Volali z čísla PČR, ale nebyli to policisté. Gang falešných bankéřů obral stovky lidí o 195 milionů korun

Gang podvodníků dokázal na displeje obětí podvrhnout skutečná čísla Policie ČR i bank. Za 28 měsíců napáchal škodu přes 195 milionů korun.

Zdroj fotografie: Krokodýl / Creative Commons / CC BY

Když vám zazvoní telefon a na displeji svítí číslo vaší banky nebo rovnou Policie České republiky, většina lidí zvedne bez váhání. Přesně na to sázela organizovaná skupina, která mezi prosincem 2020 a březnem 2023 provedla 803 podvodných útoků napříč celou republikou. Technika zvaná spoofing jim umožňovala podvrhnout identifikaci volajícího, takže oběť viděla důvěryhodné číslo, ale na druhém konci linky seděl pachatel v call centru v ukrajinském Dnipru. Celková dokonaná škoda podle policejního spisu činí 195 086 374 Kč. Průměrně každý útok připravil poškozeného o téměř 243 tisíc korun, v nejhorším případě o více než 2,5 milionu.

Dvojitá autorita: nejdřív „bankéř“, pak „policista“

Podvod nestál na jednom telefonátu. Typický scénář začínal hovorem údajného pracovníka banky, který oběti sdělil, že její účet je ohrožený, protože prý probíhá neoprávněná transakce. Než se člověk stačil vzpamatovat, ozval se druhý volající. Tentokrát „policista“, který hrozbu potvrdil a naléhal na okamžitý převod peněz na takzvaný bezpečný účet.

Síla schématu spočívala v tom, že oběť si mohla jméno i telefonní číslo „policisty“ ověřit na veřejných stránkách policie, a vše sedělo. Jenže právě to číslo bylo spoofované. Konkrétní případ z Chrudimska, který policie popsala v září 2024, ukazuje, jak snadno past sklapne: 45letý muž, který o podobných podvodech věděl, si jméno i číslo ověřil na webu, a právě to ho utvrdilo v přesvědčení, že jde o legitimní hovor. Přišel o statisíce korun.

Pachatelé postupem času měnili taktiku. Když banky a Finanční analytický úřad zpřísnily kontroly převodů, gang začal oběti posílat k bitcoinmatům, tedy automatům na kryptoměny, kde je následné dohledání pohybu peněz výrazně obtížnější. V některých případech oběti pod tlakem sjednaly i spotřebitelský úvěr a čerstvě půjčené peníze okamžitě odeslaly podvodníkům.

Zásah ve dvou zemích a pravomocné tresty

První útok série policie datuje k 7. prosinci 2020 v Praze. Hlavní koordinovaný zásah přišel až 12. dubna 2023, a to souběžně v Plzeňském kraji a v oblasti Dnipra na Ukrajině pod koordinací Europolu a Eurojustu. Policie stíhala deset osob: osm českých občanů, jednoho Ukrajince a jednoho Bělorusa, všechny ve věku 18 až 29 let.

Městský soud v Praze vynesl první rozsudky v červnu 2025. V září 2026 Vrchní soud v Praze pravomocně potvrdil tresty 11,5 až 12,5 roku odnětí svobody třem hlavním organizátorům a přiznal poškozeným nárok na náhradu škody v řádu 150 milionů korun. Hlavní strůjce operace je podle soudního zpravodajství ČT24 stíhán na Ukrajině. Kolik peněz se poškozeným reálně vrátilo, veřejné zdroje nedokládají, a vymahatelnost náhrady škody tak zůstává otevřená.

Proč spoofing nejde jednoduše zakázat

Český telekomunikační úřad od roku 2024 blokuje jednotky milionů spoofovaných pokusů o volání měsíčně. Účinně zachytává hlavně zahraniční hovory maskované českým pevným nebo speciálním číslem. Problém je v tom, že mobilní čísla mohou být legitimně v roamingu a plošný zákaz by odřízl i běžné volající. Podvodníci navíc průběžně mění technické cesty a kanály, takže regulace je neustálý závod.

Zmíněných 195 milionů korun řadí tuto kauzu nad další velké české případy falešných bankéřů. Královéhradecká větev odhalená v roce 2024 narostla na více než 100 milionů korun a zhruba 500 obětí. Mezinárodní call centrum popsané NCTEKK v říjnu 2024 napáchalo škodu přes 50 milionů korun. Žádná z těchto kauz nedosáhla rozsahu dniprovského gangu.

Jak se bránit: co policie ani banka nikdy neudělá

Policie ČR opakovaně zdůrazňuje, že obětí se může stát kdokoli. Statisticky jsou to z 80 % ženy, průměrný věk obětí je 45 let, ale vzdělání ani zkušenosti nejsou ochranou. Klíčové varovné znaky:

• Tlak na okamžitý převod na „bezpečný účet“
• Žádost o výběr hotovosti nebo vklad do bitcoinmatu
• Pokyn sjednat úvěr a peníze ihned odeslat
• Komunikace přes WhatsApp, posílání fotek průkazů
• Zákaz hovořit s kýmkoli dalším

Pokud takový hovor přijmete, okamžitě zavěste. Nic nesdělujte, nic neinstalujte. Kontaktujte svou banku na čísle z karty a situaci ověřte na lince 158. Podezřelé číslo můžete nahlásit operátorovi na 7726, podvod pak policii, ať už online přes rozcestník pro hlášení kyberkriminality, nebo na kterékoli služebně.

Jediná spolehlivá obrana proti spoofingu zůstává jednoduchá: banka ani policie po vás nikdy nebudou chtít, abyste po telefonu převáděli peníze kamkoli. Kdo to žádá, není ani bankéř, ani policista.