Stačilo přijmout hovor od „banky“ a peníze byly fuč. Mladík z Přerova poslal podvodníkům 135 tisíc

Dvaadvacetiletý muž z Přerova převedl ve čtvrtek 1. října úspory na účet, který mu podstrčili podvodníci vydávající se za pracovníky jeho banky.

Zdroj fotografie: Lukáš Altman (Mobify.cz)

Všechno začalo jedním nevyžádaným telefonátem. Žena na lince se představila jako pracovnice banky a oznámila mladíkovi, že mu banka posílá kreditní kartu k úvěru ve výši 200 tisíc korun, o který údajně požádal. Když odpověděl, že o ničem takovém neví, volající změnila tón: někdo prý zneužil jeho občanský průkaz a úvěr sjednal jeho jménem. Následovalo přepojení na „kolegu z oddělení podvodů“, který tvrdil, že peníze na běžném účtu jsou v ohrožení. Poslal mu odkaz a číslo údajně bezpečného záložního účtu. Muž ve stresu převedl 135 tisíc korun, tedy celé své úspory. Teprve poté zavolal do skutečné banky a zjistil, že žádný úvěr neexistuje, k žádnému zneužití občanského průkazu nedošlo a peníze odešly podvodníkům. Případ oznámil policii ještě tentýž den, jak potvrdil mluvčí přerovské policie Libor Hejtman pro Přerovský REJ.

Proč funguje jeden jediný telefonát

Uvozovky kolem slova „banka“ v tomto případě říkají vše podstatné: nevolala banka, ale člověk, který se za ni vydával. Skutečný zaměstnanec banky ani policista po telefonu nepožaduje převod peněz na jiný účet, ať už „bezpečný“, „záložní“, nebo „dočasný“. Jak uvádí Policie ČR ve svém preventivním materiálu, právě kombinace autority instituce, strachu ze ztráty peněz a tlaku na okamžité jednání dělá z tohoto podvodného schématu tak účinnou zbraň.

Podvodníci využívají techniku zvanou sociální inženýrství. Hovor bývá klidný a profesionální, plný detailů. Pachatelé někdy znají jméno oběti, číslo účtu, a dokonce i přibližný zůstatek. Jindy tyto údaje vůbec nepotřebují. Stačí vyvolat dostatečný stres, aby oběť jednala rychle a bez ověření. Přerovský případ je učebnicovou ukázkou: smyšlený úvěr vyvolal paniku, přepojení na „specialistu“ dodalo podvodu na důvěryhodnosti a odkaz s číslem účtu uzavřel past.

Nejde o naivitu, ale o systém

Představa, že podvodům s falešnými bankéři podléhají jen senioři nebo „naivní lidé“, je nebezpečně mylná. Policie výslovně upozorňuje, že obětí se může stát kdokoli bez ohledu na věk či vzdělání. Přerovský případ to potvrzuje: dvaadvacetiletý muž, který vyrostl s internetem, přesto podvodníkům uvěřil.

Za telefonátem navíc často nestojí osamělý podvodník. Policie v jedné z dříve rozkrytých rozsáhlých kauz popsala 803 skutků se škodou přes 195 milionů korun a s mezinárodním přesahem. Podvod funguje jako řetězec: „navolávač“ oběť vyděsí a přesvědčí, další komplic se vydává za policistu nebo bankéře, peníze putují přes takzvané legalizační účty vedené na bílé koně a výběrčí je následně vybírá u bankomatů. Hotovost pak putuje dál, například ke kontaktním osobám nebo do mrtvých schránek. V únoru 2026 policie zadržela jednoho takového výběrčího a v březnu také cizince, který provozoval SIMBOX. Tomu hrozí až osm let vězení.

Trend, který roste

Celostátní statistika zaměřená výhradně na podvody s legendou „falešný bankéř“ není veřejně dostupná, další údaje ale ukazují, že kyberkriminalita zůstává vážným problémem. V Česku policie v roce 2025 evidovala celkem 21 137 kybernetických trestných činů, meziročně o 14,3 % více. Středočeská policie přímo hlásí stoprocentní nárůst podvodů s legendou falešného bankéře za rok 2025. Olomoucká policie pak uvádí, že podobné případy řeší téměř denně.

Škoda 135 tisíc korun spadá podle hranic stanovených trestním zákoníkem do kategorie větší škody. Za podvod podle § 209 trestního zákoníku s takovou škodou hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až pět let. Pokud je čin spáchán za přitěžujících okolností, například v rámci organizované skupiny nebo při způsobení vyšší škody, může být trest přísnější.

Co dělat, když zazvoní telefon

Policie doporučuje pravidlo tří Z: zastav, zavěs, zkontroluj. V praxi to znamená:

• Zavěsit, bez ohledu na to, jak naléhavě volající působí.
• Zavolat bance sám, na číslo uvedené na jejím oficiálním webu nebo na platební kartě, nikoli na číslo, které sdělil volající.
• Nesdělovat žádné kódy, hesla, PINy ani údaje z platební karty.
• Neinstalovat žádnou aplikaci na pokyn volajícího.
• Neklikat na odkazy zaslané během hovoru nebo bezprostředně po něm.

Podezřelou SMS lze nahlásit operátorovi přeposláním na číslo 7726. Pro rychlé ověření podezřelé situace slouží také web panprokoukl.cz s chatbotem využívajícím umělou inteligenci, který spustil Olomoucký kraj ve spolupráci s policií a organizací E-Bezpečí.

Dají se peníze získat zpět?

Šance existuje, ale rozhodují minuty. Pokud platba ještě čeká na zpracování, banka ji může stornovat. Jestliže už odešla, může banka kontaktovat banku příjemce a požádat o vrácení peněz. Výběrčí však často čeká u bankomatu a peníze mohou zmizet velmi rychle. Česká národní banka navíc upozorňuje, že pokud klient transakci sám autorizoval silným ověřením, může být posouzení odpovědnosti za ztrátu složitější. Samotné potvrzení platby ale automaticky neznamená, že klient nemá žádnou možnost domáhat se nápravy. U převodů do kryptoměnových peněženek bývá vrácení peněz obzvlášť obtížné.

Klíčové je uchovat důkazy, například snímky obrazovky, historii hovorů a přijaté odkazy, a okamžitě kontaktovat banku. Pokud jste se stali obětí podvodu, oznamte případ také Policii ČR.

Přerovský případ skončil oznámením na policii ještě v den, kdy k podvodu došlo. Jestli se mladíkovi podaří úspory získat zpět, zatím není známo. Jisté je jedno: dalších 135 tisíc korun zmizelo způsobem, se kterým se policie setkává opakovaně a který často začíná úplně stejně. Zvoněním telefonu.