Lžou nám každý den. Chytré hodinky mají prakticky nulovou přesnost při měření funkcí, na které tak lákají

Slibují kontrolu stresu, energie i spánku. Realita je ale dle vědců mnohem méně správná. Některé funkce chytrých hodinek jsou překvapivě nepřesné.

Zdroj fotografie: Unsplash

Chytré hodinky zastanou funkci osobního trenéra, lékaře i psychologa v jednom. Tedy alespoň to tvrdí. Měří tep, kvalitu spánku, únavu i míru stresu a ty dražší slibují ještě více, jak je redakci Mobify známo. Jenže už nějakou chvíli je jasné, že minimálně jedna z nejvíce propagovaných funkcí, a to konkrétně měření stresu, je dle odborníků prakticky nepoužitelná.

Hodiny sledují srdeční tep, jenže ten může klamat

Měření stresu v hodinkách funguje tak, že zařízení sleduje především variabilitu srdečního tepu (tzv. HRV – heart rate variability), tedy kolísání intervalů mezi jednotlivými údery srdce, vysvětluje Wikipedia. Právě HRV se v odborné literatuře používá jako nepřímý ukazatel zátěže organismu.

Problémové ale je, že HRV ovlivňuje hned několik faktorů, počínaje fyzickou aktivitou přes kofein a konče kvalitou spánku. Hodinky tak častokrát vyhodnotí „stres“ i ve chvíli, kdy jen ležíte na gauči, stačí rozbušení srdce z napínavého filmu. A naopak, při skutečném psychickém tlaku, mohou zůstat klidné.

Studie ukázala, že měření stresu je úplně mimo

V odborném časopise Journal of Psychopathology and Clinical Science byl publikován výzkum, který sledoval 800 mladých dospělých po dobu tří měsíců, uvedl Gizmodo. Účastníci nosili po dobu testu náramek Garmin Vivosmart 4 a vědci porovnávali naměřené hodnoty stresu, únavy a spánku se skutečným psychickým stavem respondentů.

A závěr? Zatímco délku spánku dokázalo zařízení odhadnout relativně dobře, ukazatel stresu vykazoval jen minimální shodu s realitou. Přesnost byla podle autorů studie hodně nízká. Únava dopadla o krapet lépe, ale i v tomto případě šlo spíše o orientační údaj než o spolehlivou metriku.

Podobné funkce nabízí i modely jako Samsung Galaxy Watch4 nebo Samsung Galaxy Watch5. U nich se například ukázalo, že měření tělesného složení je relativně přesné. To ale neznamená, že stejně spolehlivý je i odhad psychického stavu.

Stres je to kombinace hormonálních změn, psychického prožívání a kontextu situace. Hodinky přitom pracují jen s omezenými biologickými daty. Bez znalosti prostředí, nálady nebo dlouhodobého nastavení uživatele zůstává výsledek pouhým odhadem. Marketing výrobců tak pracuje dle nás s dojmem lékařské přesnosti, i když jde ve skutečnosti o statistický model. To není totéž.

Jak lze správně změřit hodnoty, co nás zajímají?

Pokud chcete skutečně sledovat stres nebo zdravotní stav, máte několik možností. Ale narovinu říkáme, že doma to opravdu nejde, chcete-li odborný posudek:

• Psychický stres vyhodnotíte kombinací rozhovoru s odborníkem a standardizovaných dotazníků
• Variabilitu srdečního tepu lze přesněji měřit pomocí hrudních pásů (např. sportovní EKG senzory)
• Kvalitu spánku spolehlivě hodnotí až polysomnografie ve spánkové laboratoři
• Tělesné složení nejpřesněji změří lékařské přístroje typu DEXA

Chytré hodinky bezpochyby motivují k pohybu a větší kontrole nad zdravím. A to je pozitivní. Jen bychom měli brát jejich data se značnou rezervou. Pokud vám zařízení oznámí vysoký stres, berte to jako impuls k zamyšlení, ne jako diagnózu.