Nový typ baterie z mořské soli má dobýt Evropu. Vydrží 15 000 cyklů a obejde se bez vzácných kovů

Čínský gigant CATL oznámil dodávku 7 GWh sodíko-iontových úložišť pro evropské energetické sítě. Jde o největší komerční sázku na baterie bez lithia.

Zdroj fotografie: Lukáš Altman (Mobify.cz)

Označení „baterie z mořské soli“ odkazuje na sodík, prvek, který tvoří polovinu kuchyňské soli a v mořské vodě se vyskytuje v koncentraci zhruba 10 800 ppm, tedy asi padesáttisíckrát hojněji než lithium. Právě ionty sodíku v těchto bateriích přenášejí náboj místo lithiových iontů. CATL, největší světový výrobce baterií, 22. června 2026 v Mnichově představil stacionární systém TENER Sodium a během jediného měsíce podepsal dvě evropské dohody: 5 GWh se společností Alfen pro západní Evropu a 2 GWh se společností Solarpro pro východní část kontinentu. Systém má podle výrobce vydržet 15 000 nabíjecích cyklů při 25 °C a obejít se bez lithia, což snižuje závislost na jedné z nejvolatilnějších surovin energetického průmyslu.

Tři týdny, dvě dohody, sedm gigawatthodin

Časová osa je nezvykle zhuštěná. Dne 22. června CATL odhalil TENER Sodium jako modulární úložiště dimenzované na 30 a více megawatthodin, určené pro jedno- až osmihodinové aplikace, tedy přesně tam, kde solární a větrné parky potřebují vyrovnávat výkyvy. O necelý měsíc později, 16. července, oznámil partnerství s Alfenem na nasazení 5 GWh sodíkových systémů v Evropě. Podle informací japonské agentury JETRO, která cituje přímo CATL, má nasazení odstartovat v roce 2027 v Nizozemsku a postupně se rozšiřovat do dalších západoevropských zemí. Pět dní nato přibyla dohoda se Solarpro na 2 GWh pro východní Evropu s ambicí spustit vůbec první sodíkový projekt ve střední a východní Evropě.

Alfen přitom není pro CATL nový partner. Už v lednu 2024 obě firmy podepsaly víceletou dodavatelskou smlouvu a Alfen tehdy uvedl přes 777 MWh nasmlouvané kapacity v jedenácti evropských zemích. Má tedy reálnou integrační infrastrukturu, do které se sodíková technologie může zasunout.

Co je uvnitř a proč vydrží tak dlouho

Sodíko-iontová baterie CATL využívá architekturu, kterou firma poprvé ukázala v roce 2021: katodu typu Prussian white a anodu z tvrdého uhlíku. Oproti lithiovým chemiím má nižší energetickou hustotu; Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvádí rozmezí 75–160 Wh/kg u sodíku oproti 120–260 Wh/kg u lithia. Pro telefon nebo elektromobil, kde se počítá každý gram, je to handicap. Pro kontejnerové úložiště stojící vedle větrné farmy je to irelevantní.

Co je navíc relevantní:

• Životnost: CATL deklaruje 15 000 cyklů při 25 °C a přes 10 000 cyklů při 45 °C. Pro srovnání: lithiové baterie pro stacionární úložiště se typicky pohybují do 5 000 cyklů u nejlepších variant LFP, běžné EV články zvládají 2 000–10 000 cyklů.
• Mrazuvzdornost: Systém si podle výrobce udrží více než 92 % kapacity při −20 °C. Pro severskou a středoevropskou energetiku jde o podstatný parametr.
• Materiálová nezávislost: Sodík je v zemské kůře více než tisíckrát hojnější než lithium. CATL i Alfen rámují spolupráci jako ochranu před cenovými výkyvy lithia. IEA upozorňuje, že některé komerčně blízké sodíkové chemie mohou stále využívat mangan nebo nikl; kompletní materiálový list TENER Sodium zatím CATL veřejně nepublikoval.

Důležité je dodat: jde o parametry deklarované výrobcem. Nezávislé provozní ověření v evropských podmínkách teprve přijde.

Proč zrovna teď a proč zrovna Evropa

CATL do sodíkového výzkumu investuje od roku 2016. Deset let vývoje teď přechází do fáze, kdy firma tvrdí, že má výrobní kapacity připravené na škálování; první dodávky v Číně plánuje na září 2026, do konce roku očekává 1 GWh a globální expedice má začít v červnu 2027.

Evropa dává ekonomický smysl. Kontinent masivně buduje solární a větrnou kapacitu, ale bez úložišť zůstává závislý na plynových špičkových zdrojích. IEA ve své zprávě „Batteries and Secure Energy Transitions“ uvádí, že sodíko-iontové baterie mohou mít výrobní náklady až o 30 % nižší než lithium-železo-fosfátové (LFP) články, a vidí jejich hlavní růst právě v segmentu síťových úložišť. Do roku 2030 by podle agentury sodík měl tvořit méně než 10 % baterií pro elektromobily, ale ve stacionárním skladování může sehrát výrazně větší roli.

Pro Alfen je motivace přímočará: diverzifikovat materiálové portfolio a nabídnout systém, jehož cena není svázána s lithiovým trhem, kde kilogramová cena v posledních letech oscilovala v řádu stovek procent.

Co to znamená pro Česko

Konkrétní projekt CATL–Alfen pro Českou republiku zatím oznámen nebyl. Nejblíže má dohodu se Solarpro, která cílí na střední a východní Evropu a zahrnuje mimo jiné Litvu a další východoevropské trhy. Český regulační rámec je přitom na úložiště připraven; Energetický regulační úřad od července 2026 definuje akumulaci jako samostatně připojované zařízení a elektřina odebraná do úložiště a vrácená zpět do sítě je osvobozena od poplatků za podporované zdroje i systémové služby.

Pokud jsou nižší celoživotní náklady sodíkových systémů potvrzeny v praxi, mohly by zlepšit ekonomiku nových solárních a větrných parků i v Česku. Na koncových účtech domácností se to ale neprojeví okamžitě; tam stále hrají roli regulované poplatky, síťové investice a daňová složka.

Průlom, nebo jen další slib?

Nejde o laboratorní prototyp ani o tiskovou zprávu bez termínů. CATL má výrobní linky, dva podepsané evropské kontrakty a konkrétní harmonogram dodávek. Zároveň ale platí, že 5 GWh s Alfenem je zatím oznámená spolupráce, nikoli plně rozpracovaná závazná dodávka; text dohody nebyl zveřejněn. A sodík lithium plošně nevytlačí: tam, kde rozhoduje hmotnost a objem, zůstane lithium králem.

Skutečný význam TENER Sodium je jinde. Evropská energetika nepotřebuje lehčí baterie do kapsy. Potřebuje levnější a odolnější baterie do kontejneru vedle větrníku, takovou, která vydrží patnáct tisíc cyklů a její cena nezávisí na tom, kolik lithia se zrovna vytěží v jedné provincii v Chile. Přesně na tuhle díru v trhu CATL sází.