Čína staví „umělé slunce“ a je v polovině. V roce 2030 má poprvé vyrobit elektřinu levnější než z uhlí i jádra

V Číně je hotová víc než polovina montáže fúzního tokamaku BEST. Do konce dekády má poprvé dosáhnout režimu, který přiblíží fúzní elektřinu realitě.

Zdroj fotografie: South China Morning Post

Označení „umělé slunce“ není jen novinářská zkratka. V areálu Institutu fyziky plazmatu Čínské akademie věd (ASIPP) vzniká zařízení, které má na Zemi napodobit proces probíhající v jádru hvězd: termonukleární fúzi. Na rozdíl od skutečného Slunce, kde plazma stlačuje gravitace, bude zařízení využívat silné magnetické pole, které udrží plazma o teplotě přes 100 milionů stupňů Celsia v prstencové komoře zvané tokamak.

Konkrétně jde o BEST (Burning Plasma Experimental Superconducting Tokamak) s hlavním poloměrem 3,6 metru, magnetickým polem o síle 6,15 tesla a pomocným ohřevem s výkonem 50 megawattů. Podle materiálu čínské státní televize CCTV, který 1. října 2026 zveřejnila prostřednictvím Reuters Connect, byl dokončen hlavní stavební komplex a celková montáž překročila 50 procent. Uvnitř zařízení nyní probíhá jedna z nejnáročnějších fází: postupná instalace vakuové nádoby, tepelného štítu, toroidálních magnetů a dalších přesných vnitřních komponent.

Cíl je ambiciózní. Podle společného výzkumného plánu ASIPP a EUROfusion má BEST do konce roku 2030 dosáhnout prvního deuterium-tritiového plazmatu a hodnoty Q ≥ 1. To by znamenalo, že fúzní reakce vyprodukuje více energie, než kolik jí dodá externí ohřev plazmatu. Neznamená to však, že celé zařízení vyrobí více elektřiny, než samo spotřebuje. Právě dosažení takového výsledku je jedním z důležitých kroků na cestě k budoucím fúzním elektrárnám. Jejich ekonomická konkurenceschopnost ale zatím zůstává otevřenou otázkou. Technický plán BEST neobsahuje veřejnou kalkulaci nákladů na kilowatthodinu ani důkaz, že fúzní elektřina bude levnější než elektřina z uhlí či klasických jaderných elektráren.

Co přesně znamená „v polovině“

Údaj o dokončení více než poloviny prací se vztahuje ke stavbě a montáži zařízení, nikoli k polovině cesty k běžnému dodávání elektřiny do sítě. Hlavní komplex v Che-fej už stojí a montážní týmy pracují na nejkritičtější části projektu: instalaci jednotlivých vrstev a komponent uvnitř tokamaku.

Před prvním plazmatem, které výzkumný plán předpokládá na přelomu let 2027 a 2028, je ještě potřeba dokončit montáž, naplánovanou do konce roku 2027, a provést integrované zprovozňovací testy s vodíkem a deuteriem. Následovat bude ověřování systémů ohřevu a diagnostiky a příprava palivového cyklu pro práci s tritiem.

Teprve poté může přijít provoz při plném magnetickém poli a série experimentů směřujících k deuterium-tritiovým reakcím. Harmonogram je ambiciózní a počítá s tím, že jednotlivé fáze na sebe navážou bez zásadních komplikací.

Hořící plazma: proč je Q ≥ 1 tak důležité

Klíčovým pojmem celého projektu je „hořící plazma“. Jde o režim, ve kterém významnou část energie potřebné k ohřevu plazmatu dodávají samotné produkty fúzní reakce, především alfa částice vznikající při slučování deuteria a tritia. Podle amerického ministerstva energetiky jde o důležitý krok k dosažení podmínek, v nichž se plazma dokáže do značné míry ohřívat samo.

Hodnota Q vyjadřuje poměr mezi fúzním výkonem a výkonem dodávaným externím ohřevem plazmatu. BEST má v konzervativním scénáři dosáhnout fúzního výkonu přes 50 megawattů a hodnoty Q přibližně 1,5. To by znamenalo, že fúzní reakce vyprodukuje jedenapůlkrát více energie, než kolik jí dodá externí ohřev. Nejde však o celkovou energetickou bilanci zařízení: do ní se musí započítat také spotřeba magnetů, chlazení, čerpadel a dalších systémů.

BEST tedy ještě nebude elektrárnou. Dosažení plánovaných parametrů by ale představovalo důležitý důkaz, že lze fúzní reakce provozovat za podmínek potřebných pro další vývoj energetických reaktorů.

Levnější než uhlí a jádro? Ambice versus doložená čísla

Představa levné fúzní elektřiny vychází z několika reálných výhod. Deuterium lze získávat z vody a tritium by se v budoucích elektrárnách mělo vyrábět z lithia. Samotné palivo by tak mohlo představovat relativně malou část celkových nákladů. Fúze navíc nabízí vysokou energetickou hustotu a při komerčním využití by mohla přispět k výrobě elektřiny s nízkými přímými emisemi uhlíku.

To však samo o sobě nezaručuje levnou elektřinu. Náklady na výstavbu, údržbu, výměnu součástí vystavených intenzivnímu neutronovému záření a provoz složitých podpůrných systémů mohou být značné. Teprve zkušenosti z dalších zařízení ukážou, zda se podaří snížit cenu reaktorů a standardizovat jejich výrobu.

Veřejně dostupný výzkumný plán BEST neobsahuje kalkulaci nákladů na kilowatthodinu ani přímé srovnání s uhlím a klasickými jadernými elektrárnami. Britská agentura UKAEA upozorňuje, že mezi významné nákladové položky budou patřit například magnetické systémy a samotná konstrukce reaktoru. První zařízení proto budou pravděpodobně velmi drahá. Ekonomicky životaschopné prototypy a následné širší komerční nasazení vyžadují další vývoj a mohou být otázkou několika desetiletí.

Slib levné fúzní elektřiny tedy není zárukou, ale dlouhodobým cílem. Rok 2030 představuje jeden z důležitých milníků na této cestě, nikoli její konec.

Čína versus zbytek světa: kdo je kde

BEST nevzniká ve vzduchoprázdnu. V čínském Che-fej funguje soustava navazujících zařízení: výzkumný tokamak EAST, který v lednu 2025 udržel plazma ve vysokém omezovacím režimu po dobu 1 066 sekund, testovací infrastruktura CRAFT a nyní BEST, který má přispět k vývoji budoucího demonstračního reaktoru CFEDR.

Čína se podílí také na mezinárodním projektu ITER. V červnu 2026 podle dostupných informací dokončila dodávky všech 18 korekčních cívek pro tento projekt a úspěšně otestovala vlastní klíčové supravodivé magnety. Nejde tedy jen o výzkum, ale také o budování průmyslových kapacit potřebných pro vývoj fúzních zařízení.

Jak si stojí konkurence?

• ITER (Francie): rozsáhlý mezinárodní tokamak, jehož aktualizovaný harmonogram počítá s deuterium-tritiovým provozem až na začátku 40. let. Pokud BEST dodrží plán, mohl by k této fázi dospět výrazně dříve. Obě zařízení ale mají odlišné cíle, a proto nejde o přímé srovnání.
• NIF (USA): laserové zařízení, které opakovaně dosáhlo zapálení fúzního paliva. Nebylo však navrženo k výrobě elektřiny do sítě a využívá jiný technologický přístup než tokamaky.
• COMPASS Upgrade (Praha): výzkumný tokamak Ústavu fyziky plazmatu AV ČR zapojený do evropského programu EUROfusion. Jeho cílem je výzkum fyziky plazmatu, nikoli demonstrace energetického reaktoru srovnatelného s BEST.

Čínská výhoda nespočívá v tom, že by západní země ve výzkumu fúze definitivně prohrály. Spočívá především v centralizované koordinaci, průmyslových kapacitách a politické vůli posouvat výzkum směrem k praktickým inženýrským řešením. Čínská vláda zařadila řízenou termonukleární fúzi mezi strategické priority vědy a technologií pro období 2026–2030.

Co to znamená pro české domácnosti

V nejbližších letech se pro české domácnosti přímo nic nezmění. I kdyby BEST v roce 2030 splnil všechny své cíle, půjde o experimentální zařízení, nikoli o elektrárnu dodávající elektřinu spotřebitelům.

Pro Česko by se případný pokrok mohl projevit nepřímo: prostřednictvím evropské průmyslové politiky, změn ve výzkumných prioritách a rozvoje dodavatelských řetězců pro budoucí fúzní elektrárny. České pracoviště v Praze se podílí na výzkumu technologií relevantních pro ITER a jeho nástupce DEMO. Stavba demonstračního fúzního reaktoru na českém území ale v současnosti není konkrétním projektem.

Pokud BEST dodrží plánované termíny pro první plazma a následné experimenty, bude to znamenat víc než jen další úspěch čínského výzkumu. Čína by mohla získat významný náskok ve fúzním inženýrství a ovlivnit směr vývoje budoucích energetických technologií. To ale ještě neznamená, že fúzní elektřina v dohledné době zlevní účty za energie. Rozhodující bude, zda se podaří přejít od experimentálních zařízení k elektrárnám, které budou technicky spolehlivé a ekonomicky konkurenceschopné.