Z telefonu si uděláte hotspot třemi způsoby: Přes Wi-Fi, USB a Bluetooth. Jeden z nich ale lidé zbytečně přehlížejí

Sdílet internet z telefonu umí každý. Jenže většina lidí sáhne po Wi-Fi hotspotu a o USB tetheringu netuší, že pro jeden notebook bývá nejstabilnější volbou.

Zdroj fotografie: Unsplash

Tři způsoby, jak z telefonu udělat modem, existují vedle sebe už řadu let. Wi-Fi hotspot vytvoří bezdrátovou síť, ke které lze připojit několik zařízení najednou. USB tethering přenáší internet přes kabel do jednoho zařízení. A Bluetooth tethering sdílí mobilní data prostřednictvím technologie Bluetooth PAN. Je pomalejší, ale energeticky úspornější a hodí se pro připojení jednoho zařízení. Všechny tři možnosti najdete v Androidu, i když jejich dostupnost a způsob nastavení se mohou lišit podle výrobce a verze systému. Přesto většina uživatelů automaticky zapíná Wi-Fi hotspot. Je totiž nejviditelnější: najdete ho mezi rychlými přepínači, zmiňují ho operátorské návody a obvykle se objevuje i mezi prvními výsledky vyhledávání. USB tethering přitom může být dle oficiální dokumentace Androidu pro připojení jednoho zařízení praktičtější a stabilnější alternativou. Stačí kabel a jedno kliknutí navíc.

Proč USB tethering uniká pozornosti

Důvodů je hned několik a navzájem se posilují. Wi-Fi hotspot má na Androidu i iPhonu vlastní přepínač v rychlém panelu nebo snadno dostupnou položku v nastavení. Zapnete ho během několika sekund. USB tethering naproti tomu vyžaduje nejprve připojit telefon kabelem a potom se proklikat do Nastavení → Hotspot a tethering. Na iPhonu je postup trochu odlišný: otevřete Nastavení → Osobní hotspot a připojíte telefon kabelem k počítači. Bezdrátové sdílení je zkrátka viditelnější a kabel může působit jako zbytečný krok navíc. Mnoho lidí ho proto ani nevyzkouší.

Přitom právě kabel odstraňuje bezdrátové spojení mezi telefonem a notebookem, které může být zdrojem problémů. Nemusíte řešit rušení od okolních Wi-Fi sítí, přepínání kanálů ani výpadky v přeplněném pásmu 2,4 GHz, například ve vlaku nebo v coworkingu. Další výhodou je, že se telefon při připojení přes USB zpravidla zároveň nabíjí. Záleží ovšem na konkrétním zařízení, kabelu a zdroji napájení.

Wi-Fi, USB, Bluetooth: kdy co použít

Každá metoda má své ideální využití. Místo obecných doporučení pomůže konkrétní srovnání:

Kritérium	Wi-Fi hotspot	USB tethering	Bluetooth tethering
Počet zařízení	několik (často až 10)	zpravidla 1	zpravidla 1
Stabilita spojení	dobrá, závisí na prostředí	obvykle nejvyšší díky kabelovému spojení	nižší, spojení je pomalejší
Rychlost	vysoká, závisí na Wi-Fi a telefonu	srovnatelná s Wi-Fi, závisí na USB a zařízení	výrazně nižší
Vliv na baterii	vysoký	obvykle nižší, telefon se může zároveň nabíjet	nízký
Pohodlí nastavení	nejvyšší	vyžaduje kabel	vyžaduje spárování zařízení

Wi-Fi hotspot je univerzální volbou pro rodinu na dovolené nebo pro situace, kdy potřebujete připojit tablet, notebook a další zařízení současně. USB tethering se hodí především tehdy, když pracujete na jednom notebooku a chcete co nejstabilnější spojení. Typickým příkladem je práce z hotelu, vlaku nebo kanceláře, kde je okolní Wi-Fi síť přetížená. Bluetooth tethering dává smysl spíše jako nouzové řešení: nechcete vytvářet další Wi-Fi síť, nemáte po ruce kabel a potřebujete jen vyřizovat e-maily nebo chatovat.

Je tu ale jedno praktické omezení: Google výslovně uvádí, že macOS nepodporuje USB tethering z Androidu. Pokud tedy máte MacBook a telefon s Androidem, budete muset využít Wi-Fi nebo Bluetooth.

Co zkontrolovat u tarifu, než hotspot zapnete

Hotspot sám o sobě obvykle není placenou doplňkovou službou. U běžných spotřebitelských tarifů operátorů O2, T-Mobile a Vodafone se zpravidla neplatí zvláštní poplatek jen za zapnutí sdílení připojení. Operátoři tuto funkci prezentují jako běžné využívání mobilních dat. Právě jejich spotřebu je ale potřeba hlídat. Notebook totiž může data využívat mnohem intenzivněji než telefon: stahuje aktualizace, synchronizuje soubory v cloudu a načítá náročnější verze webových stránek.

Před zapnutím hotspotu se vyplatí zkontrolovat pět věcí:

• Zbývající objem dat – hotspot spotřebovává stejný datový balíček jako telefon. Pokud máte omezený tarif, může se dostupný objem vyčerpat poměrně rychle.
• Co se stane po vyčerpání dat – O2 nabízí možnost dokoupení dat prostřednictvím služby Data naplno. T-Mobile u některých tarifů umožňuje pokračovat v připojení v režimu „Pořád online po vyčerpání dat“, ovšem se sníženou rychlostí. Vodafone může prostřednictvím služby DataLimit automaticky dokupovat další data, případně připojení po vyčerpání limitu omezit. Konkrétní podmínky závisí na tarifu a nastavení služeb.
• Rychlostní limit tarifu – výslednou rychlost neurčuje pouze způsob sdílení připojení. Záleží také na kvalitě mobilní sítě, vytížení vysílače a případném rychlostním omezení vašeho tarifu.
• Roaming – v zahraničí se mohou podmínky čerpání dat výrazně lišit. Před cestou si proto ověřte, kolik dat můžete v roamingu využít a za jakých podmínek.
• APN u iPhonu – u některých tarifů a nastavení operátora Vodafone je potřeba mít správně vyplněný přístupový bod APN pro Osobní hotspot. Používá se hodnota iphone.vodafone.cz. Pokud nastavení chybí nebo je nesprávné, sdílení připojení nemusí fungovat.

Výjimku představují některé speciální M2M tarify, například O2 Machine, u nichž mohou být možnosti sdílení připojení omezené nebo přímo zakázané. Běžných spotřebitelských tarifů se tato omezení zpravidla netýkají.

Jak hotspot zapnout krok za krokem

Na Androidu otevřete Nastavení → Hotspot a tethering. Podle konkrétního telefonu zde najdete možnosti Wi-Fi hotspot, USB tethering a Bluetooth tethering. U Wi-Fi hotspotu můžete nastavit název sítě a heslo. USB tethering se obvykle zpřístupní až po připojení telefonu kabelem k počítači. Dokud kabel nepřipojíte, může být příslušná položka zašedlá. Bluetooth tethering zase vyžaduje spárování telefonu s připojovaným zařízením.

Na iPhonu otevřete Nastavení → Osobní hotspot, případně Nastavení → Mobilní síť → Osobní hotspot. Zapněte možnost „Povolit ostatním připojit se“. Potom připojte druhé zařízení prostřednictvím Wi-Fi, USB kabelu nebo Bluetooth. U počítačů s Windows lze pro Bluetooth tethering využít připojení typu Bluetooth PAN, pokud ho telefon i počítač podporují.

Celý proces obvykle zabere méně než minutu. U USB tetheringu je postup jednoduchý: připojit kabel, případně povolit sdílení připojení v nastavení telefonu, a můžete začít pracovat.

USB tethering rozhodně není reliktem z doby tlačítkových telefonů. Pro připojení jednoho notebooku může být praktickou a stabilní alternativou k Wi-Fi hotspotu. Jediné, co potřebujete, je vhodný kabel, který už pravděpodobně stejně nosíte v batohu.