Němci vypnuli jaderné elektrárny pro zelenější Evropu. Chátrat nebudou, nahradí je obří baterie

V areálu bývalé jaderné elektrárny Grohnde dnes vzniká bateriový klastr s výkonem přes 1 400 MW, na papíře víc, než dodával původní reaktor.

Zdroj fotografie: Jiří Sedláček / Creative Commons / CC BY-SA

Dne 15. dubna 2023 odpojilo Německo poslední tři jaderné bloky a udělalo tak tečku za dekádami štěpení, tedy proces, který začal politickým rozhodnutím po havárii ve Fukušimě v roce 2011. Jenže lokalita jako Grohnde, Brokdorf, Philippsburg nebo Gundremmingen nezůstávají prázdné. Místo reaktorů na nich rostou jedny z největších bateriových úložišť v Evropě. Nejde o pokus nahradit jádro watt za watt, jde o něco jiného a v lecčem chytřejšího: využít to nejcennější, co po atomu zbylo.

Co je cennější než reaktor: uzel v přenosové soustavě

Každá velká elektrárna potřebuje silné připojení do přenosové sítě, rozvodnu, vysokonapěťové vedení, povolení pro průmyslové využití území. Vybudovat tohle všechno na zelené louce trvá roky a stojí stovky milionů. Odstavené jaderné elektrárny to mají hotové. Fraunhofer ISE ve své studii poskytuje, že právě stávající síťové přípojky dělají z bývalých elektrárenských areálů ideální místa pro velkokapacitní úložiště.

Grohnde v Dolním Sasku je ukázkový případ. Reaktor s čistým výkonem 1 360 MW tu běžel od roku 1984. Dnes na stejném místě a v jeho okolí v obci Emmerthal vzniká celý energetický klastr: firma GESI představila v březnu 2025 projekt bateriového úložiště o výkonu 870 MW s dalším spuštěním projektu v roce 2028, španělská sW MW MW přidala. A to není všechno, provozovatel přenosové soustavy TenneT tu staví nový rozvod na 25 hektarech s dokončením kolem roku 2030, která lokalita napojí na klíčové severojižní koridory.

Čísla, která stojí za pozornost

Bateriové projekty na bývalých jaderných lokalitách nejsou jediné experimenty. Jde o systematický trend:

• Grohnde/Emmerthal – GESI 870 MW + FRV 600 MW / 2 400 MWh, součet výkonu 1 470 MW
• Brokdorf – PreussenElektra rozpracovala scénář až 800 MW / 1 600 MWh ve dvou fázích
• Gundremmingen – RWE potvrdilo 400 MW / 700 MWh, investice kolem 230 milionů eur, spuštění 2027
• Philippsburg – EnBW oznámilo finální investiční rozhodnutí na 400 MW / 800 MWh bez státní podpory, stavba od léta 2026

Součet jen těchto čtyř lokalit? Přes 3 100 MW nainstalovaného výkonu. To je víc, než kolik dodává všechny tři poslední odstavené bloky dohromady. Jenže (a tady je klíčové rozlišení) baterie nejsou reaktory. Pracují v řádu hodin, ne měsíců. Jejich role je jiná: ukládají přebytky větru a slunce, vracejí se v hodinách špičky, stabilizují frekvenci sítě a nucené vypínání obnovy zdrojů. GESI sama své úložiště popisuje jako „vysoce flexibilní špičkovou elektrárnu“, není jako nový základní zdroj.

Nechátrají, rozebírají se, a zároveň se přestavují

Představa opuštěných betonových kolosů zarůstajících břečťanem je lákavá, ale nepřesná. Odstavené elektrárny žijí dál v režimu takzvaného Rückbau, regulované odstraňování, která sama o sobě trvá roky až dekády. Grohnde dostalo první licenci k likvidaci v prosinci 2023 a na jaře 2026 bylo podle dolnosaského ministerstva životního prostředí už zcela bez paliva. Brokdorf obdržel první povolení k odstavení a odstranění v říjnu 2024, poslední transport vyhořelého paliva proběhl v únoru 2026.

V Gundremmingenu na lokalitě stále pracuje zhruba 400 zaměstnanců. Obce kolem Grohnde si od bateriového klastru slibují sedmimístné roční příjmy z živnostenské daně. Průmyslový život těchto míst nekončí, mění formu.

Nahradilo jádro uhlí? Data říkají něco jiného

Častá námitka zní: Němci vypnuli jádro a teď pálí víc uhlí. Fraunhofer ISE po prvním roce bez jádra konstatoval, že výpadek jaderné výroby nahradil obnovitelné zdroje, zatímco výroba z fosilních paliv klesla. Za rok 2024 tvořily obnovitelné zdroje v Německu 59,4 % domácí výroby elektřiny. Destatis sice za rok 2023 zaznamenal růst výroby z plynu o 3,9 %, ale šlo o návrat po mimořádně slabém krizovém roce 2022.

Přesnější je říct, že v některých hodinách vzrostla role plynu a dovozů. Právě proto jsou bateriové huby tak důležité: tlumí cenové extrémy, posouvají levnou přebytkovou elektřinu do dražších hodin a snižují potřebu fosilních špičkových zdrojů.

Co to znamená pro Česko

Německo je součástí spojeného evropského trhu. Více flexibility u silných německých uzlů nemůže nepřímo tlumit cenové výkyvy a přeshraniční toky, které se dotýkají i české soustavy. Podle nás ale nemá smysl slibovat, že konkrétní baterie v Grohnde zlevní český účet za elektřinu; efekt se rozpouští v celém středoevropském systému a relevantní bude až kumulativní dopad desítek podobných projektů.

A co přímá inspirace pro českou lokalitu? Dukovany dnes stále provozují čtyři aktivní bloky a ČEZ připravuje stavbu nových jaderných bloků. Německý model „druhého života“ je pro ně zatím akademický. Ale princip, neodepsat síťový uzel po konci výroby, ale přestavět ho na flexibilní infrastrukturu, je univerzální. u José Cabrera sází na kompletní odstranění a uvolnění území, Belgie u Doel 3 a Tihange 2 řeší hlavně rozebírání a zároveň Španělsko prodlužuje jiné bloky. Německo je v tomto ohledu nejdál: energetické znovuvyužití začíná ještě před dokončením odstranění. Grohnde vyrábělo elektřinu 39 let. Jeho druhý život právě začíná, a může trvat stejně dlouho.