V továrnách už pracuje 5 milionů robotů, Čína ovládla víc než polovinu trhu. Evropa ztrácí tempo a instalací ubývá

Celosvětový počet průmyslových robotů v aktivním provozu poprvé překonal hranici 5 milionů kusů. Čína přitom loni obsadila 59 % všech nových instalací.

Zdroj fotografie: Patrick Herbert / Creative Commons / CC BY-SA

Mezinárodní federace robotiky (IFR) zveřejnila 24. září 2026 výroční zprávu World Robotics 2026, která popisuje stav průmyslové robotiky za rok 2025. Čísla je potřeba číst ve dvou odlišných rovinách. Pět milionů robotů, přesněji 5,079 milionu, je takzvaný provozní stock, tedy počet strojů, které byly na konci roku 2025 v provozu v továrnách po celém světě. Vedle toho stojí údaj o nových instalacích: za rok 2025 jich přibylo 603 tisíc, což představuje meziroční růst o 11 %. Jenže z těchto 603 tisíc nových robotů jich 354 tisíc, tedy 59 %, zamířilo do čínských závodů. Právě tím Čína „ovládla víc než polovinu trhu“: ne polovinu všech robotů na planetě, ale většinu nových instalací za jediný rok. Evropská unie mezitím sice drží rekordních 712 tisíc aktivních robotů, ale počet nových instalací klesl z necelých 68 tisíc v roce 2024 na 60,5 tisíce. Evropa tedy roboty má. Přestává je ale přidávat stejným tempem.

Čína táhne svět a posiluje vlastní značky

Čínský náskok není jen otázkou objemu. Podle tiskové zprávy IFR měli domácí čínští výrobci v roce 2025 už 55% podíl na tamních instalacích. Ještě před pár lety dominovaly zahraniční značky, především japonské, německé a švýcarské. Teď se poměr výrazně posunul. Čína si roboty nejen kupuje, ale stále častěji je i sama vyrábí.

Federace navíc očekává, že čínský trh poroste o 5 až 10 % ročně až do roku 2029. Při současném tempu to znamená další růst už tak vysokého počtu instalací. Tři sta padesát čtyři tisíc kusů za jediný rok je téměř šestkrát více, než kolik jich v roce 2025 nasadila celá EU.

Evropa neztrácí roboty, ztrácí investiční tempo

Důležité je pochopit, co přesně se v Evropě děje. Unijní provozní stock dosáhl rekordních 712 tisíc aktivních průmyslových robotů, což představuje 84 % celkového evropského stocku. Robotická hustota EU činí 231 strojů na 10 tisíc zaměstnanců v průmyslu, v západní Evropě dokonce 267. To rozhodně není číslo zaostalého kontinentu.

Problém je jinde. Nové instalace v EU klesly meziročně o 11 %, a to ve chvíli, kdy globální trh o stejných 11 % rostl. Směr je tedy přesně opačný. Hlavní propady se týkaly především těchto odvětví:

• Automobilový průmysl – pokles o 25 % na 14,9 tisíce instalací
• Metalurgie a strojírenství – pokles o 13 % na 13 tisíc instalací

Německo jako největší evropský robotický trh spadlo na 24,8 tisíce nových instalací. IFR už ve zprávě za rok 2024 popisovala křehkou makroekonomickou situaci v EU, vysoké náklady a přeregulování. Rok 2025 tento trend potvrdil.

Pro srovnání: USA se vydaly opačným směrem. Americký trh vyrostl o 12 % na 38,5 tisíce nových instalací. Absolutně sice EU stále instaluje více robotů než Spojené státy, ale tempo růstu se přesunulo za Atlantik. Evropa zpomaluje právě ve chvíli, kdy Čína a USA zrychlují. To je podstata její ztráty tempa.

Co to znamená pro Česko

Česká republika se v žebříčku EU-27 umístila na sedmém místě s 2 298 novými instalacemi za rok 2025. Před ní stojí Německo, Itálie, Francie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko. Pro zemi s necelými jedenácti miliony obyvatel to není špatná pozice, ale kontext je znepokojivý.

Německo odebírá 32,1 % českého exportu a tvoří 26,6 % celkového obratu zahraničního obchodu ČR, jak uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Když německé továrny odkládají investice do robotizace, může to signalizovat slabší výrobní cyklus. A slabší výrobní cyklus v Německu se může přelévat do českých dodavatelských řetězců, od autodílů přes strojírenské komponenty po elektroniku. Pokles německých instalací o tisíce kusů ročně proto není jen statistická kuriozita. Je to varovný signál pro české exportéry.

Humanoidi zatím zůstávají na okraji

Vedle klasických průmyslových robotů, tedy robotických ramen, svařovacích buněk nebo paletizačních strojů, se stále hlasitěji mluví o humanoidních robotech. Podle dat IFR zveřejněných agenturou Reuters se jich v roce 2025 celosvětově prodalo zhruba 7 tisíc kusů. Pro perspektivu: klasických průmyslových robotů se instalovalo 603 tisíc, tedy asi 86krát více.

Navíc značná část prodaných humanoidů nesloužila přímo produktivní práci, ale výzkumu a sběru dat. Boston Dynamics svého Atlase teprve připravuje na úzce vymezené úlohy, například v automobilovém průmyslu, a za rok 2025 vykázala ztrátu přes 13 miliard korun. Bank of America sice v březnu 2026 prognózovala prodej 90 tisíc humanoidů za rok 2026 a 1,2 milionu do roku 2030, ale skutečnost roku 2025, kdy se prodalo pouhých 7 tisíc kusů oproti odhadovaným 20 tisícům, ukazuje, jak nejisté tyto projekce zatím jsou.

Investiční pauza, kterou si Evropa nemůže dovolit

IFR to ve zprávě o EU formuluje poměrně jasně: Evropská unie zůstane mezinárodně konkurenceschopná jen tehdy, pokud zrychlí automatizaci navzdory vyšším nákladům a nedostatku pracovní síly. Pomalejší robotizace znamená horší produktivitu, menší odolnost výroby a potenciálně rostoucí odstup od Číny i USA.

Evropa přitom neprohrává tím, že by roboty neměla. Sedm set tisíc strojů v aktivním provozu je solidní základ. Problém spočívá v tom, že ve chvíli, kdy její dva největší konkurenti šlápli na plyn, ona tempo investic naopak snížila. Každý rok odložených investic je rok, který se bude později obtížně dohánět.