Dánsko chtělo zbavit úředníky Wordu a Excelu a nahradit je bezplatnou alternativou. Po pár měsících to potichu vzdalo

Dánské ministerstvo digitalizace loni v červnu spustilo pilotní test open-source kancelářského balíku Collabora. Zapojilo se 38 úředníků. Projekt skončil bez vyhodnocení.

Zdroj fotografie: Unsplash

Příběh, který obletěl technologická média pod titulky typu „Dánsko se zbavuje Microsoftu“, byl ve skutečnosti od začátku mnohem menší, než se mohlo zdát. Nešlo o celou dánskou státní správu, ale pouze o jednu konkrétní skupinu zaměstnanců tehdejšího ministerstva digitalizace. Ti měli v rámci svého spisového systému F2 přestat používat Word, Excel a PowerPoint a místo nich začít pracovat s kancelářským balíkem Collabora, který vychází z open-source projektu LibreOffice. Ministerstvo projekt oficiálně oznámilo 19. června 2025. Prezentovalo ho jako praktický krok k takzvané digitální suverenitě, tedy snaze omezit závislost státu na několika velkých technologických společnostech. Jenže o necelý rok později samotné ministerstvo zaniklo a s ním se přerušil i celý experiment. Veřejnost se nedočkala závěrečné zprávy ani jednoznačného vyhodnocení projektu.

Co přesně se testovalo a proč

Hlavním motivem nebyla úspora peněz. Dánská vláda chtěla především zjistit, zda dokáže provozovat důležité kancelářské nástroje bez přímé závislosti na Microsoftu. V srpnu 2025 získalo téma také konkrétní politickou podporu: vláda vyčlenila 80 milionů dánských korun (přibližně 270 milionů Kč) na projekty digitální suverenity pro období 2026–2029.

Samotný pilot se zaměřoval na několik konkrétních oblastí:

• Šablony – zda Collabora dokáže správně pracovat s ministerskými dokumentovými vzory.
• Sledování změn – zda spolehlivě zvládne revize a komentáře, které jsou nezbytnou součástí úředních pracovních postupů.
• Konverze .docx – jak věrně dokáže zobrazit dokumenty, které přicházejí z jiných úřadů vytvořené v Microsoft Office.

Collabora všechny tyto funkce nabízí. Otázkou však nebylo pouze to, zda jsou dostupné, ale především to, jak spolehlivě fungují při každodenní práci s reálnými dokumenty.

Osm měsíců, tři zlomy, žádný verdikt

Časová osa projektu vypadá na první pohled jednoduše. Skrývá však několik zásadních událostí, které postupně oslabily jeho pozici.

Podzim 2025: Podle pozdějších mediálních zjištění si část z 38 zapojených úředníků stěžovala na problémy s formátováním dokumentů, prázdné stránky při tisku a nepohodlnou práci se sledováním změn. Evaluační workshop, který měl proběhnout v říjnu 2025, sice byl naplánován, ale žádné konečné veřejné vyhodnocení z něj nevzešlo.

Leden 2026: Ministryně digitalizace Caroline Stageová odešla na mateřskou dovolenou. Její agendu převzala Christina Egelundová.

Únor–červen 2026: Dne 26. února vyhlásil Folketing volby. Po sestavení nové vlády 3. června 2026 samostatné ministerstvo digitalizace zaniklo. Pilotní projekt tak přišel o své dosavadní institucionální zázemí.

Zatímco jeho zahájení doprovázela oficiální tisková zpráva, o jeho konci se veřejnost dozvídala až postupně, především díky dotazům zahraničních médií. Právě proto vznikl dojem, že Dánsko celý experiment jednoduše „potichu vzdalo“.

Proč kancelářský balík není jen software

Dánský případ ukazuje problém, na který naráží prakticky každá organizace, jež se pokusí nahradit Microsoft Office alternativním řešením. Kancelářský balík totiž není jen samostatný program na psaní dokumentů a vytváření tabulek. Je hluboce propojený s každodenním fungováním celé organizace.

Patří sem firemní a úřední šablony, sdílené dokumenty s historií úprav, komentáře, revize i tiskové výstupy. Stačí, aby Collabora zobrazila hlavičku ministerského dokumentu o několik milimetrů jinak nebo při otevření přijatého souboru .docx rozhodila formátování. I zdánlivě drobná chyba může uživatelům zkomplikovat práci a postupně podkopat jejich důvěru v nový systém.

Právě podobné problémy se podle sekundárních zdrojů během dánského pilotu objevovaly. Bez dostatečně silné politické podpory, času na odladění nedostatků a jasného plánu dalšího postupu však projekt neměl příliš velkou šanci dotáhnout změnu do konce.

Jinde to funguje, ale jinak

Dánský pilot nebyl prvním ani posledním evropským pokusem o omezení závislosti státní správy na Microsoftu. V jiných zemích se však rozhodli pro odlišný přístup.

Francouzské četnictvo začalo přecházet na Linux a OpenOffice už v roce 2008. Do roku 2014 provozovalo na Ubuntu více než 72 500 pracovních stanic. Migraci doprovázela centrální správa, automatické aktualizace a systematické školení zaměstnanců. Nešlo tedy o krátký test s několika desítkami lidí, ale o dlouhodobý projekt, který se postupně rozšiřoval.

Německá organizace ZenDiS zase postupně buduje platformu openDesk. V srpnu 2025 uváděla více než 70 tisíc pracovních míst a v lednu 2026 spustila další pilotní projekt u institucí sociálního pojištění. Namísto jednorázového přechodu sází na postupné zavádění a rozšiřování systému.

A co Česko? Architektura eGovernmentu ČR výslovně zmiňuje openDesk i Collaboru a doporučuje jejich pilotní nasazení na Digitální a informační agentuře. DIA v srpnu 2025 uzavřela memorandum s Otevřenými městy, jehož cílem je podpora open-source řešení. Zároveň ale Ministerstvo vnitra v roce 2024 zadalo centrální rámcovou dohodu na produkty Microsoftu s předpokládanou hodnotou 14,23 miliardy korun. Český stát tedy možnosti open source rozvíjí, Microsoft však nadále zůstává hlavním dodavatelem kancelářského softwaru.

Co z toho plyne

Dánský pilot nedokázal, že open-source kancelářské balíky nejsou pro státní správu vhodné. Ukázal spíše to, že bez dlouhodobé politické podpory, centrální koordinace a realistického časového plánu může i dobře míněná iniciativa skončit na zdánlivých drobnostech, jako jsou dokumentové šablony nebo sledování změn.

Collabora umí pracovat s tabulkami, dokumenty i revizemi. Nedokáže však ze dne na den nahradit dvacet let zavedených pracovních postupů, návyků a vzájemně propojených nástrojů.

Třicet osm úředníků z jednoho ministerstva, které později zaniklo, tedy nevyneslo definitivní rozsudek nad open source ve státní správě. Jejich zkušenost ale ukázala, kde při podobné migraci vznikají největší problémy a proč samotná výměna softwaru nestačí.