticky obnoví, vyžádá si druhé potvrzení UAC a dokončí zbývající kroky. Celý proces je navržený tak, aby proběhl maximálně s jedním restartem.

Co může překvapit (a co si pohlídat)

Tohle není lehký tweak pro víkendové kutily. Několik věcí stojí za zvážení, než příkaz spustíte:

Globální Nerušit zastaví vyskakovací notifikace pro všechny aplikace, včetně Teams nebo Outlooku. Dokud ho ručně nevypnete, systém nebude zobrazovat běžná upozornění. Pro soustředěnou práci ideální, pro hlavní osobní počítač potenciálně nepříjemné.

Remote Desktop ve Full variantě povolí vzdálená připojení na úrovni systému. Důležitý detail je, že samotné povolení RDP automaticky neotevře příslušné pravidlo ve Windows Firewallu, takže tím počítač není automaticky vystaven síti. I tak jde o reálnou změnu bezpečnostního nastavení, kterou je dobré předem zvážit.

Odinstalace existuje, ale není bezbolestná. Příkaz Uninstall odstraní Ubuntu a nainstalované nástroje a resetuje nastavení, která konfigurace změnila. Nevrátí ale počítač dokonale do původního stavu: některé věci, například Visual C++ runtime, Windows Terminal nebo společné systémové komponenty, zůstávají. Odinstalace navíc probíhá bez potvrzení a odstranění Ubuntu trvale smaže jeho data.

A pak je tu přiznaný problém: pokud kombinujete hlavní konfiguraci s TypeScript workloadem, může dojít ke konfliktu mezi nvm for Windows a přímou instalací Node.js LTS. Oba nástroje se snaží spravovat Node.js jiným způsobem a mohou se dostat do konfliktu přes PATH. Řešením je zvolit jeden způsob správy Node.js, například po instalaci nvm odebrat přímou instalaci Node.js. Problém je popsán v otevřeném issue #55 v repozitáři.

Pro koho to dává smysl

Microsoft v dokumentaci píše, že skript je navržený jako idempotentní: každý krok nejprve zkontroluje aktuální stav a provede změnu jen tehdy, pokud je potřeba. Konfiguraci je tedy možné spustit znovu a opravit případné změny, které se mezitím odchýlily od požadovaného stavu. Přesto je podle nás ideální scénář jiný: čerstvá instalace Windows 11 nebo vedlejší pracovní stroj. Na hlavním osobním počítači, kde máte roky laděné nastavení Terminalu, vlastní PowerShell profil a specifické notifikační preference, je šíře zásahu zbytečně velká.

Nástroj funguje přes registry, winget a příkazový řádek, tedy přes komponenty nezávislé na jazyku uživatelského rozhraní. Základní princip by proto měl fungovat i na lokalizovaných Windows, ale Microsoft v dokumentaci výslovně neuvádí, že by všechny kroky testoval na každé jazykové lokalizaci.

Nejpozoruhodnější na celém projektu nakonec není samotný skript. Je to fakt, že Microsoft veřejně a poměrně podrobně sepsal, jak podle něj má vypadat ideální Windows 11 pro vývojáře, a že tento ideál zahrnuje vypnutí nebo omezení řady funkcí, které Windows standardně zapínají.