EU přinutí Google otevřít Android konkurenci. Google musí předat data z vyhledávání ostatním. Hrozí narušení soukromí

EU 16. července 2026 přijala dvě závazná opatření, která Googlu nařizují otevřít Android konkurenčním AI asistentům a sdílet anonymizovaná data z vyhledávání s rivaly.

Zdroj fotografie: Håkan Dahlström / Creative Commons / CC BY

Google musí podle prvního rozhodnutí zpřístupnit jedenáct klíčových funkcí Androidu třetím AI službám – od hlasového vyvolání asistenta přes čtení kontextu z obrazovky až po přístup k on-device modelům včetně Gemini Nano. Druhé rozhodnutí jde ještě dál: nařizuje sdílení čtyř vrstev dat z Google Search (vyhledávacích dotazů, zobrazení výsledků, kliknutí a informací o pořadí výsledků) s oprávněnými konkurenčními vyhledávači v EU, a to včetně AI chatbotů s vyhledávací funkcí. Google proti oběma opatřením ostře vystoupil. Podle Kenta Walkera, právního šéfa Alphabetu, rozhodnutí vystaví soukromé vyhledávací dotazy Evropanů „neznámým firmám“ bez dostatečné anonymizace a bez vědomí uživatelů. Komise naopak tvrdí, že data projdou vícevrstvou anonymizací a přístup k nim dostanou pouze auditované subjekty. Spor o to, kde končí otevření trhu a začíná ohrožení soukromí, se tak teprve rozbíhá.

Co přesně se na Androidu otevře

Dosud měl Gemini na telefonech s Androidem výsadní postavení. Mohl reagovat na hlasový povel, číst obsah obrazovky, ovládat aplikace jako Gmail, Kalendář, Mapy nebo YouTube a pracovat s daty ze senzorů. Konkurenční služby nic z toho dělat nemohly, případně jen ve výrazně omezené míře.

Nová opatření Evropské komise to mění. Google musí třetím AI službám zpřístupnit čtyři bloky funkcí:

• Vyvolání asistenta – dlouhé podržení tlačítka Home, hlasový hotword nebo gesto z rohu displeje.
• Práce s kontextem – přístup k datům na obrazovce, informacím ze senzorů a dalším kontextovým údajům dostupným systému.
• Akce v aplikacích a systému – ovládání aplikací Googlu, automatizace úkonů na obrazovce a systémové funkce, například nastavení budíku nebo odesílání zpráv.
• Hardwarové a softwarové zdroje – přístup k on-device modelům včetně Gemini Nano a dalším systémovým komponentám.

Klíčový detail: přístup nesmí být podmíněn tím, že si uživatel danou službu nastaví jako výchozího asistenta. Stačí, že jí příslušná oprávnění udělí. Uživatel zároveň dostane možnost přístup kdykoli odebrat. Hlavním termínem implementace je Android 18, tedy nejpozději 1. srpna 2027. Současné hlasové spouštění více asistentů má přijít až s Androidem 19, nejpozději do 1. srpna 2028. Opatření se vztahují i na telefony jiných výrobců, pokud dané funkce podporují a stále dostávají systémové aktualizace.

Jaká data z vyhledávání Google předá a komu

Druhé rozhodnutí míří na datovou dominanci Google Search. Komise dospěla k závěru, že dosavadní nabídka Googlu na sdílení dat byla neúčinná, protože podle ní odfiltrovala 90 až 100 % unikátních dotazů. Nová pravidla jsou proto podstatně přísnější.

Google musí sdílet čtyři kategorie dat: samotné vyhledávací dotazy (včetně jejich upravených verzí), metadata o lokalitě, jazyku a zařízení, informace o zobrazených URL a prvcích stránky s výsledky a nakonec data o kliknutích, jejich pořadí, délce návštěvy, návratu na stránku s výsledky, posouvání stránky a pozici výsledků. Nejde o algoritmus vyhledávání. Jde o data, která mohou konkurenti využít ke zlepšování vlastních vyhledávačů.

Příjemci musí splnit přísné podmínky: vykonávat skutečnou ekonomickou činnost v EU, mít minimálně 50 tisíc průměrných měsíčních uživatelů za poslední rok (nebo status nového hráče s investicemi přesahujícími 50 milionů eur), zpracovávat data v Evropském hospodářském prostoru a úspěšně projít nezávislým auditem. Komise výslovně zahrnula i AI chatboty s vyhledávací funkcí, protože bez přístupu k těmto datům by se podle ní výhoda Google Search automaticky přelévala i do AI služeb Googlu. Sdílená data navíc příjemci nesmějí používat k trénování obecných AI modelů, reklamnímu profilování ani k prostému kopírování výsledků vyhledávání. Účel je omezen výhradně na zlepšování jejich vlastních vyhledávacích služeb.

Soukromí: kde se láme spor

Právě sdílení vyhledávacích dat je nejcitlivější částí celého rozhodnutí. Google ve svém oficiálním stanovisku tvrdí, že anonymizace není dostatečná a že rozhodnutí ohrožuje nejen soukromí uživatelů, ale také obchodní tajemství firem a národní bezpečnost.

Komise naopak staví na vícevrstvém modelu ochrany: odstranění přímých identifikátorů včetně uživatelských jmen a IP adres, potlačení vzácných a citlivých dotazů a využití takzvané k-anonymity, kdy každý sdílený dotaz musí být přiřaditelný minimálně tisícovce uživatelů, přičemž 95 % uživatelů má spadat do skupin o nejméně 29 tisících lidech. K tomu přibývá zákaz spojování dat s jinými datovými sadami, zákaz reidentifikace, omezení doby uchovávání dat a povinné nezávislé audity před udělením přístupu i následně každý rok.

Důležitá nuance, kterou Komise sama připouští: dataset může stále obsahovat osobní údaje lidí, kteří jsou ve vyhledávacích dotazech zmiňováni. Za ochranu těchto údajů pak nesou odpovědnost samotní příjemci podle GDPR. Žádný jednoduchý uživatelský přepínač, kterým by si člověk mohl sdílení svých dotazů zakázat, z dostupných dokumentů nevyplývá. Kontrola je nastavena institucionálně, nikoli individuálně.

Kdo může Gemini reálně ohrozit

Otevření Androidu je jedna věc. Druhá je, zda toho někdo skutečně dokáže využít. Dnes na Androidu funguje Perplexity Assistant, který už umí zastávat roli výchozího asistenta. Microsoft nabízí mobilní aplikaci Microsoft 365 Copilot s hlasovou konverzací, ChatGPT od OpenAI je dostupný jako samostatná aplikace a Amazon provozuje Alexu v mobilní aplikaci i na kompatibilních zařízeních.

Jenže hluboká systémová integrace – čtení obrazovky, ovládání aplikací nebo přístup k senzorům – je něco úplně jiného než běžná aplikace. Největší šanci mají hráči, kteří už dnes kombinují mobilní produkt se silnou vyhledávací komponentou. Čistě chatovací aplikace bez vlastního vyhledávání budou ve znevýhodněné pozici. Kdo konkrétně o přístup požádá jako první, zatím nikdo nezveřejnil.

Proč je tohle jiné než všechno předtím

Google dostal od Evropské komise v roce 2017 pokutu 2,42 miliardy eur za zvýhodňování vlastní služby Google Shopping a v roce 2018 dalších 4,34 miliardy eur za zneužití dominantního postavení Androidu prostřednictvím předinstalace Search a Chrome, exkluzivních plateb výrobcům a blokování alternativních verzí systému. Obě kauzy ale řešily minulá pochybení.

Současný zásah funguje jinak. Zákon o digitálních trzích (DMA) dává Komisi pravomoc předepisovat technické podmínky interoperability a přístupu k datům předem, nikoli pouze zpětně ukládat pokuty. Při porušení pravidel hrozí sankce až do výše 10 % celosvětového ročního obratu, při opakovaném porušení až 20 %. U Alphabetu s ročními tržbami přes osm bilionů korun nejde o zanedbatelné částky.

Pro českého uživatele Androidu se zatím nic nemění. První viditelné dopady by měly přijít nejdříve s Androidem 18, tedy někdy ve druhé polovině roku 2027. Pravidla už ale byla stanovena a čas na jejich splnění běží. Poprvé v historii nejde jen o to, zda Google smí zvýhodňovat vlastní služby, ale o to, kdo bude moci být mozkem vašeho telefonu.