Z plechovky od kávy si vyrobíte funkční fotoaparát. Návod z roku 1961 funguje dodnes a výsledky překvapí i profíky

Lednové číslo Popular Science z roku 1961 přineslo návod, jak proměnit obyčejnou plechovku od kávy ve fotoaparát i vyvolávací komoru zároveň.

Zdroj fotografie: Unsplash

Princip je prostý, a právě proto nezastarává: světlo projde miniaturním otvorem do temné plechovky, na protější stěně dopadne na fotopapír a vytvoří obraz. Žádný objektiv, žádná elektronika ani firmware. Jen fyzika camery obscury, která fungovala už v 17. století a funguje i dnes. Potřebné materiály, jako jsou fotopapíry ILFORD, vývojka a ustalovač, se dají koupit v českých e-shopech za pár stovek korun. A výsledné snímky? Mají prakticky nekonečnou hloubku ostrosti, měkkou kresbu, ztmavené okraje a výrazný kontrast. Vlastnosti, které mobilní telefon může nanejvýš napodobit digitálním filtrem, ale nikdy jich nedosáhne stejným optickým principem. Právě proto dokážou dírkové fotografie překvapit i profesionální fotografy. Ne technickou dokonalostí, ale estetikou, kterou běžný moderní objektiv sám od sebe nevytvoří.

Jak z plechovky od kávy vznikne fotoaparát

Konstrukce z roku 1961, kterou Popular Science znovu připomněl v červnu 2024, je geniálně jednoduchá. Potřebujete světlotěsnou plechovku s víkem, černý lak na její vnitřní stěny, kousek tenkého plechu z nápojové plechovky, jehlu, brusný papír a černou pásku.

Do jedné stěny plechovky vyříznete otvor a překryjete ho plíškem s miniaturní dírkou. Ta bude fungovat jako objektiv. Zvenku připevníte kartonovou krytku, která poslouží jako závěrka. Na protější stěnu pak ve tmě umístíte fotopapír. A fotoaparát je hotový.

Původní konstrukce z roku 1961 ale nabízela ještě jednu zajímavost. Počítala s trubičkou a trychtýřem zabudovaným do víka. Díky nim bylo možné do zavřené plechovky nalévat vývojku, oplachovací vodu i ustalovač, aniž by bylo nutné ji otevřít nebo používat klasickou temnou komoru. Plechovka tak sloužila zároveň jako fotoaparát i nádoba pro vyvolávání snímků. Dnešní návody na internetu tento postup většinou vynechávají a počítají s klasickým vyvoláváním v miskách. Pokud si ale chcete vyzkoušet původní řešení „vše v jednom“, scan originálu najdete v archivu Google Books.

Proč to funguje i po šedesáti letech

Camera obscura není technologie, která by mohla zastarat. Jde o základní optický princip: světlo se šíří přímočaře a malý otvor propustí z každého bodu scény jen úzký svazek paprsků. Na protější ploše se tak vytvoří převrácený obraz. Čím menší je otvor, tím přesněji lze obraz geometricky vykreslit. Pokud je ale příliš malý, začne ho zhoršovat ohyb světla. Proto se optimální průměr dírky volí podle vzdálenosti mezi otvorem a fotopapírem. Samotný princip se přitom od dob prvních fotografických pokusů, včetně Niépcova heliografu, nijak zásadně nezměnil.

Mění se pouze materiály, které k fotografování používáme. A ty jsou stále běžně dostupné. ILFORD ve svém oficiálním FAQ k dírkové fotografii potvrzuje, že pro tento účel lze použít všechny jeho fotografické papíry. U papírů MULTIGRADE uvádí orientační citlivost ISO 3–6. V Česku a na Slovensku je distribuuje společnost FOMEI.

Zásadní je ale jeden praktický detail, který může začátečníky překvapit: při použití běžného fotopapíru vznikne papírový negativ, tedy obraz s převrácenými tóny. Pokud chcete rovnou pozitiv, aniž byste museli snímek dodatečně kopírovat, můžete použít HARMAN Direct Positive. Jde o papír určený přímo pro tvorbu pozitivních fotografií. Podle oficiálního technického listu nabízí při použití bez předchozího předblesknutí (pre-flash) výrazný a vysoce kontrastní výsledek. Právě takový charakter snímků bývá pro zkušené fotografy příjemným překvapením.

Co budete potřebovat a kolik to stojí

Celý vstupní rozpočet je překvapivě nízký:

• Fotopapír: ILFORD MULTIGRADE V 10×15 cm, 100 listů – 1 120 Kč (FOMEI)
• Vývojka: FOMA univerzální vývojka 1 l – cca 130 Kč (FotoŠkoda)
• Ustalovač: FOMAFIX P 1 l – cca 140 Kč (FotoŠkoda)
• Plechovka, černý lak, jehla, páska a plíšek – většinu těchto věcí pravděpodobně najdete doma, případně je pořídíte za několik desítek korun.

Základní vybavení tedy vyjde přibližně na 1 400 Kč a vystačí na desítky snímků. Pokud chcete rovnou pozitivní fotografie, můžete si připlatit za HARMAN Direct Positive. Balení o rozměru 10×13 cm s 25 listy stojí u FOMEI přibližně 1 200 Kč. A pokud dáváte přednost tradičnímu fotografickému materiálu, Fujifoto nabízí také Kodak Professional Dektol v balení 3,8 l za zhruba 800 Kč.

Plnohodnotnou temnou komoru mít nemusíte. Stačí místnost, kterou dokážete na několik minut zatemnit, případně bezpečné červené osvětlení vhodné pro manipulaci s fotopapírem. U papíru HARMAN Direct Positive doporučuje ILFORD tmavě červený bezpečnostní filtr. Pokud navíc postavíte plechovku podle původního návodu s trubičkou, můžete vyvolávání provádět přímo uvnitř uzavřené nádoby.

Expoziční časy: tady končí rychlost a začíná trpělivost

Dírková kamera není náhradou smartphonu. Je přesným opakem. Zatímco mobil dokáže pořídit snímek za zlomek sekundy, plechovka potřebuje několik sekund, minut, někdy dokonce hodin. HARMAN u svého papíru Direct Positive uvádí orientační expoziční časy: 1–2 minuty na ostrém letním slunci, 4–10 minut při zatažené obloze a přibližně hodinu v interiéru.

Do hry navíc vstupuje takzvaná reciproční chyba. Při velmi dlouhých expozicích totiž fotopapír ztrácí účinnou citlivost, takže skutečný expoziční čas musí být delší, než by odpovídalo jednoduchému výpočtu. Každý snímek je proto tak trochu experiment. Výsledek ovlivňuje průměr dírky, vzdálenost fotopapíru od otvoru, intenzita světla i stabilita samotné kamery. Právě v tom ale spočívá kouzlo dírkové fotografie: každý snímek je jedinečným fyzickým originálem, nikoli jen dalším souborem v paměti telefonu.

Kde si to v Česku vyzkoušet bez experimentování naslepo

Dírková fotografie v Česku není jen zapomenutou kuriozitou. Národní technické muzeum má na 24. října 2026 naplánovaný workshop „Dírková komora – Camera Obscura“. Galerie Díra pořádá samostatné workshopy zaměřené na cameru obscuru. Vědecká knihovna v Olomouci zase v květnu 2026 uspořádala workshop výroby dírkové kamery z krabičky od sirek. Výslovně přitom upozornila, že účastníci nemusí mít žádné předchozí fotografické ani technické znalosti.

Pokud chcete proniknout hlouběji do technické stránky věci, můžete navštívit český odborný web pinhole.cz Davida Balihara. Najdete tam výpočty optimálního průměru dírky, vysvětlení expozičních převodů i galerii výsledných fotografií.

Plechovka od kávy, jehla, kousek fotopapíru a trochu fotografické chemie. V podstatě stejná sada jako v lednu 1961. Jen místo časopisu doručeného poštou dnes otevřete jeho archiv v prohlížeči. A princip, který stál u zrodu fotografie, vám na protější stěně plechovky vykreslí obraz světa podobným způsobem, jakým ho před dvěma sty lety zachycovali první průkopníci fotografie.