Elektrokoloběžky v ČR jezdí i 80 km/h. Policie je bezradná, skrytá úprava odemkne rychlost, o níž výrobci nemluví

Hranice 25 km/h rozhoduje v Česku o tom, jestli je koloběžka kolo, nebo motorové vozidlo. Tisíce strojů v ulicích ji přitom překračují – a při běžné kontrole to nikdo nepozná.

Zdroj fotografie: Unsplash

Loni v srpnu havaroval na Chomutovsku muž na elektrokoloběžce s konstrukční rychlostí 70 km/h. Jel pod vlivem alkoholu, skončil se zraněním a policie následně konstatovala, že na takový stroj potřeboval řidičské oprávnění skupiny B. Případ nebyl výjimečný, byl jen jedním z mála, kdy se skutečný výkon stroje podařilo prokázat. Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku k elektrokoloběžkám přitom říká jasně: pokud má vozidlo v jakémkoli jízdním režimu konstrukční rychlost nad 25 km/h, nejde o koloběžku ve smyslu jízdního kola. Jde o motorové vozidlo. A s tím přicházejí povinnosti, které drtivá většina jezdců neplní.

Dvacet pět je číslo, které mění všechno

České právo nestanovuje rychlostní limit pro elektrokoloběžky jako takový. Stanovuje hranici, pod kterou se na stroj s elektrickým pohonem pohlíží jako na jízdní kolo, a nad kterou se z něj stává něco úplně jiného. Ta hranice je 25 km/h maximální konstrukční rychlosti. Ne průměrné, ne běžné, ale maximální v jakémkoli režimu, včetně skrytého přepínače nebo továrního sportovního režimu.

Nad 25 km/h vstupuje do hry registrace, pojištění odpovědnosti, technická způsobilost. Nad 25 km/h potřebuje jezdec oprávnění AM, nad 45 km/h skupinu B. Pokuta za provoz technicky nezpůsobilého vozidla se pohybuje mezi 5 000 a 10 000 Kč a policie má pravomoc zabránit stroji v další jízdě.

Jenže v katalogu mikromobility, který pro resort dopravy zpracovalo Centrum dopravního výzkumu, figurují i příklady strojů s konstrukční rychlostí 80 nebo dokonce 110 km/h. Nejsou to prototypy z garáže. Jsou to sériově vyráběné modely, které si kdokoli koupí online.

Pět minut, Bluetooth a rychlost dvojnásobná

Nejčastější cesta k odblokování nevyžaduje šroubovák. Stačí telefon. Komunity jako ScooterHacking nebo komerční služby typu Mountain Tuning nabízejí nástroje přístupné přes prohlížeč, které přes Bluetooth odstraní tovární rychlostní limit u populárních modelů Ninebot a Xiaomi. Postup zabere minuty: změna regionu, úprava sériového čísla, nahrání upraveného firmwaru.

U výkonnějších strojů existuje i hardwarová cesta, například výměna řídicí jednotky, displeje nebo kontroleru. Manuál modelu Motus PRO 11 otevřeně pracuje se třemi rychlostními stupni: 20, 20–40 a 40–100 km/h. Výrobce zároveň v dokumentaci uvádí, že jakákoli modifikace vozidla ruší omezenou záruku. Jenže záruka je to poslední, co řeší člověk, který chce jet rychleji.

Výsledek je paradoxní. Stroj, který navenek vypadá jako běžná městská koloběžka, může po softwarovém zásahu zrychlovat jako skútr. A na rozdíl od skútru nemá registrační značku, pojištění ani řidiče s helmou.

Policie umí trestat, ale těžko chytá

Říct, že policie nedokáže nic, by bylo nepřesné. Po nehodě existují nástroje: znalecký posudek ověří konstrukční rychlost, prokáže úpravu a z toho se vyvozují přestupky i dopad na pojistné plnění. Pojišťovna může, a podle policie reálně tak činí, odmítnout plnění, pokud stroj nesplňoval podmínky provozu na pozemních komunikacích.

Slabé místo je jinde. Při běžné silniční kontrole softwarově odblokovaný stroj působí sériově. Žádná vnější známka, žádný viditelný zásah. Policista v terénu nemá jak změřit skutečnou konstrukční rychlost, protože české složky nedisponují mobilními dynamometry.

V Irsku už takový pilot proběhl. Ministr spravedlnosti v lednu 2026 informoval parlament, že irská Garda otestovala čtyři přenosné dynamometry, v roce 2025 vydala 958 pokut za přestupky na elektrokoloběžkách a 817 strojů zajistila nebo zadržela. Belgie je na tom hůř, tamní policie podle agentury Belga přiznává, že jí chybí vhodné vybavení a stávající válce nejsou kompatibilní s částí koloběžek. Veřejně potvrzený český plán na pořízení podobné technologie se nám nepodařilo dohledat.

Čísla, která rostou rychleji než koloběžky

Centrum dopravního výzkumu eviduje srovnatelná nehodová data od roku 2023, kdy policie začala rozlišovat koloběžky s elektropohonem a bez něj. Trend je strmý:

• 2023: 432 nehod elektrokoloběžek
• 2024: 529 nehod (+22 %)
• 2025: 823 nehod (+56 % oproti předchozímu roku, +90 % oproti roku 2023)

Tři čtvrtiny nehod se zraněním se odehrávají v obcích. Dvě třetiny jsou samonehody, jezdec spadne sám bez střetu s jiným účastníkem provozu. A 79 % zraněných jezdců nemělo přilbu, která u koloběžek do 25 km/h není povinná.

Alarmující je role alkoholu. V roce 2025 byl přítomen u více než čtvrtiny všech nehod elektrokoloběžek. U nehod zaviněných samotným jezdcem šlo o 43 % případů. Policie přitom označuje jízdu po chodníku za pravděpodobně nejčastější přestupek koloběžkářů, a právě tam dochází ke střetům s chodci.

Sdílené flotily drží limit, soukromé stroje ne

Sdílené koloběžky firem jako Bolt nebo Lime jsou v tomto ohledu jiný svět. Bolt drží maximální rychlost na 20–25 km/h, města mohou vzdáleně nařídit geofencované zóny s nižším limitem. Lime automaticky zpomaluje nebo zastavuje stroje v zakázaných zónách a jeho pojistný dokument s AXA definuje sdílenou koloběžku jako vozidlo s maximální rychlostí 25 km/h.

U soukromého stroje má majitel fyzický přístup k firmwaru i hardwaru. Ekosystém nástrojů pro odblokování je veřejný, snadno dostupný a technická bariéra minimální. Kolik z odhadem stovek tisíc soukromých elektrokoloběžek v českých ulicích je upravených, stát veřejně nekvantifikuje. Existují jen jednotlivé případy, návody a nepřímé indicie.

Problém českého silničního provozu tak není v absenci pravidla. Hranice 25 km/h existuje, kategorizace funguje, sankce jsou definované. Mezera je v místě, kde se zákon potkává s asfaltem, v momentě, kdy policista stojí u koloběžky, která vypadá nevinně, ale firmware v ní říká něco jiného. Dokud české složky nedostanou nástroj, jak to v terénu ověřit, zůstane odblokovaná koloběžka jedním z nejhůře postižitelných přestupků na silnici.