Stačí říct „ano“ do telefonu a podvodníci vám z nahrávky zfalšují hlas. Policie varuje, jaká slova nikdy nepoužívat

Moskevská policie zveřejnila seznam konkrétních slov, která byste při hovoru s neznámým číslem neměli vyslovit. Na prvním místě stojí prosté „ano“.

Zdroj fotografie: Pieter Ouwerkerk / Creative Commons / CC BY-SA

Moskevské policejní ředitelství (GUMVD) 18. října 2026 prostřednictvím agentury TASS upozornilo na tři fráze, které mohou podvodníci zneužít: „ano“, „potvrzuji“ a „souhlasím“. Podle policie lze hlasový záznam, případně i video, upravit a využít k vytvoření falešného souhlasu nebo jako podklad pro napodobení hlasu oběti pomocí umělé inteligence. Policie varovala také před sdělováním osobních údajů, včetně celého jména. Neznamená to však, že by lidé měli za všech okolností přestat používat slovo „ano“. Smyslem doporučení je především zvýšená opatrnost při hovorech z neznámých čísel, zejména pokud volající požaduje potvrzení, osobní údaje nebo provedení nějaké operace.

Co přesně podvodníci s nahrávkou udělají

Existuje několik možných scénářů, které se liší svou technickou náročností. Ten nejjednodušší nevyžaduje žádnou umělou inteligenci: podvodník může vystřižené „ano“ použít jako součást falešného záznamu, který má vyvolat dojem, že oběť něco potvrdila. To ale samo o sobě neznamená, že lze pouhou hlasovou nahrávkou automaticky schválit bankovní transakci nebo uzavřít platnou smlouvu.

Sofistikovanější varianta využívá umělou inteligenci k napodobení hlasu. Potřebná délka zvukového vzorku závisí na konkrétním nástroji a kvalitě výsledku. Některé systémy dokážou vytvořit základní napodobeninu z krátké nahrávky, pro přesvědčivější a přirozenější výsledek však zpravidla pomůže delší a kvalitní zvukový záznam. Například ElevenLabs u svého nástroje pro okamžité klonování hlasu doporučuje přibližně jednu až dvě minuty čistého audia.

Jedno izolované slovo tedy obvykle nestačí k vytvoření kvalitního hlasového klonu. Pokud ale podvodník získá delší záznam z telefonátu nebo veřejně dostupných videí, může mít k dispozici materiál, který mu práci výrazně usnadní.

Výzkumník Antonín Firc z VUT v Brně podle popsaného experimentu zjistil, že žádný z 31 respondentů bez předchozího upozornění nerozpoznal deepfake hlasovou zprávu v běžné konverzaci. Podobně dopadly i dva testované komerční systémy hlasové biometrie. Výsledky tak upozorňují na riziko, že člověk nemusí syntetický hlas při běžném hovoru spolehlivě poznat. Nelze z nich ale vyvozovat, že žádný člověk ani žádný systém nedokáže hlasový podvrh odhalit.

Český kontext: nejde jen o Rusko

Varování moskevské policie není jen zprávou ze vzdálené země. Také Policie ČR upozorňuje na zneužívání umělé inteligence při podvodech. Text, obraz, zvuk i video dnes mohou být vytvořeny nebo upraveny tak, aby působily důvěryhodně. V jednom z případů popsaných v lednu 2026 měla umělá inteligence napodobit hlas syna oběti a přimět ji k odeslání peněz. Útočníkům k tomu podle zveřejněných informací posloužila krátká nahrávka z videa na sociálních sítích.

Česká národní banka na svém webu varuje před vishingem, tedy podvodnými telefonáty, spoofingem, při němž útočníci falšují identitu volajícího, i před hlasovými boty. Cílem podobných útoků bývá například:

• vylákat autorizační kód k platbě,
• získat přihlašovací údaje do internetového bankovnictví,
• přimět oběť, aby sama schválila podvodný převod,
• přesvědčit oběť k instalaci aplikace umožňující vzdálený přístup k telefonu.

Samotná napodobenina hlasu zpravidla nestačí k potvrzení elektronické platby. Banky používají různé bezpečnostní mechanismy, včetně vícefaktorového ověřování, a konkrétní postupy se liší podle banky a typu transakce. Ani tyto ochranné prvky však nezabrání všem podvodům, zejména pokud útočník oběť přesvědčí, aby sama zadala přihlašovací údaje, schválila platbu nebo mu umožnila přístup k zařízení.

Nejslabším článkem proto často není samotná technologie, ale člověk vystavený časovému tlaku, strachu nebo důvěryhodně znějícímu hlasu. Právě tehdy může udělat něco, co by za běžných okolností neudělal.

Zastav. Zavěs. Zkontroluj.

Jednoduchým pravidlem pro obranu proti telefonickým podvodům je postup „3Z“: Zastav. Zavěs. Zkontroluj. Pokud vám volající sděluje naléhavou informaci, požaduje peníze nebo se vydává za pracovníka banky či policisty, nepodléhejte tlaku a jeho totožnost si nezávisle ověřte.

Moskevská policie ve svých doporučeních uvádí také několik konkrétních kroků:

• Na hovory z neznámých čísel reagujte obezřetně. Pokud vám připadá hovor podezřelý, nemusíte v něm pokračovat.
• Místo automatického potvrzování můžete požádat o vysvětlení: „Kdo volá?“ nebo „O co jde?“. Pokud máte pochybnosti, hovor ukončete.
• Nikdy nezadávejte hesla ani přihlašovací údaje prostřednictvím odkazu z nevyžádané zprávy.
• Zvažte vypnutí automatického stahování mediálních souborů v komunikačních aplikacích. Samotné stažení souboru však automaticky neznamená, že útočník získá přístup k vašemu telefonu.
• Totožnost volajícího si ověřte zpětným zavoláním na číslo, které máte uložené nebo které jste nezávisle získali z oficiálních stránek. Nespoléhejte na číslo, které vám nadiktoval podezřelý volající.
• Používejte vícefaktorové ověřování všude, kde je dostupné, a nikdy nikomu nesdělujte jednorázové autorizační kódy.

Co dělat, když už jste „ano“ řekli

Pokud jste při podezřelém hovoru pouze řekli „ano“ a nesdělili žádné další údaje, nepanikařte. Samotné toto slovo obvykle nestačí k tomu, aby útočník získal přístup k vašemu bankovnímu účtu nebo automaticky schválil platbu. Zpozorněte ale, pokud po hovoru obdržíte neobvyklé zprávy, výzvy k potvrzení transakce nebo oznámení o změně účtu či smlouvy.

Pokud jste sdělili přihlašovací údaje nebo autorizační kód, schválili podezřelou platbu či nainstalovali aplikaci pro vzdálený přístup, jednejte okamžitě. Kontaktujte svou banku prostřednictvím oficiálního čísla, požádejte o zablokování ohrožených přístupů nebo plateb a postupujte podle jejích pokynů. Pokud jste instalovali podezřelou aplikaci, odpojte zařízení od internetu a zajistěte kontrolu jeho zabezpečení. Uchovejte si také číslo volajícího, zprávy a další dostupné důkazy pro případné oznámení policii.

Důležité je nesnažit se problém vyřešit pouze komunikací s volajícím, který vás mohl podvést. Pokud se někdo vydává za pracovníka banky nebo policistu a naléhá na vás, abyste situaci tajili, berte to jako další varovný signál.

Říjnové varování z Moskvy nepřináší převratný objev. Připomíná ale zásadní pravidlo: podvodník nemusí vytvořit dokonalou kopii vašeho hlasu, aby vás připravil o peníze. Často mu stačí vyvolat pocit naléhavosti, získat vaši důvěru a přimět vás k neuváženému kroku. Proto je důležitější než vyhýbat se jednomu konkrétnímu slovu zachovat si při podezřelém hovoru odstup a nikdy neprovádět citlivé operace jen na základě pokynů volajícího.