Starý Android telefon umí zachytit ruský dron dřív než radar. Litevci spustili aplikaci, která poslouchá oblohu

Litevský start-up v červnu 2026 spustil síť Dronuradaras, která z vyřazených telefonů dělá akustické senzory schopné odhalit drony typu Shahed.

Zdroj fotografie: Národní policie Ukrajiny / Creative Commons / CC BY-SA

Princip zní jednoduše: vezmete starý Android nebo iPhone, položíte ho k otevřenému oknu, připojíte nabíječku a necháte ho poslouchat. Aplikace průběžně analyzuje okolní zvuk a hledá v něm charakteristický nízkofrekvenční profil motorů, jaké používají například drony typu Shahed. Když algoritmus zachytí podezřelou shodu, odešle na server krátký zvukový úsek. Nejde o nepřetržitý stream, ale jen o krátký fragment. Server ho následně porovnává s veřejnými letovými daty a s údaji z dalších telefonů v okolí. Výsledkem má být síť, která dokáže určit pravděpodobnou polohu a směr letu objektu. Jeden telefon sám o sobě radar nenahradí. Stovky až tisíce telefonů rozmístěných po krajině ale mohou vytvořit další vrstvu detekce, která doplní klasické radary tam, kde je problémem nízká letová výška.

Proč radar na Shahedy nestačí

Drony Shahed-136, které Rusko sériově vyrábí pod označením Geraň-2, patří k levným a masově nasazovaným úderným dronům současné války. Jejich výhodou je mimo jiné kombinace nízké ceny, dlouhého doletu a schopnosti létat v malé výšce. Právě nízký let komplikuje jejich zachycení pozemními radary, jejichž dosah omezuje radarový horizont.

Jak popsal Kyiv Independent, nízko letící drony se mohou dostat pod radarový horizont a obránci tak mají na reakci méně času. Akustická detekce proto může představovat zajímavý doplněk klasických senzorů, nikoli jejich náhradu.

Ukrajina už delší dobu využívá rozsáhlé sítě akustických senzorů pro detekci dronů. Litevci se rozhodli podobný princip posunout ještě dál a místo specializovaného hardwaru využít zařízení, která má doma velké množství lidí – staré telefony.

Jak Dronuradaras funguje v praxi

Zakladatel Mainline Audrius Zujus projekt veřejně představil 19. června 2026. Za iniciativou stojí dvacetičlenný tým a cílem je postupně získat 10 000 aktivních uživatelů a rozšířit projekt z Litvy také do dalších pobaltských států a Polska.

Samotná detekce probíhá ve dvou krocích:

• Lokální analýza v telefonu – aplikace průběžně analyzuje okolní zvuk a hledá charakteristické akustické stopy dronů. Pokud nic podezřelého nenajde, nepřenáší na server kontinuální zvukový stream.
• Serverová analýza a korelace – při podezřelé shodě odešle krátký zvukový fragment na server. Ten se porovnává s veřejnými letovými daty a s údaji z dalších zařízení v okolí. Právě kombinace více senzorů má umožnit přesnější určení zdroje zvuku a jeho trajektorie.

Požadavky na hardware jsou minimální. Podle oficiálního webu stačí Android smartphone nebo iPhone s funkčním mikrofonem, u iPhonu s iOS 16 nebo novějším. Doporučené je trvalé napájení a připojení k Wi-Fi. Nejde tedy o speciální senzor, ale o běžný telefon využitý jako akustický snímač.

Co systém zatím neumí

Tady je potřeba být upřímný. V říjnu 2026 nejde o hotovou výstražnou aplikaci, kterou si stáhnete a začnete dostávat push notifikace o blížícím se dronu. Projekt je stále ve fázi sběru dat a učení modelu. Přístup probíhá přes čekací listinu a ověřené dobrovolníky. Oficiální web výslovně uvádí, že aplikace zatím neposílá upozornění na přítomnost dronu; současná fáze slouží především ke sběru dat, aby se algoritmus naučil odlišovat drony od žaluzií, sekaček, motorek, automobilů nebo jiných zdrojů podobného hluku.

Přesná úspěšnost, míra falešných poplachů ani efektivní dosah jednoho zařízení zatím nebyly veřejně kvantifikovány. Síla systému neleží v jednom telefonu, ale v hustotě celé sítě. Bez většího počtu zapojených zařízení je z „radaru z mobilů“ především rozsáhlý sběr trénovacích dat, nikoli plnohodnotná vrstva včasného varování. I samotní provozovatelé zdůrazňují, že cílem není nahradit oficiální systémy, ale doplnit dostupná data.

Soukromí: co telefon odesílá a co ne

Telefon, který nepřetržitě naslouchá, přirozeně vyvolává otázky. Podle FAQ projektu aplikace pracuje mimo jiné s těmito údaji:

• e-mailová adresa uživatele,
• přesná poloha zařízení v okamžiku detekce,
• technické identifikátory, například ID zařízení a IP adresa,
• krátké audio útržky při podezřelé shodě.

Kontinuální zvukový stream na server neodchází. Primární analýza probíhá přímo v telefonu a na server se posílají až krátké fragmenty při zachycení podezřelého zvuku. Pokud ale někdo v okamžiku záznamu mluví na pozadí, jeho hlas se do odeslaného útržku dostat může. Projekt zároveň uvádí, že přesná poloha zařízení zůstává na jeho serverech neveřejná. Veřejná mapa polohu senzoru maskuje přibližně kilometrovou oblastí a náhodným posunem. Uživatel může požádat o smazání svých dat.

Litva nestaví jen na telefonech

Dronuradaras není osamocený experiment nadšenců. Zapadá do širšího litevského úsilí o vícevrstvou protidronovou obranu. V září 2026 litevské ministerstvo obrany schválilo nákup krátkodosahových a pasivních radarů i testovacích dronů-interceptorů a výslovně mluví o „jednotném systému“, ve kterém se různé prostředky pro sledování, detekci a ničení cílů doplňují. V září navíc NATO v rámci ochrany vzdušného prostoru Baltu opakovaně reagovalo na neidentifikované objekty a 15. září litevské ministerstvo obrany informovalo o zničení dronu, který vnikl do litevského vzdušného prostoru.

Akustická síť z telefonů je v tomto kontextu levná a snadno škálovatelná doplňková vrstva. Radar má přesnější sledování a delší dosah ve své obálce. Interceptor dokáže cíl zničit. Telefon u okna dokáže jen poslouchat, ale právě tam, kde klasické senzory potřebují další zdroj informací, může být užitečným doplňkem.

Pro Českou republiku zatím není veřejně oznámený plán na rozšíření právě této telefonní sítě. Technicky by ale podobný princip mohl fungovat i zde. Česká republika zároveň stejně jako další státy NATO posiluje schopnosti pro detekci a obranu proti dronům. Zajímavým příkladem je i vývoj v samotné Litvě: tamní ministerstvo obrany v září oznámilo vytvoření integrovaného systému, který má spojovat data z radarů, senzorů a další infrastruktury do jednoho obrazu vzdušné situace.

Dopad ruské střely Ch-101, která 30. července 2026 pronikla do polského vzdušného prostoru a dopadla u Tarnawy-Kolonie, zároveň připomněl, že důsledky ruských vzdušných útoků mohou zasáhnout i území NATO. Tisíce telefonů u oken zatím poslouchají především litevskou oblohu. Pokud se podobný přístup osvědčí, může se časem rozšířit i do dalších zemí regionu.